Zelenina a okrasné rostliny pěstované ve sklenících, foliovnících nebo zimních zahradách bývají napadány mnoha nepříjemnými škůdci. Jsou jimi nejčastěji molice skleníková, mšice, svilušky, třásněnky. K ochraně rostlin před těmito nezvanými hosty se využívá jejich přirozených nepřátel - uměle introdukovaných parazitoidů a predátorů.
Chemickým ošetřením se většinou nepodaří škůdce zcela vyhubit a často se po určité době objeví na rostlinách znovu. Příčin může být mnoho. Tou nejčastější je odolnost škůdce vůči často používaným přípravkům. Navíc je používání chemických přípravků v dnešní době pro řadu zahrádkářů nežádoucí.
Ochrana skleníků pomocí živých predátorů a parazitoidů (dravých roztočů, parazitických vosiček aj.) má několik předností. Nenese žádná rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo samotných rostlin, nezatěžuje životní prostředí a má narozdíl od chemických přípravků nulovou ochrannou lhůtu. Další významnou předností je to, že po namnožení užitečného hmyzu či roztočů je kultura dlouhodobě, většinou až do konce vegetace, spolehlivě před škůdci chráněna. Z tohoto hlediska bývá biologická ochrana levnější než časté používání insekticidů.
Pro dobrou účinnost tohoto způsobu ochrany je nutné správné rozpoznání škůdce, nasazení predátorů v počátku napadení, tedy dříve, než se začnou škůdci intenzivně množit a dojde k jejich kalamitnímu přemnožení. Pokud je v případě přemnožení nebo výskytu chorob nutné použít chemický přípravek, pak jen takový, který je povoleno používat současně s biologickou ochranou.
V současné době se využívá k ochraně rostlin pěstovaných ve sklenících, foliovnících, zimních zahradách i domácnostech pět hlavních druhů predátorů, kteří pokrývají základní spektrum zde se vyskytujících škůdců. Jde o velmi drobné, pouhým okem téměř neviditelné subtropické organismy, kteří napadají pouze konkrétní druhy škůdců. Člověku ani domácím zvířatům neškodí.
Proti mšicím je to parazitická vosička Aphidius colemani, je tmavého zbarvení o velikosti 2 mm. Je dodávána v malé vaničce, kterou ihned po obdržení stačí ve skleníku otevřít a položit na zastíněné místo. Vosička si již sama začne velmi aktivně mšice vyhledávat a klást do nich svá vajíčka. Není ani třeba upravovat režim větrání. Parazitické vosičky, pokud mají ve svém okolí dostatek mšic, nemají tendenci ze skleníku uletět. Uvnitř mšice, která je v důsledku parazitace znehybněna a později zahubena proběhne celý vývoj larvy a kukly parazita. Parazitované mšice jsou typicky ztmavlé a jakoby nafouklé. Po zhruba 10 dnech se z nich líhnou jedinci další generace, kteří napadají dosud přežívající zbytky mšic. To se opakuje tak dlouho, dokud jsou ve skleníku živé mšice. Jedno použití tohoto mšicomara na začátku sezóny při prvním výskytu mšic tak může vyřešit problém po celou dobu vegetace. Přibližně 100 vosiček pokryje potřebu ošetření běžného zahrádkářského skleníku. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit vysokým teplotám ve skleníku a není náročná na vzdušnou vlhkost. Velkou předností vosičky je široké spektrum druhů mšic (mšice broskvoňová, mšice řešetláková, mšice bavlníková), na kterých parazituje. Při výskytu kyjatky zahradní je však nutno použít parazitickou vosičku Aphidius ervi.
Proti molicím se nasazuje drobná, tmavě zbarvená vosička Encarsia formosa o velikosti 0,5 mm, která parazituje larvy molic vyskytující se na spodní straně listů. Narozdíl od předchozí vosičky se do skleníku aplikuje v podobě pupárií nalepených na kartičkách, které se vyvěsí na napadené rostliny do blízkosti molic. Vosičky se postupně líhnou a samy vyhledávají svého hostitele - larvy molic, do kterých kladou svá vajíčka. Černá pupária přitom zůstávají přilepena na kartičce. Zhruba po 10 dnech od parazitace napadená larva molice ztmavne a za dalších 10 dní se líhne nová generace vyhledávající další larvy. To se opakuje po celou dobu výskytu larev. Jedna samice Encarsie klade 10 - 15 vajíček za den, celkem za život až 300 vajíček. Na ošetření běžného zahrádkářského skleníku stačí aplikace 200 vosiček na počátku výskytu larev.
Proti sviluškám je používán dravý roztoč Phytoseilus persimilis. Je asi 0,5 mm velký a aplikuje se na rostliny posypem pilinového substrátu s roztoči, do míst napadených sviluškami. Rychle pohybující se roztoč vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy a vajíčka svilušek. Denně vysaje až pět dospělých svilušek nebo dvacet nymf a vajíček. Z vajíček dravého roztoče se po 4 dnech vyvíjí nymfy, které jsou rovněž dravé.
Proti třásněnkám se používá dravý roztoč Amblyseius cucumeris, aplikuje se na rostliny rovněž posypem pilinového substrátu s obsahem roztočů. Roztoč napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je schopen vyvíjet se i na pylu. Z tohoto důvodu je vhodné vysazení dravého roztoče na začátku sezóny, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek.
Aplikaci užitečných organismů je vhodné kombinovat s vyvěšením žlutých lepových desek, a to již po výsadbě rostlin. Jsou to optické lapače, které svou barvou lákají hmyz, který se nalepí na vrstvu nevysychavého lepu. Desky sice samy o sobě nezajišťují dokonalou ochranu, ale usnadní zjištění prvního výskytu molic či mšic, a tím přispívají k včasnému vysazení parazitických vosiček. Kromě toho desky po celou sezónu vychytávají významnou část okřídlených dospělců molic i mšic. Vosičky na žluté lepové desky nereagují, takže se mohou ponechat ve skleníku i po nasazení parazitoidů. K signalizaci a kontrole výskytu třásněnek se používají modré lepové desky.
Všechna uvedená bioagens snášejí jen několikadenní transport a jejich skladování je prakticky nemožné. Bez přítomnosti svého hostitele nejsou schopny déle přežívat. Z těchto důvodů je třeba parazity a predátory objednávat až v době výskytu škůdce.
Ing. Markéta Broklová, Biocont Laboratory
s.r.o.
Rukověť zahrádkáře 2003