TRVALÁ KRÁSA ROSTLIN

V minulosti byly sušené květiny považovány spíše za náhražku čerstvých v době jejich nedostatku - zvláště v zimních měsících.

Suché květy a rostliny provází člověka již odpradávna. Ty, které si navíc po usušení zachovávali svou charakteristickou vůni, proto lidé po staletí používali k výzdobě a provonění svých obydlí, 17. století navíc přineslo zvyk nosit při sobě usušené některé silně aromatické květy nebo byliny, jako ochranu proti moru. V 19. století věnovali lidé velkou pozornost novým, exotickým rostlinám dovezeným ze vzdálených zemí. Vzniklo tak velké množství výjimečných sbírek z lisovaných květů a listů rostlin. Zájem o suché květy pak zvolna začal opadat a teprve konec minulého století přinesl obnovení zájmu o vše, co se sušenými a jinak upravenými květy a rostlinami, souviselo. Začalo se experimentovat se sušením a najednou tu byla větší škála barev, než na kterou jsme byli u běžně dostupných suchých květin zvyklí. Seznam sušených rostlin se začal velice rychle rozrůstat o stále nové druhy v mnoha neobvyklých tvarech a barvách. Sušení a úprava rostlin se stala samostatným zahradnickým oborem. Dnes máme k dispozici neuvěřitelně bohatý výběr suchého rostlinného materiálu v široké škále barev.

Chtěla bych Vás seznámit se všemi možnými způsoby úprav rostlin tak, aby se jejich krása stala co nejtrvanlivější a radost z nich tak mohla vydržet co nejdéle.

Sušení

Je to prastarý způsob konzervace rostlin, je nejjednodušší a zároveň i nejefektivnější. Zamezuje poškozování pletiv mikroorganismy, neboť při něm dochází k uvolňování vody výparem, a to až do stavu, kdy pletiva obsahují pouze vodu vázanou, tedy pro mikroorganismy nedostupnou. Pokud však dojde k přesušení, je to na úkor kvality, neboť sušené rostliny se stanou křehkými a lámavými. Důležitou podmínkou správného sušení je dále udržení barvy a pokud možno i vůně. Trvanlivost barvy sušeného materiálu zásadně ovlivňuje rod a druh rostliny, ale i způsob a rychlost sušení. Nejobtížněji se uchovává vůně.

Jedním ze zásadních faktorů, které ovlivní kvalitu sušených květin je dodržení správné doby sklizně. Rostlinný materiál má mít správnou zralost, aby po usušení dostal požadovaný vzhled, barvu i kvalitu. V literatuře je málo souhrnných informací o sklizňové zralosti, protože pro jednotlivé druhy jsou specifické a v daných pěstitelských podmínkách mnohdy velmi závisí na zkušenostech pěstitele. Základem je však sklizeň za sucha. Rostliny mají být po ranní rose oschlé. Za deště je lépe sklizeň odložit, protože se rostliny hůře suší a zvyšuje se možnost napadení houbovými chorobami. Celkově se může snížit kvalita materiálu natolik, že půjde spíše o ztrátu.

Pro sušení je optimální teplota mezi 20 - 30 oC. Všechny prostory, kde je možné rostliny kvalitně usušit přirozeným teplem, musí být tmavé, teplé, čisté, dobře větrané (zajistit průvan), bez prachu a samozřejmě suché. Využívány k tomuto účelu jsou půdy, kůlny a různé haly. Ve vhodných podmínkách můžeme využívat za slunečného počasí i zatemněné fóliové kryty, které jsou vyhovující a levnou variantou. Navíc mohou být mobilní, tedy snadno postavené tam, kde je právě potřebujeme - poblíž místa sklizně rostlin. Za slunečných dní se rychle prohřejí a pokud jsou zatemněné tmavou textilií nebo fólií, splní většinu požadavků pro kvalitní vysušení rostlinného materiálu. Pokud u nich zajistíme navíc ještě větrání, jsou pro sušení dokonce výborné. Na noc je nutné uzavření, aby se zamezilo zvlhnutí sušeného materiálu.

U velkokapacitních sušáren s možností regulace teploty, jsou rostliny sušeny umělým teplem v rozmezí mezi 30 - 50 oC a sušení je ukončeno zpravidla během jednoho jediného dne.

Většina rostlin se sklízí převážně probírkou, stonky řežeme, stříháme nebo jen lámeme, jiné vytrháváme celé i s kořeny (rozhodující je stupeň rozkvětu celé rostliny). Řezané nebo vytrhávané rostliny se svazkují, pozor na rozpadávání svazků po usušení stonků - z tohoto důvodu je praktické svazování gumičkami, které dokáží reagovat na změny objemu stonků. Svazky nemáme příliš utahovat, neboť tím můžeme zavinit horší vysýchání v místě úvazku a po usušení utrpí i kvalita pokřivením stonků. Obecně platí, že svazkovat rostliny je lépe dle jejich velikosti, do menších svazků a svazek by měl být z jedné sušené rostliny. U některých druhů se pro větší výtěžnost z jedné rostliny, řežou jednotlivé květy (u slaměnek), které se mohou napichovat na drát a na nich sušit zavěšené, nebo se jednotlivé květy suší na sítech (roštech).

Svazky sušených rostlin nejčastěji zavěšujeme stonky vzhůru, jsou však druhy, kde takto usušené rostliny nevypadají přirozeně (Physalis alkekengi - mochyně třešňová), nebo se dokonce květenství deformuje (Daucus carota - mrkev). V tomto případě je dobré zavěšovat stonky obráceně, tedy jak rostliny přirozeně rostou pomocí drátěných věšáčků na jednotlivé stonky nebo oček pro jednotlivá květenství. Mohou se sušit i tzv. v přirozené pozici - na stojato. Toho se využívá zejména u rostlin pěkného přirozeného charakteru, kde tento chceme zachovat (malebné překlonění klasů travin). Nejjednodušší metodou sušení, hlavně u trav, které si tak zachovávají svůj přirozený růstový charakter, je sušení stonků položených nebo rozprostřených na vhodném podkladu. U popínavých rostlin se zajímavým plodenstvím (Humulus lupulus - chmel otáčivý, Clemetis - plamének), je dobré sušení celých výhonů ovinutých na tyčce v jim přirozené poloze.

Poslední metodou sušení teplem, je sušení při ponoření stonků do malého množství vody, aby řezané rostliny mohly ještě nějakou dobu přijímat vodu a tak rychle neuvadly. Toto se praktikuje právě u druhů, které uvadnou velice brzo, ještě než dojde k dokonalému usušení (Gypsophila paniculata - nevěstin závoj, Hydrangea - hortenzie, Allium - česneky, Calluna - vřes, Rudbeckia). Do vody může být přidáno i barvivo. Pro takto ošetřené rostliny je dobré použití jen takové barvy a v takovém množství, aby se jen mírně zvýraznila její přirozená krása. Zvláště opatrně používejte modrou barvu, kdy rostliny mohou vypadat nepřirozeně. Tato metoda se někdy nazývá evaporační (odpařovací), právě pro možnost, kdy rostlina takto rychle neusychá ale dostává více času k dokonalému vyschnutí v přirozené poloze. Celý proces může trvat až 3 týdny.

Rostliny s jemnějšími květy, které po usušení ztrácejí tvar lze sušit pomocí různých, velice účinných vysoušecích prostředků - sikativ, které sušení urychlí, neboť pohlcují všechnu "volnou" vodu obsaženou v rostlinách (jsou to v podstatě hygroskopické látky). Používá se písek, který jediný udržuje pouze tvar sušených květů (vodní páry není schopen poutat), dále borax a kamenec. Nejvhodnější a nejúčinnější je však silikagel. Sikativa jsou velmi drahá, zejména silikagel - lze ho však používat opakovaně po vysušení v troubě, kdy získá opětovně barvu indikující suchost (modrou). Prodává se ve formě krystalků, které mění barvu podle stupně vlhkosti - za sucha jsou modré a po zvlhnutí, zrůžovějí. Krystalky se musí před použitím rozdrtit, aby byl získán co největší absorpční povrch. Kamenec, nebo borax se používají ve směsích s jemným sklářským pískem v poměru 3 : 2. Rostlinný materiál bude v obou případech potřebovat k vysušení asi deset dnů, u čistého písku asi tři týdny (u některých rostlin až pět týdnů!). Silikagel a borax suší květy při pokojové teplotě, v písku můžeme sušit buď na slunci, nebo v mírně vyhřáté troubě při 60 oC. Písek a borax jsou materiály příliš těžké a je proto nutné věnovat velkou pozornost tomu, aby nebyly rostliny při sušení poškozeny. Silikagel je naopak lehký a jemný, dobře se jím květy prosypávají, vysychání je oproti písku a boraxu rychlejší, trvá asi 5 až 10 dní.

Proces sušení může být tedy poměrně zdlouhavý, jeho výsledkem jsou ale suché květy výjiměčné kvality, neboť se vzhledem velice blíží čerstvým. Hodí se pro takové rostliny, které nemohou být sušeny přímo na vzduchu pro velký obsah vody v tkáních. Metoda je vhodná pro růže - zejména plnokvěté zahradní kultivary, orchideje, tulipány, frézie nebo i macešky, (dále Dahlia - jiřinka, Mathiola incana - fiala, Lathyrus odoratus - hrachor vonný, Dianthus - hvozdík, Hyacinthus, Convallaria - konvalinka atd.) Suší se zpravidla pouze květy, protože stonky se zeslabují natolik, že nejsou schopné unést váhu velmi křehkých květů. Nutná je proto pečlivá příprava před vlastním sušením a veliká opatrnost při zasypávání sikativy, neboť při otlacích květů a v místech ohybů, květní tkáň nehezky hnědne. Rostliny, které zamýšlíte sušit touto metodou, musí být velmi kvalitní a sklízí se oschlé brzo ráno, aby byly co nejvíce svěží. Krátké stonky případně odlistíme a duté vyztužíme drátem tak, že jej uvnitř stonku propíchneme až do květu (ne však příliš hluboko, aby po seschnutí nebyl drát odhalen (Zinnia - ostálka, Dahlia - drobnokvěté jiřinky, Allium - česnek). Květinám s dřevnatými, nebo příliš silnými stonky, se drátem propichuje spodní strana květu skrze kalich z jedné strany na druhou a zpátky. Oba konce drátu se ohnou směrem dolů od květu a vytváří se tak drátěná podpěra. Používejte vždy drát o síle odpovídající hmotnosti čerstvých květů.

Další postup sušení je shodný pro všechna sikativa, při použití silikagelu je třeba navíc vzduchotěsné nádoby aby nebyla silikagelem přijímána vlhkost ze vzduchu, pomůže i oblepení izolepou po uzavření. Do nádoby nasypeme několik cm sikativa, rozložíme připravené květy k sušení (ty bez stonků umístíme do přirozené pozice růstu - drátky ohneme snadno), zasypeme opatrně další vrstvou a u plnokvětých květů si při prosypávání pomůžeme např. jemným párátkem. Protože různé květy potřebují ke svému vysušení různě dlouhou dobu, zkušenost nás naučí odhadnout tu správnou, neboť rostliny ponechané ve vysoušecím prostředku příliš dlouho (zejména v silikagelu), se mohou úplně rozpadnout. Např. tulipány (aj. květy s hlubokými nálevkovitými květy) lze sušit jednotlivě zasypané silikagelem v plastikových sáčcích, jen tak si zachovají svůj původní tvar. Po vyjmutí usušených rostlin ze sikativa na nich zůstane lehký poprašek, který pečlivě odstraníme měkkým štětečkem.

V poslední době se začaly sušit květy také v mikrovlnné troubě, kdy takto urychlíme proces sušení v silikagelu. Do mikrovlnné trouby nesmíme vkládat nic kovového, materiál proto nesmí být drátkovaný. Drátkovat lze tedy až po vysušení, což je ale vzhledem ke křehkosti usušených květů problematické. Rostliny zasypeme silikagelem, nádobu nacháme odkrytou a vedle ní v mikrovlnné troubě postavíme sklenici naplněnou asi do poloviny vodou. Sušíme dobou nutnou pro odpovídající druh. Drobným kvítkům postačí doba do 2 minut, květy s vyšším obsahem vody potřebují delší dobu. Po sušení květy vyjmeme ze silikagelu až po jeho zchladnutí.

Silikagel, borax a další chemické látky lze zakoupit v potřebách pro laboratoře. Jednotlivé prodejce možno vyhledat na CHEMWEB.cz. Nutno však připomenout, že prodej je vázán na živnostenský list a oprávnění pro zacházení s těmito látkami.

Lisování a žehlení

Lisováním sušíme hlavně květiny, které běžným sušením neudrží tvar ani barvu, a dále ty jež používáme k aranžování pod sklo, případně do herbářů. Je poměrně dost rostlin, které jsou po vylisování velmi pěkné (Leontopodium - protěž, Primula - petrklíče, Scilla - ladoňka, Galanthus - sněženka, Heuchera - dlužicha, Myosotis - poměnka, Gypsophila - šater, Montbrecie). Dužnaté se nelisují tak snadno a plnokvěté nevypadají po vylisování příliš pěkně, protože jsou objemné a korunní plátky v květu se dost překrývají. Naopak trubkovité květy mohou po vylisování působit velmi hezky (Narcissus, Gentiana - hořec). Pro zamezení blednutí barev je dobré rostliny před lisováním ošetřit zvláštními roztoky, kterými dochází k jejich zvýraznění a tím i k jejich lepšímu uchování. Květy modrých a fialových odstínů (Campanula - zvonek, poměnka, hořce), namáčíme 5 - 15 hodin při pokojové teplotě do roztoku ze 100 hmotnostních dílů terciálního butylalkoholu, 1 hmotn. dílu močoviny a 2 hmotn. dílů citrátu sodného. Červeně a růžově kvetoucí (smolničky, drobné astry, plnokvěté zahradní sedmikrásky nebo hledíky - Antirrhinum), namáčíme do roztoku ze 100 hmotnostních dílů terciálního butylalkoholu a 1 hmotn. dílu kyseliny citronové. Po ošetření necháme rostliny oschnout na vzduchu (třepnutím zbavíme přebytečného roztoku a necháme ležet na savém podkladě), po té vkládáme mezi savý papír a zatížením lisujeme. Lisované květy při aranžování doplňujeme dalšími, zajímavými listy kapradin, starčeku - Senecio, stříbrnými listy čistce - Stachys atd. Na podklad se vylisované květy lepí disperzním lepidlem.

U pevných, pěkně podzimně zbarvených listů můžeme tyto potřít stolním olejem a vylisovat. Běžný stolní olej však časem žlukne - zvláště v teple. Pro dlouhodobější aranžmá by bylo vhodnější použít olej lněný - fermež. Výsledný efekt je velice podobný preparaci glycerinem, ale použití tohoto materiálu bude spíše pro krátkodobé účely.

Žehlením můžeme také sušit čerstvý rostlinný materiál, zejména listy trav, mečíků - Gladiolus, a kosatců - Iris), nebo po preparaci glycerinem. Žehlí se pomalu mírně teplou žehličkou přes papír. Možné je použití, při dodržení velké opatrnosti u sušení po skeletování.

Moření

Jedna ze starších metod, kterou se buď barva rostlin ustaluje (u blednoucích odstínů), nebo se trvale mění, zpravidla zintenzívní. Současně jde o konzervaci proti plísním.

Jako mořidla se používají zředěné kyseliny - chlorovodíková, ředěná v poměru 1 : 18, pro získání šarlatových odstínů, dusičná 1 : 22, pro karmínové zbarvení a kyselina sírová, ředěná 1 : 22. Je nutné se seznámit a dodržovat všechna pravidla bezpečnosti při práci (nepracovat v uzavřených prostorách - kyselinové výpary, používání ochraných prostředků, při přípravě roztoku vlévat kyselinu do vody a nikdy naopak, atd. Kyseliny jsou obchodně nabízeny v těchto koncentracích: chlorovodíková 35 - 38 %, dusičná 65 %, sírová 96 %.

Při zpracovávání většího množství květů je dobré vyzkoušet roztoky předem na malém množství. Moříme čerstvý nebo suchý rostlinný materiál. Svazky čerstvých rostlin ponoříme květy do roztoku a mírným pohybem zajistíme rovnoměrné působení po dobu 10 - 12 vteřin. Při moření suchých květů se doba působení mořidla prodlužuje na dobu 1 - 3 minut. Délkou doby působení se reguluje intenzita zabarvení, při dlouhém působení však dochází k odbarvení, vybělení až znehodnocení - květy se mohou rozpadávat. Po vyjmutí z roztoku musíme svazky opláchnout čistou vodou a dále je sušíme běžným způsobem. Nejčastěji se tento postup používá u suchokvětu ročního - Xeranthemum annuum.

Barvení

Při aranžování dáváme přednost přirozeně zbarveným květinám a rostlinným materiálům, neboť tak nejlépe vynikne jejich krása. Často jsou však žádány i barevně upravené, především pro moderní interiéry a speciální úpravy (aranžování výloh a komerčních prostor). Někdy postačí pro zvýšení účinku květy pouze přibarvit, ale vždy volíme takové barvy a intenzitu, aby celkový dojem nebyl kýčovitý. Kromě toho lze v mnoha případech barvením "zachránit" materiál často již znehodnocený hnědnutím při pomalém sušení, nebo nedodržením termínu sběru, dále rostliny vybledlé následkem sušení na světle, nebo špatným skladováním.

Nejčastěji barvíme suchý rostlinný materiál s bílými nebo světlými květy. Jsou však druhy, které se po usušení barví obtížně jako nevěstin závoj - Gypsophila paniculata, proto barvíme za čerstva ihned po sklizni. Mnoho druhů se barví obtížně také díky jejich voskové vrstvičce na povrchu, kdy se na nich barva neudrží a stéká. Vyžadují proto před vlastním barvením ošetření smáčedlem - 0,025% roztok přípravku Citowett. Smáčedlo je navíc možné přidat přímo do barvicí lázně. To je ostatně velmi vhodné pro všechny barvené rostliny, protože barvy na materiálu lépe ulpívají. Přípravek Citowett je možné nahradit běžnými přípravky na mytí nádobí, těmi, které obsahují detergenty (smáčedla).

Barvit lze dvěma způsoby: buď ponořením do roztoku barvy, nebo nástřikem při ošetřování menšího množství materiálu. Barvy ve spreji jsou ovšem dražší a proto využitelné spíše jen příležitostně a pro menší množství materiálu. Tento způsob je obecně považován v aranžérské praxi za pohotovostní, podle aktuální potřeby. Barvení ponořením do roztoku je převažujícím způsobem, jakým se barví suchý rostlinný materiál. Barvící lázeň je podle druhu použitého barviva a rostliny, buď za tepla nebo za studena. Druh Helipterum (Rhodante) - smilek, špatně snáší vyšší teploty barvící lázně, slaměnky - Helichrysum (Bracteante), naopak lépe barvu přijímají za tepla. Některé barvicí lázně lze použít opakovaně vícekrát a je možné je i skladovat - nutné prověřit u konkrétních barev. Je dobré barvy na materiálu nejdříve vyzkoušet a bezpodmínečně nutné dodržovat všechny bezpečnostní zásady a omezení při práci doporučenými výrobcem. Za některých podmínek je nutné prověřit stálost barev v aranžmá, neboť povětrnostními vlivy může dojít k jejich nežádoucímu vymývání a uvolňování (u dušičkové vazby, mohou některé barvy deštěm způsobit obarvení náhrobků - při použití razítkových barev).

Dostupné druhy barev pro barvení suchého materiálu:

- barvy Flowerpaint - ekologicky nezávadné, tekuté, běžně používané v potravinářství. Ředí se vodou, podle požadované intenzity zbarvení 1 : 1 - 5 , barví se za studena.
Dodává Bohemiaseed Praha, v ceně 240,- Kč / litr.

barevná škála dostupná u výhradního prodejce:

- anilínové barvy - barvicí lázeň ze 100 g anil. barvy, 5 l vody, 1 polévkové lžíce kyseliny octové a 1 pol. lžíce cukru. Roztok se při barvení udržuje vařící. K dostání v papírnictví nebo prodejnách kancelářských potřeb. Jedovaté!

- ostazinová barviva (Ostazin S,H) - barvicí lázeň ze 3 g práškové barvy, 7 g krystalické sody a 1 litru vody, udržovat teplotu 20 - 25 oC. Barvy jsou míchatelné mezi sebou, lze je ředit pro získání škály světlejších odstínů, dají se připravit do zásoby a skladovat. Pro skladování se ale připraví roztok bez sody, kterou přidáme bezprostředně před použitím. Jedná se o velmi kvalitní barvy, dostupné v množstvích od 1 kg. Vyrábí Synthesia Pardubice.

- kyselá barviva (egacidová a rybacidová) - původně určená pro barvení textilních vláken. Nejlépe působí ve slabě kyselém prostředí, proto se do barvicí lázně přidává ocet. Vyrábí Synthesia Pardubice.

- tekuté barvy Drutep - vodou ředitelné, určené k tónování základních malířských hmot. Osvědčily se zejména při barvení trav a skeletů. Ředí se v poměrech 1 : 10 až 1 : 15. K zakoupení v prodejnách drogerie - barev - laků. Výrobce Drutep Teplice.

- OVO, barvy na vajíčka - použití spíše v domácnosti, základní získaný barvící roztok lze ředit v poměrech 1 : 10 až 1 : 50. Běžně k dostání v drogeriích.

- razítkové barvy - vynikající krycí schopnost s omezenou barevnou škálou. Ředění v poměru 1 : 5, vymývatelné povětrnostními srážkami. K zakoupení v prodejnách papírnictví a kancelářských potřeb.

Velice výhodné je použití barev v kombinaci s metodou uchování glycerinem. Přidáte-li do glycerinového roztoku barvivo, je možné oživení listů a rostlin, které jinak nasáváním samotného glycerinového roztoku získávají matný až nepěkný odstín. Přidáním zelené barvy získají tmavší zelený odstín, který bude zajímavější než při tomto nepřibarvení. Mohou se přidat i jiné barvy - záleží na našich zkušenostech. Červené barvivo přibarví listy blahovičníku - Eukalyptus, na hezký podzimní nádech, rezavým barvivem získají listy lípy i plody - Tillia, velmi pěkný, měkký, podzimní nádech a bukové listy - Fagus, barvu mědi. Přidáním odbarvovače do nasávacího, glycerinového roztoku získáte rostlinný materiál světlejších - až smetanových odstínů.

Odbarvování, bělení

V přírodě dochází vlivem povětrnostních vlivů a zejména slunečního záření k bělení rostlinného materiálu. Ztrácí se tím původní barevnost a některé vybělené rostliny mohou být velmi pěkné. Přirozený proces bělení můžeme navodit při sušení rostlinného materiálu, kdy jej sušíme rozložený na přímém slunci a občas jej zakropíme vodou (traviny). Stejný efekt docílíme i chemickou cestou, pomocí peroxidu vodíku. Odbarvovat lze i různý přírodní materiál - šišky, makovice, odsemeněné terče slunečnic i pěkné listy a zajímavá květenství (Amaranthus caudatus - laskavec ocasatý, Daucus - mrkev).

Pro tyto postupy se používají většinou zdraví dosti škodlivé chem. látky a přípravky, je proto nezbytné dodržet všechna opatření proti poškození zdraví. Odbarvení lze docílit několika způsoby:

- peroxidem vodíku - 33% roztok, ponořením na 48 hodin, u bělení dřevnatých materiálů - šišky, větvičky, dobu působení prodloužíme na 5 - 6 týdnů. Po ukončení bělení namočit alespoň na 3 hodiny do vody a následně sušit.

- chlorovým vápnem - na 2 litry vody 1 kg chlorového vápna, rostlinný materiál ponoříme do roztoku na několik minut a poté propláchneme vodou.

- chlorovou vodou - používá se pro bělení jemnějších rostlinných materiálů. Roztok: 1 l vody, 10g chlorového vápna, 0,2 litru 8% octa a 2 polévkových lžic kuchyňské soli. Necháme působit až do vybělení a poté propláchneme vodou. Nejčastěji takto bělíme traviny po dobu asi 12 hodin. Skelety odbarví během 15 - 20 minut, po promytí vodou je sušíme mezi savými papíry.

- přípravek SAVO - je běžně dostupným bělícím prostředkem, kterým lze bělit rostliny až do smetanových odstínů. Do roztoku z 1 dílu Sava a 2 dílů vody ponoříme rostlinný materiál a ponecháme v něm až do získání požadovaného odstínu, propláchneme vodou a sušíme. Použití pro makovice, štětku soukenickou - Dipsacus silvestris, nebo i vyloupané terče menších slunečnic. Pro jemnější materiály (trávy) stačí i nižší koncentrace.

- kyselinou dusičnou - pro razantní vybělení šišek, které takto vybělí až do medových odstínů. Použití 54% roztoku kys. dusičné (! dýmavá), šišky bělíme po dobu několika hodin do požadovaného odstínu. Při překročení doby působení, nebo příliš vysoké koncentraci u menších, jemnějších šišek (modřínových) se tyto mohou i rozložit. Dále se šišky propírají několik hodin ve vodě a usuší.

- síření - umožní rostliny nejen odbarvit, barvy ustálit proti blednutí, ale i materiál zakonzervovat proti plísním. Bělit lze pomocí plynného oxidu siřičitého, prodávaného ve spreji, nebo i s použitím sirných knotů pro dezinfekci sklepů a skladů. Nutné je k tomuto účelu, vhodné vybavení. Uzavíratelná skříňka nebo nádoba s otvory pro zabezpečení přívodu dostatečného množství vzduchu při hoření síry, které se po dohoření uzavřou a kam se nám také podaří umístit dostatečné množství ošetřovaného rostlinného materiálu v bezpečné vzdálenosti od hořící sirné patrony. Svazky ponecháme v uzavřeném prostoru asi 24 hodin, po níž je materiál vybělený. Bezprostředně po ukončení jsou rostliny dosti světlé ale následně se trochu dobarví. Takto ošetřené jsou však v porovnání s neošetřenými, výrazně křehčí a s tím je nutné počítat při další manipulaci.

Uchování glycerinem

Používá se pro dosažení lepšího vzhledu a zvýšení trvanlivosti rostlin. Při použití této techniky je voda v buňkách postupně nahrazena glycerinem, který rostlinu (její část) na dlouhou dobu zakonzervuje v její přirozené podobě. Výhodou je, že si rostlinný materiál zachová pružnost, nevýhodou mohou být výrazné změny barevnosti, kdy většina rostlin nápadně ztmavne do temně hnědého až šedozeleného odstínu. Květy se proto tímto způsobem upravují výjimečně a to především druhy, které se sušením rozpadají: Scabiosa stellata - hlaváč hvězdovitý, Moluccella laevis - širokokalich hladký, Hordeum jubatum - ječmen hřivnatý, Pennisetum villosum - dochan huňatý. Je možné přidat do glycerinového roztoku i barvivo a tím se budou rostliny zároveň zbarvovat - viz. informace o barvení.

Nasávací roztok připravíme smícháním 1 dílu glycerinu a 2 dílů vody, pro použití je zahřátý na teplotu 50 - 60 oC. Nalijeme jej do nasávací nádoby, vložíme ošetřené konce rostlinného materiálu. Obecně platí hloubka ponoření 5 - 10 cm, rostlinný materiál má mít délku asi 45 cm - pokud je delší, zůstávají špičky neošetřené, neboť výše se roztok vzlínáním nedostane. Rostliny ponecháme na světle a v místnosti nad 15 oC, aby mohla transpirace probíhat rychleji. Doléváme pouze teplou vodu a doba nasávání je různá podle druhu ošetřované rostliny. Při použití této metody se mohou výsledky i u stejných rostlin lišit, po čase však získáme potřebné zkušenosti. Velikou výhodou u takto získaného materiálu, zejména listů, je možnost, že stonky i listy zůstávají poddajné a je možné z nich otírat prach vlhkou houbou.

Jelikož úspěšnost této metody závisí na schopnosti rostlin nasávat roztok, není možné takto uchovávat listy na stoncích z podzimního období, kdy jsou již ve skutečnosti mrtvé. Je nutné, aby rostlinný materiál byl řezán v polovině svého vegetačního období, kdy je již plně vyvinutý, listy jsou mladé a plné vlhkosti. Tímto způsobem se velmi dobře upraví větévky a listy opadavých a stálezelených dřevin. U opadavých řežeme větvičky od července zhruba do září, ale nejdéle asi 14 dní před začátkem žloutnutí. Nejvýraznějšího efektu docílíme u rostlin s voskovým povrchem listů (Castanea sativa - kaštan jedlý, Fagus - buk, Quercus - dub, Platanus - platan). Nejoptimálnější termín řezu větévek u neopadavých je od konce července, kdy jsou již letorosty plně vyzrálé, do doby než teploty klesnou k 5 oC (mahonie, Ilex - cesmína, Hedera - břečťan). Větévky a listy řežeme na délku 40 až 45 cm, nasávací řez musí být co nejdelší se seříznutím povrchové vrstvy z obou protilehlých stran stonku v délce asi 5 cm, můžeme je i hluboce naříznout, nebo rozklepat kladívkem pro zvětšení plochy příjmu glycerinového roztoku. Celý proces trvá 6 - 15 dní, kdy se zastavuje nasávání a listy se stávají lesklými a vláčnými, mají stejný odstín barvy a na horních lze pozorovat malé kapičky glycerinu. Vřes - Calluna, je rostlinou, kterou nelze běžně sušit, neboť silně opadává. Z poloviny rozkvetlé stonky se proto po řezu nechávají 48 hodin nasávat v roztoku a poté teprve následuje sušení.

Pokud chcete získat jednotlivé listy, ponořte je do roztoku z vody a glycerinu v poměru 1 : 1. K dokonalému prosycení je zapotřebí asi 6 dnů, poté stačí listy osušit. Při kratších dobách sycení (12 hodin), je třeba následné prokládání papírem, případně lisování. Nejlepší jsou zralé, houževnaté rostlinné materiály jako listy buku, habru - Carpinus, magnólie, nebo větviček břečťanu. Překvapivě dobře se však osvědčilo nasávání stonky takto koncentrovaného roztoku i u méně vyzrálých rostlin jako Moluccella laevis - širokokalich hladký.

Velice praktické je použití této metody u rostlin, kdy potřebujeme zabránit rozpadu květenství po usušení (Scabiosa, Moluccella, Hordeum, Pennisetum). Glycerinový roztok ze 2 dílů vody a 1 dílu glycerinu je potřebné nechat rostlinami nasávat v deklarovaných podmínkách asi 48 hodin. Nutno ještě jednou zdůraznit, že tato doba závisí na druhu rostliny a jsou proto velmi důležité naše zkušenosti (dobré předem vyzkoušet!). Poté následuje sušení.

Čistý glycerin je možné zakoupit v lékárnách v malých objemových baleních, nebo ho lze sehnat v laboratorním zásobování. Podle zkušeností některých aranžérů, lze takto použít i kosmetický glycerin, prodávaný běžně v drogerii (pro menší spotřebu jej naplníme do malého ručního lakovače), kdy zajímavý rostlinný materiál lze silně nastříkat slabším roztokem a přebytečný nechat odkapat. Lze přimíchat i barvivo. Rostliny jsou schopné přijmout i během této krátké doby do tkání takové množství glycerinu, který je zakonzervuje. Materiál takto ošetřený použijeme spíše do krátkodobých vazeb - přízdoba dušičkových věnečků, adventních věnců ap.

Skeletování

Je pravděpodobně nejnáročnější technikou, výsledek ale stojí za to. V podstatě vypreparujeme kostřičku cévních svazků, barva se dále může upravit bělením nebo barvením. Jedná se o velmi starou techniku známou již ze staré Číny, navíc se můžeme s podobným procesem setkat i v přírodě, kdy lze nalézt zejména na vlhkých místech v předjaří, vypreparované listy i plody.

Pro tento účel jsou nejvhodnější druhy s tužšími listy (buxus, mahonie, jinan - Ginko biloba, magnolie), které sbíráme vyzrálé v druhé polovině léta. Mohou se preparovat i některé plody - mochyně třešňová - Physalis alkekengi, štětiplod - Sicios angulatus, durman - Datura. Rostlinný materiál ponoříme do skeletovacího roztoku z 1 l vody, 100 g sody a 50 g hašeného vápna, povaříme 10 - 15 minut, slijeme, dolije se teplou vodou a mírně vaří dalších 60 minut. Odpařenou vodu stále doplňujeme horkou vařící vodou. Tužší listy vaříme déle, je však dobré na malém vzorku průběžně zkoušet snadnost oddělování pletiv. Uvolněné pletivo od kostřičky opatrně oddělujeme promýváním, nejlépe pod tekoucí vodou za pomoci drobného kartáčku nebo štětečku. Pokud chceme kostřičky bělit, můžeme roztokem chlorového vápna po dobu 15 - 20 minut. Poté skelety propláchneme čistou vodou a sušíme mezi savými papíry, nebo opatrně žehlením. Sušené jsou velice křehké a lámavé.

Přírodní proces pomalého vyhnívání můžeme napodobit ve kbelíku s vodou pouhým přidáním sody. Takto skeletovací proces probíhá podstatně déle.

Lakování

Použití běžných bezbarvých, nejlépe matných laků, při finalizaci vazačských a aranžerských prací dlouhodobého účinku. Využít můžeme i laků na vlasy, kdy jemným sprejovým nástřikem zpevníme povrch aranžovaného materiálu a snadněji se tak po čase odstraňuje usazený prach, fénem nebo štětečkem.

Plodenství, která se po usušení mohou rozpadávat, je dobré ihned po usušení ošetřit také lakováním. Jedná se především o materiál, který nebyl před sušením ošetřen glycerinem (pampová tráva - Cortaderia selloana, hlaváč hvězdovitý - Scabiosa stellata, orobinec - Typha).

Voskování

Je technikou používanou především pro uchování živých květů - konkrétně toulitek - Anthurium. Při použití měkkého vosku naneseme na květ jemnými pohyby vrstvičku vosku, kterou omezíme stárnutí květu natolik, že se podstatně prodlouží jeho životnost. Měkkým voskem je myšlena kvalita odpovídající běžně prodávaným malým čajovým svíčkám.

Tuto techniku je možné v praxi využít spíše pro práci s tuhými listy (cesmína - Ilex, mahonie - Mahonia, platan - Platanus, břečťan - Hedera ).

Ostatní materiál - barvení, zlacení, stříbření

V podzimním období příroda nabízí mnoho hezkého materiálu, který lze využít pro aranžování. V tomto směru jsou snad nejhezčí šípky růže šípkové (Rosa canina) a maličké plody růže mnohokvěté (R. multiflora), které, stejně jako většinu dalších plodů, lze uchovat sušením, případně můžeme použít i glycerin. Některý materiál je velmi pěkný i barvený (šišky, proutky, jmelí, větvičky), kdy je možné i barvení následujícími barvami:

- balakrylové barvy - jsou ředitelné vodou, doporučený poměr 1 : 15, pro větší sytost po zaschnutí opětovně materiál ponořit. Jsou i vzájemně mísitelné, což je výhodou při míchání barevných odstínů. Zakoupit lze v prodejnách drogerie, barvy - laky.

- tónovací barvy terno colour - roztok se ředí v poměru 1 : 5 podle požadované sytosti. Lze zakoupit v prodejnách hobby potřeb nebo drogeriích, příp. barvy - laky. Vyrábí Terno Třebíč.

- bronz - ke zlacení, kovový prášek rozmícháme ve zředěném bezbarvém laku v poměru 1 díl bronzu, 10 dílů laku, 5 dílů ředidla. Kovový prášek se usazuje - nutné při aplikaci promíchávat.

- je možné využití i některých mořidel na dřevo.

Obecně platí, že pestřejší, intenzivnější barvy a kovové lesky se používají jen ke zvláštním příležitostem, kdy chceme dosáhnout výrazného barevného efektu. S citem a úctou k tradici je dobré vybírat vhodný materiál, zejména pro sváteční příležitosti. V obchodech se dnes už dají zakoupit i barvy ve spreji i to, s čím lze navodit různé efekty (zasněžení). Využít se dají šišky, různé plody a plodenství, zajímavě i malebně pokroucené větvičky, nebo větvičky s přirozeně barevnou kůrou. Pro květinové úpravy jako celoroční dekorace je však lépe využívat rostlinný materiál v méně nápadných a přirozených barvách.

Sortiment nejběžněji používaných rostlin do suché vazby

Sklizňová zralost, sušení, úprava pro zlepšení kvality a ostatní nové a důležité doplňkové informace o druzích.

Achillea filipendulina - řebříček tužebníkovitý, A. millefolium - ř. obecný, A. ptarmica - ř. bertrám, sklizeň plně vybarvených úborů, po sdrhnutí listů sušit zavěšené nebo nastojato. Velmi trvanlivé.

Agrostis nebulosa - psineček mlžný, velice křehký ještě před sušením, sklizeň před vyzráním klásků, sušení v závěsu i nastojato, v temnu.

Allium cepa - cibule, A. sativum - česnek kuchyňský, u nás kuchyňská klasika, při použití ve vazbách vytváří atmosféru domova.

Amaranthus caudatus - laskavec ocasatý, A. cruentus - l. rozkladitý, A. hypochondriacus, A. paniculatus - řežou se v plném květu pokud ještě netvoří semena, po otrhání listů se suší v temnu, převislé nejlépe nastojato. Laskavce nejsou po usušení barevně stálé, mírně blednou a proto se používá preparace glycerinem nebo bělení.

Ammobium alatum - pískožil, slaměnka křídlatá. Vyšší odr. ´Grandiflorum´ má větší květy, ´Bikini´ je nižší 30 - 40 cm vysoká a po usušení se proto stonky méně deformují a tím i lámou, navíc nakvétá většina květů najednou a je proto možná jednorázová sklizeň. Květy mají být před plným rozkvětem, žlutý středový terč by ještě neměl být vidět (jinak je po usušení příliš vystouplý a tmavne). Usušená poupata připomínají konvalinky. Pro docílení potřebné čistě bílé barvy je možné síření, které navíc zvýší trvanlivost květů.

Betula verrucosa - bříza bradavičnatá. Bezlisté mladé větévky stočené do věnečků a hnízd pro velikonoční vazbu, nebo jako zlacená mikulášská metlička. Bílá kůra jako doplněk i kryt florexu pro aranžmá, velmi pěkná v kombinaci s přírodní jutou. Květenství - jehnědy na větévkách, stejně jako kočičky jsou symbolem velikonoc. Existuje červenolistá - B. v. ´Atropurpurea´, má tmavě červené lístky už při rašení.

Bouteloua gracilis - bouteloua jemná, nižší, jemnější tráva s malými, červenými, hřebenovitě uspořádanými klásky, po dvou až třech na stvolu. Řezat je možné před i po odkvětu. Pro svou výjimečnou jemnost - zejména pro malá aranžmá.

Briza maxima - třeslice větší, B. minor - t. menší, B. media - t. prostřední. Všechny řežeme těsně po odkvětu ještě před dozráním klásků, sušení v závěsu, ale hlavně nastojato. Pro svou jemnou krásu ji používáme především do malované lidové keramiky.

Buxus sempervirens - zimostráz vždyzelený (krušpánek), domácí stálezený keřík, nejlepší je uchování celých větévek glycerinem.

Carthamus tinctorius - světlice barvířská - sklizeň polonakvetlých celých rostlin nebo i v poupatech, jako pěkná strukturální doplňková zeleň, odstranit spodní listy a sušit ve tmě zavěšené, aby si věrně uchovala barvu. Usušená je velmi trvanlivá.

Celosia argentea - nevadlec stříbrný se sklízí těsně před plným rozkvětem. C. cristata - kohoutí hřeben a C. plumosa - v plném květu. Po odstranění listů se suší zavěšené v temnu, nejlepší jsou tmavé červené a purpurové odrůdy.

Consolida ajacis - ostrožka letní - řežeme nejdříve při rozkvetlé spodní třetině květenství, nejpozději při neotevřených 2 až 3 posledních poupatech, odstranit listy, sušit rychle v malých svazcích aby si zachovala poměrně intenzívní a stálou barvu. Pro odstranění křehkosti možná preparace glycerinem. Pěkná je i odkvetlá, jako souplodí.

Cortaderia selloana - kortadérie dvoudomá, pampová tráva. Suší se stébla samičích rostlin ještě před odkvětem. Při pozdějším sběru mohou uvolňovat semena. Mohutná květenství jehlancovitého tvaru je dobré skladovat odděleně a ošetřit lakem. Výjimečné jsou i šedozelené listy, které se po plném vývinu pěkně stáčejí. Sušení možné i odpařovací metodou, nebo použít uchování glycerinem

Corylus avellana var. contorta - líska výjimečné krásy s tvarově bizardními větvemi a drobnými jehnědami. U jehněd možné nasátí glycerinem.

Craspedia globosa - kraspedie kulovitá, v plném květu jsou květenství největší a nejlépe žlutě vybarvená. V temnu, zavěšená, po usušení barevně stálá a i kuličky se nerozpadají.

Cucurbita - tykev, C. pepo - t. obecná, C. maxima - t. obrovská. Pro sušení spíše menší plody, které při správném termínu sběru mohou vydržet i 2 a více let. Důležité sklízet ještě před prvními mrazy v botanické zralosti (ve stadiu tvrdé slupky), kdy jsou již plně vyzrálé. Na uchovatelnost budou mít vliv i agrotechnika, zejm. hnojení, ne nadbytek dusíku a vody v půdě.

Echinacea purpurea - třapatka nachová, použití pěkných tmavých středových květních terčů. Nejlepším obdobím sběru je plný květ, ale odstraňování okvětních lístků je poměrně náročné a proto se často řeže až po odkvětu.

Echinops ritro - bělotrn modrý, E. sphaerocephalus - b. kulatohlavý, E. bannaticus, řez květů ještě před rozkvětem, jakmile se vybarví, jinak se po usušení rozpadávají. Sušit zavěšené v temnu. Po usušení dobré zpevnit lakem. Plně nakvetlé pro uchování glycerinem. Může se i barvit - se smáčedlem.

Eryngium - máčka. Nejznámější bodlákovitá rostlina pro sušení. E. alpinum i E. amethystinum - namodralá celá rostlina, E. gigantea - m. obrovská, E. planum - m. plocholistá. Všechny máčky sklízíme plně vybarvené, květy jsou již zpravidla v plném květu, sušení v závěsu a temnu. Velmi dobře drží namodralé zbarvení. Možno použít glycerin.

Gomprena globosa - pestrovka kulovitá, G. haageana - p. Haageova. Květenství plně vyvinutá a vybarvená, při pozdním sběru se hlávky nehezky prodlužují a ztrácí barvu, po odlistění se suší zavěšené ve tmě. Usušené dobře drží barvu.

Goniolimon (Limonium) tataricum - suchobýl tatarský, G. latifolium - s. širokolistý. V našich podmínkách ještě donedávna nejpěstovanější "sušenka", hlavně pro dušičkovou vazbu (G. tataricum - statice). Sklizeň jednorázově v plném květu, sušení v závěsu a temnu.

Gypsophila paniculata - šater latnatý - nevěstin závoj, k sušení i G.-hybridy. Výborná čerstvá i sušená. Plně rozkvetlý, zavěšený a v temnu. Plnokvěté odrůdy sušit nastojato - evaporační metodou, aby se kvítky nezavřely. U šateru je možné i uchování glycerinem. Lisování.

Helianthus annuus - slunečnice roční, drobnější úbory k sušení v mladém stadiu, kdy jsou jazykovité květy středového terče ještě nerozkvetlé a právě se otevírají okrajové žluté kvítky. Odrůda ´Sonja´ je určena pro sušení, má menší květy s výrazně kontrastním černým středem a oranžovou korunou. Menší slunečnice možno sušit chemicky. Přirozeně vzduchem sušíme i menší terče po dozrání semen.

Helichrysum (Bracteanthe) bracteatum - smil listenatý, slaměnka. Květy se řežou v plně vybarveném, ale uzavřeném poupěti, lépe řezat na kratších stoncích aby se zvýšil výnos z jednotlivých rostlin. Sušit zavěšené v temnu. Kultivar ´Bikini´ je velmi nízkého vzrůstu a sklízet lze celé rostliny, neboť květy vykvétají téměř najednou. U slaměnek můžeme sklízet i jednotlivé květy a sušit na sítech, nebo nadrátkované.

Helichrysum (Schoenia) - smil. H. cassinianum ´Gabriele´ tvoří květenství složená z drobných růžových úborů. H. subulifolium ´Valentin´ kvete 2 - 4 cm širokými zlatožlutými úbory s výraznými jazykovitými květy. Oba smily sklízíme před plným rozkvětem a po odstranění listů sušíme zavěšené v temnu.

Helipterum (Rhodante) humboldtianum - smilek Humboldtův, zlatohlavý, drobné zlatožluté květy v bohatých květenstvích. H. manglesii - smilek Manglesův, stříbřitě růžové až bílé, drobné něžné květy, velmi vhodné na biedermayerovskou vazbu. Sklizeň ve stadiu květních pupenů těsně před plným rozkvětem. Může být sklízena celá rostlina ve stadiu zralosti 1/3 květů. Květy lze oživit sířením a také se velice dobře lisují. Suší se zvolna a zavěšené. H. roseum - smilek růžový, sklizeň okamžitě po rozkvětu, aby se zabránilo nepěknému hnědnutí terčů i když už dnes existují tmavostředé odrůdy. Možná stabilizace barvy sířením a rychlé sušení vhodné.

Hordeum jubatum - ječmen hřivnatý, H. vulgare - ječmen, plně vyvinuté klasy ještě před začátkem žloutnutí, jinak se rozpadávají. Sušit nastojato - zachová si hezké překlonění. Dobrá metoda je sušení v papíru, kdy klásky klademe vedle sebe a papír stáčíme. Mají velmi dlouhé osiny, které jsou takto chráněné i při následné expedici po usušení. Dobrá je i preparace glycerinem a sušit poněkud intenzivněji. Možné i barvení.

Hydrangea macrophylla - hortenzie velkolistá, odkvetlá vyzrálá květenství se sklízejí na podzim, před příchodem mrazů. Po odstranění listů se nechávají stonky nasávat 30 % roztokem glycerinu, po dobu 24 hodin. Potom teprve sušit nastojato. Možné sušení i odpařovací metodou stonky v nízké hladině vody, dokud květy na dotek nepůsobí jako papír. Zelená květenství jsou využívána jako ve vazbách jako náhrada zeleně. Dobře se i bělí. Jednotlivé květy možno lisovat.

Jehličnany - větévky se dají používat během celého roku přímo v čerstvém stavu, nebo se suší. Pro tento účel je nejlepší řez brzy na podzim, kdy jsou již nové přírůstky plně vyvinuté, uchovávají se glycerinem. Chamaecyparis pisifera ´Squarrosa´ - cypřišek, Taxus - tis, Juniperus - jalovec, Pinus - borovice. Používají se šišky a ostatní plodenství jehličnanů v přirozených barvách, nebo bělené i barvené, pro dušičkové věnečky, věnce, vánoční koule nebo svícny. Kůra (Pinus - borovice) může posloužit jako přirozený podklad nebo doplněk aranžmá.

Kapradiny - mnoho druhů rozmanitých tvarů a struktur, pro lisování.

Lagurus ovatus - zaječí ocásek, Rozkvetlý - ale ne plně, pozdější termíny řezu vedou k šednutí. Světlost odstínů se tedy dá ovlivnit časností sběru. Je velmi trvanlivý i po letech, dá se bělit, ale nikdy jej nebarvěte.

Lavandula angustifolia - levandule úzkolistá, řez ve stadiu prvních otevřených poupat aby neopadaly kvítky, sušit co nejrychleji pro zachování barvy. Pro zvýšení trvanlivosti sušeného materiálu je vhodné uchování glycerinem.

Limonium bonduellei - limonka severoafrická, řežou se celá květenství v plném květu, max. 2 - 3 poupata v květenství mohou být uzavřená (při překvetení se rozpadává), L. sinuatum - l. chobotnatá je nejpěstovanější limonka, řez ve stadiu dokvétání posledních kvítků (při dřívějším řezu není tak pěkná). L. suworowii - l. Suworowa , hezká růžově fialová v květu připomínající vřes, sklízí se z poloviny nakvetlá. L. sinensis - limonka čínská, pěstuje se spíše jako doplněk čerstvé vazby, suchá je velmi křehká. Všechny limonky se suší v temnu, zavěšené (i nastojato) a rychle, proto je vhodné dosoušení teplem, nebo alespoň cirkulace vzduchu.

Lonas annua - břinek roční, plně nakvetlý a zavěšený, po usušení velmi dobře a dlouho drží zlatožlutou barvu.

Lunaria annua - měsíčnice roční, suší se semeníky - ploché šešule, buď v zelené zralosti, nebo po vypadání semen se získávají blanité přepážky. Zavěšené, na stojato i na ležato. V zelené zralosti vhodné uchování glycerinem.

Miscanthus sinensis - ozdobnice čínská (čínský rákos), dnes mnoho pěstovaných druhů z nichž u některých se používají květenství (M. sachariflorus), u jiných listy (M. gracilimus). M zebrinus - příčné barevné listy a květenství těsně po vymetání zajímavě stočené, jako "nakulmované". Sušení v závěsu nebo nastojato.

Moluccella laevis - širokokalich hladký. Sklizeň ve fázi před "vykvetením" prvních kalichů, po odstranění listů je třeba nasátí glycerinem (nejméně 48 hod.) a potom se suší. Při rychlém sušení zůstávají zelené, při pomalém blednou. Pokud po usušení není barva pěkná, sířením docílíme hezké slámové barvy. Použít se dají i jednotlivé zvonky pro lepení do aranžmá.

Nigella damascena - černucha damašská, dekorativní nafouklé měchýřky sklízíme po dozrání a vybarvení, ne ovšem za zelena, neboť se mohou sesychat. N. orientalis ´Transformer´- č. východní, N. hispanica - č. španělská - u obou lze sklízet tobolky i méně vyzrálé. Mohou se seřezávat celé rostliny, suší se zavěšené v temnu. Mohou se bělit (Savo nebo peroxid vodíku), do vánoční vazby zlacené, stříbřené nebo i barvené.

Papaver somniferum - mák setý se svými raritami obřích makovic ´The Gigant´ a odrůda ´Hen and Chickens´s věnečkem drobných makoviček kolem jedné větší středové. P. rhoeas - m. vlčí. Řežou se v plné zralosti, když v nich chrastí semínka, při časnějším sběru sesychají. Možné použití glycerinu. Sušit i nastojato, v temnu i na světle. Makovice bělíme, barvíme i zlatíme.

Physalis alkekengi - mochyně třešňová, P. a. var. franchetii má větší plody, lidově se jí říká židovská třešeň, řežeme stvoly se všemi vybarvenými plody - lampionky. Sušit se musí v přirozené poloze, nejlépe evaporační (odpařovací) metodou při níž stonky umístíme do nádoby s nízkou hladinou vody (stačí 2 cm), kterou rostliny po krátké době odčerpají. Během této doby listy zežloutnou a odpadnou, dále je necháme doschnout.

Rosa - růže, k sušení květů lze použít různé druhy, zejména hybridní odrůdy (sytých barev s menšími plnými květy). Řežou se rozkvétající polootevřená poupata (při pozdějším řezu - v plném květu, se rozpadávají), suší se v temnu, zavěšené a co nejrychleji. Vhodné přelakování po sušení. Vonné čajohybridy sušit v závěsu na chladném, suchém a temném místě. Růže s jednoduchými květy a plnokvěté je vhodnější sušit chemicky. Jednotlivé korunní plátky do pot-pouri, nebo lisovat.
Pro šípky hlavně R. canina - r. šípková, nebo R. multiflora - r. mnohokvětá, s větším množstvím drobných šípků. Řežeme s větvičkami ještě před dozráním, pro zlepšení vzhledu možné i nasátí glycerinem.

Rudbeckia - třapatka, patří sem jednoleté druhy: R. amplexicaulis - t. objímavá, R. hirta - t. srstnatá, i vytrvalé: R. nitida, R. fulgida, R. occidentalis. K sušení se používá především středový tmavý terč po odstranění okvětí. To je ale časově náročné, proto lze pěstovat R. occidentalis, která nemá jazykovité okvětí, ale obtížně se shání její osivo. Suší se také celé květy odpařovací - evaporační metodou, na dně s malou výškou vody, nebo zavěšené v drátěném pletivu, které květy podpírá.

Triticum - pšenice, T. durum - p. tvrdá, T. spelta - p. špalda, T. vulgare - p. obecná - běžně pěstovaná obilnina. Pokud ji sklízíme za zelena, je nutné pro vysoký obsah vody dosoušet nebo s pomocí aktivní ventilace odvádět vlhký vzduch, možné i barvení a bělení. Sklízí se nejběžněji po vybarvení před plnou zralostí pro krásnou zlatou barvu klasů.

Salix caprea - vrba jíva - "kočičky", tento symbol jara vydrží ve váze bez vody dlouho beze změn. S. matsudana ´Tortuosa´- v. Matsudova, oblíbená u aranžérů svými žlutozelenými kroucenými větvemi, které se dají používat i loupané (výjimečná kombinace s červeným převislým laskavcem). S. sachaliensis ´Sekka´ - v. sachalinská, neobvyklý aranžérský materiál svými na koncích výhonů ztlustlými a pokroucenými plochými tvary, které se v předjaří zdobí drobnými lesklými kočičkami. Pro získání takových to výhonků je nutno keře pravidelně řezat "na hlavu" téměř u země, kdy po obražení silná energie růstu způsobí tyto srůsty. Větvičky lze uchovat glycerinem.

Scabiosa artopurpurea - hlaváč tmavonachový (purpurový), S. stellata - h. hvězdovitý, řežeme, jsou-li strbouly dobře vyvinuté, ale ne zcela zralé, jinak se rozpadávají. Sušit co nejrychleji, v dobře větrané, tmavé (S. atropurpurea) místnosti. U obou lze preparovat glycerinem pro zamezení rozpadávání. S. stellata dozrává v neuvěřitelné plodenství, výjimečné okrasné hodnoty.

Sorbus aucuparia - jeřáb ptačí, větévky s plodenstvím (jeřabinami) se suší co nejrychleji aby si zachovaly barvu. Kombinace s klasy kukuřice, světlými tykvičkami, makovicemi a slaměnkami. Jednotlivé kuličky lze navlékat na režnou nit, jako korále nebo řetízky.

Xeranthemum annuum - suchokvět roční, sklizeň po rozkvětu, sušit zavěšené ve tmě. Barvy nebývají stálé, hlavně růžový není po usušení pěkný, proto je vhodné ustálení mořením. Čerstvě seříznuté stonky máčíme několik minut v 10% roztoku kyseliny solné, která změní barvu na purpurovou, 10 - 12 % kys. dusičná v dobách od několika sekund až minut pomůže získat krásné karmínové odstíny. Pro rovnoměrnost vybarvení nutno s ponořenými svazky pohybovat. Bílé květy po usušení mohou hnědnout, potom je dobré vybělení sířením.

Dřeviny s barevnou kůrou letorostů. Mají nejvýraznější zbarvení po opadu listů a v zimním období. Pro dekorativní větve a větvičky, proutky i snopky, jako doplňky vazeb.

Další méně známé a používané rostliny.

Acacia - kapinice - mimóza, větvičky se dobře suší, zavěšené, dobře si zachovávají barvu.

Acanthus hungaricus - paznechtík uherský, A. spinosus, A. mollis - sklizeň květenství s dobře vyzrálými listeny, suší se zavěšený.

Acer - javor, větévky s okřídlenými nažkami možno řezat před dozráním v žlutozelené barvě. Použít lze i listy, zvláště s pěkným podzimním vybarvením - lisování.

Acidantera - acidantera, jednotlivé květy možno sušit chemicky.

Aconitum napellus, A. carmichaelii, A. x camarum - oměj, souplodí před prasknutím tobolek.

Actinidia - aktinidie (kiwi), letorosty kroucené do malých i velkých spirál - použití ve vázách, nástěné dekorace, jako doplněk květů.

Aesculus hippocastanum - jírovec maďal, plody - kaštany sbíráme po vypadání z obalů a dokud ještě nejsou tvrdé a suché napichujeme je na drátky.

Ageratum houstonianum - nestařec mexický, řez květů k sušení v plném květu.

Ailanthus altissima - pajasan žláznatý, strom, nápadně velká plodenství žlutozelené barvy, na sluneční straně s výrazným červeným nádechem.

Alchemilla mollis - kontryhel měkký, sklizeň plně rozkvetlého květenství, po odlistění sušit zavěšený v temnu, nebo uchovat glycerinem. Je to dobrá výplňová rostlina do přírodního aranžmá.

Allium - česnek. Jejich květenství je přímo předurčuje pro použití ve vazačství. K sušení se hodí zejména A. christophii, A. giganteum, A. aflatunense,, A. karataviense. Nejzajímavějším je A. sphaerocephalon, který se dá velmi dobře sušit v plném květu a dobře drží nejen tvar, ale i barvu. A. schubertii, které má sice řídké květenství, ale až 35 cm v průměru. Česneky řežeme většinou po odkvětu, kdy je vyvinuté jejich dekorativní plodenství. Období sběru může být dlouhé, od doby po odkvětu až do vypadání semen, případně kdy už jsou téměř suché. Dříve řezaná plodenství je nutné dosoušet teplým vzduchem, protože jsou vodnatá. Druhy s většími plodenstvími je lépe skladovat jednotlivě, neboť se snadno proplétají a při manipulaci poškodí.
Květenství lze uchovat i glycerinem.

Alnus glutinosa - olše lepkavá, naše domácí dřevina, plodem je maličká šištička černé barvy, větévky jako doplněk světlých vazeb, nebo se šištičky dnes lepí (dříve se navazovaly na drátky) a jsou hezké k výrobě malých věnečků, vánočních svícínků a kouliček. Pro vánoční účely se zlatí, stříbří i barví na bílo.

Alstromeria - alstromerie, boubelka, lze ji sušit vzduchem zavěšenou, nebo jednotlivé květy v chemických sušidlech. Použít se dají i semeníky.

Althaea rosea - proskurník, topolovka, slezová růže, sušené semeníky, nebo jednotlivé květy chemicky.

Amaryllis - hvězdník, jednotlivé květy lze sušit v chemických sušidlech.

Ammi majus - morač větší, A. visagna, použití i k řezu v čerstvém stavu. Řežou se rozkvetlé, kdy jsou již bílé, ale ještě neuvolňují z květů pyl. Tento termín nastává, když je v květenství rozkvetlých asi 80% květů. Po tomto termínu se snižuje estetická hodnota květenství a naopak méně nakvetlá květenství při sušení velmi rychle vadnou a nepěkně se stahují. Suší se v temnu, zavěšené. U osob citlivých, může šťáva z čerstvě řezaných stonků způsobit kožní alergickou reakci.

Anaphalis margaritacea - plesnivka perlová, A. triplinervis. Plně rozkvetlá květenství odlistíme a sušíme zavěšené v temnu, nebo nastojato. Lze barvit.

Anigozanthos - klokanka, rostliny s křehkými nálevkovitými květy smetanové barvy s načervenalým nebo žlutým kalichem. Nevhodná k čerstvé vazbě, sklízí se na podzim a suší se v závěsu.

Anemone coronaria - sasanka věncová, A. japonica - sasankovka japonská, květy se lisují, nebo je lze sušit chemicky.

Anethum graveolens - kopr, vyvinutá květenství, nebo okolíky po vytvoření nažek.

Angelica archangelica - andělika, plodenství lze preparovat glycerinem.

Anthemis - rmen, bílé úbory se žlutým středem, nevhodný do čerstvé vazby, sušení v závěsu a lze ho obarvit na výraznější barvu.

Antirrhinum majus - hledík, květy pro lisování.

Aquilegia vulgaris, A. caerulea, A. - hybridy - orlíček, souplodí po prasknutí tobolek. Jednotlivé květy chemicky.

Aristolochia - podražec, popínavá dřevina s dlouhými tvárnými výhony, které lze použít jako přízdobu kytic, do váz, nebo stočené jako podklady závěsných aranžmá - tvarovat za syrova.

Artemisia ludoviciana - pelyněk, výhonky s listy.

Aruncus aethusifolius, A. chinensis, A. dioicus - udatna, možné sušení rozkvetlých květenství nebo souplodí po odkvětu.

Asclepias syriaca - klejicha - květenství, plody.

Asphodeline lutea - asfodelka, sklízí se vyzrálé tobolky, ještě neprasklé. Dosoušení zavěšené i naležato, skladovat v malých svazcích nebo jednotlivě.

Aster - hvězdnice, lisování květů.

Astilbe arendsii, A. chinensis - čechrava , nevhodná A. thunbergii - hybr. pro řídké laty. Řez před plným květem nebo po odkvětu, spíše pro hezkou stavbu květu než barvu. Sušením se barvy mění - bílá na krémovou, červená do hněda. Listy se dobře lisují.

Astrantia - jarmanka, květy sušit zavěšené.

Athyrium - papratka, kapradina, listy k lisování.

Atriplex hortensis - lebeda zahradní, tmavě červená ´Red Spire´ a zelená ´Green Spire´. Sklizeň celých rostlin v době pěkného vyvinutí a vybarvení.

Avena sativa - oves setý, sklízí se především ještě zelený a pro vysoký obsah vody je nutné sušení teplým vzduchem.
A. fatua - o. hluchý, A. sterilis - o. jalový, oba sklízíme dobře vyvinuté, nejlépe těsně před plnou zralostí, sušení v závěsu nebo nastojato. Je možné i barvení nebo bělení.

Azalea - azalka, květy se lisují.

Ballota - měrnice, vytrvalé byliny až polokeře hezké svými plstnatými listy. Sušení, nebo glycerin.

Berberis vulgaris - dřišťál, opadavý, velmi trnitý keř který se na podzim obsype množstvím zářivě červených plodů, jsou trvanlivé - dlouho drží barvu i tvar. Pokud se zapráší, lze je opláchnout proudem vody. B. juliane - d. Juliin, patří mezi stálezelené, vyzrálé letorosty uchováme glycerinem.

Brodiaea - brodiea, podobné okrasnému česneku, lisování.

Bromus macrostachys - sveřep velkoklasý, B. sterilis - s. jalový, sklizeň v metání (jsou křehké), sušení v závěsu ve tmě.

Brunnera - poměnkovec, lisování kvetoucích stvolů.

Buddleia davidii - komule Davidova, keř, odkvetlé štíhlé laty květů.

Bupleurum rotundifolium - prorostlík okrouhlolistý, je novinkou mezi rostlinami k řezu v čerstvém stavu i k sušení. Odrůdy ´Dekor´, ´Green Gold´ a ´Grün-Gelber Schnitt´. Pevná až 1 m vysoká, rozložitá rostlina má výrazné listy s nenápadným žlutozeleným květenstvím. Celé rostliny sbíráme jakmile se začnou tvořit bělavá semena - v tomto období jsou již květní stopky vyzrálé a pevné, a po usušení se neohýbají. Jedná se o jednoletku, kterou lze sít přímo na jaře na záhon. Původní druh bývá běžným plevelem v zahradách.

Calendula - měsíček, rychlé sušení nebo lisování jednotlivých květů.

Callistemon - štětkovec, nádobová rostlina zimních zahrad, sušení květů v závěsu.

Callistephus - astra, letnička, jednotlivé květy pro lisování, nebo chemické sušení.

Calluna vulgaris - vřes obecný, nejpěknější růžové plnokvěté zahradní kultivary. Před sušením nasátí glycerinem.

Camassia - ladoník, cibulovina, jednotlivé květy pro chemické sušení.

Camelia - kamelie, pokojová květina, chemické sušení květů a listy uchovat glycerinem.

Campanula - zvonky, mnoho druhů s lisovatelnými květy.

Capsicum annuum - paprika roční, C. chinense, C. frutescens - p. keříčkovitá. Nejčastěji je pro tento účel využívána poslední uvedená, má drobné plody různých barev a tvarů. Seřezávají se celé rostliny po vybarvení plodů (nespěchejte se sklizní, méně vyzrálé plody se příliš sesychají). Odstraníme listy a sušíme v závěsu. Sklízet lze i jednotlivé papričky - u odrůd s většími plody, které po usušení do vazby lepíme. Nejlepší uplatnění je v rustikálních vazbách.

Cardiospermum grandiflorum, C. halicacabum - kardiospermum, plody tvaru malých lampionků - balónků.

Carex - ostřice, C. grayi - o. Grayiova. Mnoho ostřic se dá velmi dobře použít do suché vazby, tato je však opravdu vyjímečná. Řežeme plodenství, ale ještě před jejich dozráním, složená ze samičích květů, které vytvářejí měchýřky asi 2 cm velké, tvarem připomínající maličké palcáty. Jsou velmi trvanlivé, dají se odbarvovat. C. muskingumensis - řežeme "palmovité" listy.

Carlina acaulis - pupava bezlodyžná, naše domácí trvalka. Pro řez je stopkatý poddruh ssp. simplex - C. a. ´Simplex´, nebo odrůda ´Bronze´ s tmavě bronzovými listy. Sběr jakmile úbory dorostou do maximální velikosti, ne později, neboť by se po usušení dekorativní lesklé zákrovy odklopily ven z květu, což poškodí kvalitu. Sušení nejlépe nastojato. Celá rostlina je bodlákovitě ostnitá - nutné rukavice. Pro aranžování je nutné navazování na drát, nebo náhradní stonek. Všem dekoracím, ve kterých ji použijeme dodají lesk.

Castanea sativa - jedlý kaštan, menší strom, krásné listy můžeme uchovat glycerinem. K užití dále světle hnědá semena a ostnité oplodí připomínající ježka, spolu s tykvičkami, jeřabinami a šiškami ve skleněných válcích, košíčkách nebo dřevěných miskách.

Catalpa - katalpa, městský strom, který po odkvětu vytváří mnoho dlouhých úzkých tobolek. Ty se pro sušení musí řezat ještě nevyzrálé, aby nepukaly.

Catananche caerulea - poblekla modrá. Trvalka, která se produkčně pěstuje jako jednoletka pro svou blankytně modrou barvu sušených květů, kterou si podrží pokud je sklizena v plném květu, při předčasné sklizni bledne, sušit zavěšenou. Řez i po odkvětu pro hezké světlé blanité zákrovy ve tvaru hlávky. Květy lze sušit i chemicky, nebo lisovat.

Celastrus - zimokeř, silně ovíjivá pnoucí dřevina - patří mezi rostlinné škrtiče, svými výhony vytváří pravidelně až spirálovitě zakřivené a propletené linie. Pokud máme rodičovské rostliny (je dvoudomý), samičí vytváří na podzim krásně obalené větvičky, drobnými oranžovými plody.

Centaurea moschata - chrpa, letnička pro sušení v závěsu, nebo chemicky.

Cimicifuga racemosa, C. ramosa, C. simplex - ploštičník, souplodí po odkvětu.

Cirsium japonicum - pcháč, asi nejhezčí červený ´Rose Beauty´ a růžový ´Pink Beauty´, jsou to nezaplevelující dvouletky, příp. krátkověké trvalky. Suší se rozkvetlé úbory. C. eriophorum - p. bělohlavý, jeden z krásných bodláků u nás častý výskytem - ostře trnitý, květní úbory bíle plstnaté se stříbrným nádechem. Řez na počátku nakvétání a sušit pozvolna ve stínu.

Clarkia - lokanka, klarkie, letnička, jednotlivé květy lze sušit chemicky.

Clivia - řemenatka, klívie, pokojová, možné sušení jednotlivých květů chemicky.

Clematis - plamének, hlavně botanické - původní druhy C. viticella - p. vlašský a C. vitalba - p. plotní. Tvoří pěkná ochmýřená souplodí, která řežeme samostatně, nebo s letorosty zazelena a sušíme. Pro zpevnění dobré přelakovat. Samostatné chmýří semínek se používá pro miniaturní obrázky a ptáčky. Květy ušlechtilých plaménků je možné lisovat.

Cobea - vilec, u nás popínavá letnička, jednotlivé zvoncovité květy sušit chemicky.

Coix lacryma-jobi - slzovka obecná, pěkná trsnatá tráva se semeny výrazného slzovitého tvaru, u nás se pěstuje jako letnička. Suší se po vybarvení semen (mají mít šedou barvu), v závěsu. Obilky lze využít i samostatně, neboť připomínají korálky.

Colutea arborescens - žanovec měchýřník, opadavý keř, plodem je nafouklý měchýřek.

Convallaria - konvalinka, květenství pro lisování nebo chemické sušení.

Coreopsis - krásnoočko, lisování jednotlivých květů nebo chemické sušení.

Cosmos - krásenka, letnička, květy a listy k lisování.

Cotinus coggygria - ruj vlasatá, C. c. ´Royal Purple´ červenolistý kultivar opadavého keře s hezkými listy a vyjímečným květenstvím. Sušit se dá přirozeně v závěsu, nebo lisováním.

Crocosmia - montbrécie, křešina, hlíznatá květina, pro sušení odkvetlé semeníky, květy chemicky, nebo lisovat.

Crocus - šafrán, krokus, květy lze sušit v chemických sušidlech.

Cryptomeria - kryptomerie, stálezelený jehličnan s převislými konci, takže působí načechraně, výrazná bronzová barva na podzim. Větvičky sušit přímo v aranžmá, šišky vzduchem.

Cymbidium - patří mezi orchideje, květy sušit v chemických sušidlech.

Cynara cardunculus, C. scolymus - artyčoky, poupata, v plném květu nebo po vytvoření semen, zavěšené nebo nastojato.

Cypripedium - střevíčník, orchidej, květy v chemických sušidlech.

Cytisus - čilimník, metlovité keře s tmavě zelenou kůrou, větvičky lze po odkvětu sušit nebo uchovat glycerinem, květy sušit v chemických sušidlech.

Dahlia variabilis - jiřinka proměnlivá, v plném květu vzduchem v závěsu, nebo chemicky.

Daucus carota - mrkev, souplodí po nasazení plodů - ještě zelené, nebo po vypadání plodů.

Delphinium-hybridy (Delphinium x cultorum) - stračka vytrvalá, k sušení jsou vhodnější odrůdy s plnými a poloplnými květy. Suší se po odstranění listů zavěšené. Květy jsou po usušení velmi křehké, proto se doporučuje před sušením preparace glycerinem. Možná i evaporační - odpařovací metoda. Květenství jsou mohutná - použití ve velkých, prostorových aranžmá. Lisování.

Deschampsia caespitosa - metlice trsnatá, naše domácí travina běžná v lesních podrostech. Laty jemných dekoračních klásků se dají velmi dobře bělit na slunci i chemicky.

Deutzia - trojpuk, hezky kvetoucí keře tvoří po odkvětu na stoncích, skořicově zbarvené tobolky. Řežeme je již suché s větvičkami a zlatíme do vánočních svícnů. Svazky květů lze s krátkými stopkami sušit chemicky.

Dianthus - hvozdík karafiát, drobné druhy sušit vzduchem v závěsu, jednotlivé větší květy možné chemicky nebo i lisovat.

Dicentra spectabilis - srdcovka nádherná, lisování jednotlivých květů nebo sušení chemicky.

Dictamnus albus - třemdava bílá, hvězdicovité souplodí podobné badyánu. Rostlina je jedovatá a navíc může způsobit kožní alergické reakce, dráždivost se zvyšuje za slunečného počasí.

Digitalis - náprstník, stvoly po vytvoření semen, jednotlivé květy v chemických sušidlech.

Dipsacus silvestris - štětka lesní, plodenstvím jsou velmi trvanlivé strbouly, které je možné řezat ještě před květem - pak mají po usušení zelenavý nádech. Běžně se řeže po odkvětu, může se bělit i barvit. V přírodní barvě výborná v kombinaci se selskou keramikou.

Dipsacella pilosa - štětička chlupatá, malé, kulovité strbouly, podobné štětce lesní. Obdobná sklizeň, sušení i užití.

Dolichos lablab - dlouhatec, plody po dozrání, nebo jednotlivá semena.

Doronicum - kamzičník, květy k lisování.

Dryandra - dryandra, vždyzelené keře s oranžovými květy, řez pro sušení v létě.

Eleagnus angustifolia - hlošina úzkolistá, E. commutata - h. širokolistá, mají pěkné podzimní zlatostříbrné zabarvení, pro zimní aranžování možno použít vždyzelené větévky s plody. Možné uchování glycerinem, kdy do lázně přidáme ke zvýraznění barvy trochu barviva.

Eleusine coracana - eleusine africká, méně známá, jednoletá, velmi dekorativní tráva - květenství složené z drobných klásků do tvaru hvězdy. Sklizeň plně vyvinutých květenství, sušení v závěsu, ve tmě si udrží pěknou zelenou barvu.

Elymus giganteus glaucus - ječmenka sivá, vytrvalá okrasná tráva s až 20 cm dlouhými válcovitými, velmi trvanlivými klasy.

Eragrostis tef - milička tef, je jednoletá travina. Vytrvalé - E. curvula, E. trichodes. Laty květů řežeme ještě zelené, sušíme zavěšené v temnu.

Eremurus robustus, E. olgae, E. -hybridy - liliochvostec, souplodí. Jednotlivé květy pro lisování, nebo chemické sušení.

Eriophorum latifolium - suchopýr širokolistý, E. vaginatum - s. pochvatý, domácí druhy na mokřadech, klásky jsou uspořádány v okolíku, v době zrání se objeví vlnaté chloupky. Po usušení jim dáme přednost v tmavší keramice, můžeme je i lisovat.

Escallonia - mutis, zábluda, keře s lesklými vždyzelenými listy. Převislé větve se koncem léta pokryjí shluky hvězdovitých, červených nebo bílých květů. Listy pro uchování glycerinem a květy chemicky.

Eucalyptus - blahovičník, eukalyptus, větévky řežeme v létě, sušíme zavěšené, glycerin a možno i s barvivem.

Euonymus europaeus - brslen, domácí dřevina, použití větviček s plody, nebo semena.

Eustoma - jícnovka, jednotlivé květy chemicky.

Fagus silvatica - buk lesní. Zelené větévky pro uchování glycerinem, kdy se listy stanou vláčnými, lesklými a dostanou podzimní barvu (krásnější odstíny ještě přidáním červeného barviva do glycerinového roztoku). Listy neošetřené glycerinem, se mohou sušit i volně položené na vzduchu, nebo lisováním. Vyžívají se také plody - bukvice (dřevnatý čtyřlístek), pro výrobu drobných ozdob, miniaturních obrázků a věnečků. Elegantní letorosty se štíhlými pupeny - bez listů, se ještě dnes usušené a barvené (tmavá hněď, červeň, nebo nazeleno), používají do lesních věnců a kytic.

Fatsia - prodara, pokojová květina, listy sušit volně položené nebo lisovat, i uchování glycerinem.

Festuca - kostřava, sušíme stébla s klásky v závěsu.

Fibigia clypeata - fibigie, do sortimentu rostlin zařazena nedávno, pro atraktivnost květenství a nenáročnost pěstování, rychle stoupá její obliba. Dvouleté až vytrvalé rostliny, sklízí se plně vyvinutá hroznovitá souplodí, sušit v temnu zavěšená nebo nastojato.

Foeniculum vulgare - fenykl obecný, sušit před úplným rozkvetením kvítků v okolíku, nebo ve stadiu žlutozelených nažek. U plodenství i glycerinem.

Forsythia - zlatice, jednotlivé květy lisovat nebo sušit chemicky.

Freesia - frézie, na chemické sušení se řeže v létě, nebo se lisuje.

Fuchsia - fuchsie, květy pro lisování, nebo sušení chemicky.

Gaillardia - kokarda, květy lisovat.

Garrya - garrya, vždyzelený keř kvetoucí v zimě dlouhými jehnědami, větvičky uchovat glycerinem.

Genista - kručinka, keřík s motýlovitými květy, které lze uchovat glycerinem.

Gentiana - hořec, květy lze sušit v chemických sušidlech.

Geranium - kakost, jednotlivé listy a květy pro lisování.

Geum - kuklík, květy lisovat, poloplné a plnokvěté pro chemické sušení.

Gladiolus, G. - hybridy - mečík, listy k sušení žehlením, menší květy chemicky. Sušení souplodí nižších odrůd.

Gleditsia japonica - dřezovec japonský, plody - velmi dlouhé lusky (i 50 cm), tmavě hnědovínové barvy, do vazeb a koláží.

Gnaphalium lanatum - protnice, polorozkvetlá květenství.

Grevillea - grevilea, vždyzelené jemné keře s listy podobnými kapradinám, květy žluté nebo červené bez korunních lístků. Větvičky řežeme v létě, sušíme zavěšené nebo uchováme glycerinem.

Grossheimia (Centaurea) macrocephala - chrpa velkohlavá, pro sušení řezat nejlépe polonakvetlá květenství, sušit rychle v temnu. Je možné řezat i později po odkvětu a vypadání semen, kdy sušením v květu vystoupí stříbřité květní lůžko. Květ je dosti velký, proto dobré aktivní sušení teplem.

Hamamelis - vilín, květy lisovat.

Hedera helix - břečťan, výhony uchovat glycerinem s malým přídavkem zelené barvy (pro ztlumení šedohnědého nádechu). Jednotlivé listy je možné skeletovat, nebo lisovat.

Helleborus - čemeřice, květy sušit chemicky, listy uchovat glycerinem. Listy i květy lisovat.

Helenium - záplevák, květy pro chemické sušení.

Helictotrichon sempervirens - ovsíř vždyživý, plodenství bleděžlutých klasů.

Heliopsis scabra - janeba drsná, plně rozkvetlé květy, zavěšená. Dlouho si podrží pěknou barvu.

Heracleum giganteum - bolševník, květenství odpařovací metodou, nebo glycerinem.

Heuchera sanguinea - dlužicha krvavá, celá květenství na počátku květu, rychle sušit ve tmě. Možné sušení malých svazečků chemicky. Je křehká, ale velmi krásná ve vazbě. Lisování.

Hibiscus syriacus - ibišek syrský, po odkvětu vytváří na letorostech mnohosemenné tobolky, které je možné použít i s větévkami do suché vazby.

Hosta - bohyška, funkie, listy sušit na vzduchu položené, nebo lisováním, příp. i glycerin.

Humulus lupulus - chmel otáčivý, usušený rychle ztrácí barvu, proto lépe uchovat glycerinem.

Hyacinthoides - hyacintovec, cibulovina, jednotlivé květy chemicky.

Hyacinthus - hyacint, jednotlivé květy chemicky.

Hypericum calycinum - třezalka kalíškatá, květy pro lisování.

Hystrix patula - patří mezi krátkověké trávy (v našich podmínkách vymrzá). Sklizeň květenství zazelena, ještě před dozráním, jinak se rozpadá. Suší se zavěšený ve svazcích.

Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský, plody, malé kdouličky pro podzimní aranžmá, lisování jednotlivých květů.

Chaerophyllum - kerblík, květenství hlavně pro lisování. Po odkvětu i sušení v závěsu nebo nastojato.

Cheiranthus cheiri - chejr vonný, jednotlivé květy lze lisovat.

Chenopodium ambrosoides - merlík, sušení kvetoucích stonků.

Chionodoxa - ladonička, drobná cibulovina, lisování jednotlivých květů.

Choisia - choisie, listy pro uchování glycerinem po němž získají jemný smetanový odstín.

Iberis - štěničník, iberka, jednoletý, semeníky sklízet plně vyvinuté s celými rostlinami, i uchování glycerinem.

Ibicella lutea - teplomilná jednoletka. Suší se plody s dlouhými zobanovitými výběžky, po dozrání jsou velice tvrdé. Proto případné drátkování za čerstva.

Ilex - cesmína, stálezelená dřevina, větvičky uchovat glycerinem.

Iris sibirica - kosatec sibiřský, stonek s vyzrálými tobolkami, jsou trvanlivé, pevné a mají pěknou, sytě hnědou barvu.

Ixie - ixia, cibulovina, jednotlivé květy pro lisování.

Ixodia - ixodie, dobře se dá sušit - zavěšená, malá drobná smetanově bílá květenství jsou velmi hezká v kombinacích s tradičním rostlinným materiálem.

Jasminum - jasmín, dřevina, jednotlivé květy lisovat.

Kniphofia - mnohokvět, jednotlivé květy chemicky.

Kochia scoparia - bytel, letnička, řez plně vyvinutých rostlin ke konci vegetace, sušit zavěšený.

Laburnum - štědřenec, dřevina se zlatožlutými hrozny květů, lisování. Semena velmi jedovatá !

Lagenaria siceraria - tykev lahvovitá, jednoletá, teplomilná, vyschlé tykve jsou velmi trvanlivé a vydrží i několik let. Jednotlivé květy pro chemické sušení.

Lamarckia aurea - lamarkie zlatá, jednoletá tráva krásné nazlátlé barvy.

Lavatera - slézovec, letnička, květy pro lisování nebo chemické sušení.

Leontopodium alpinum - protěž alpská, v přírodě chráněná. Řez v plném květu, zavěšená a po usušení velmi trvanlivá. Výborně se lisuje.

Leptospermum - drobnosemenec, keř pro mírné klimatické podmínky s množstvím drobných květů. Sušit v závěsu, nebo odpařovací metodou s nízkou hladinou vody.

Leucodendron - leukodendron, dřevnaté šišky připomínající květy. Sušení v závěsu nebo na stojato.

Liatris spicata - šuškarda klasnatá ("shorakvět"), řez ve fázi před plným nakvetením, sušení v závěsu a rychle.

Ligustrum - ptačí zob, dřevina s vitálními lístky, vhodné uchování glycerinem u zelenolistých.

Lilium - lilie, květy pro chemické sušení nebo lisování. Semeníky po vývinu vzduchem, zavěšené.

Linaria marocana, L. purpurea - lnice, stonky na počátku květu.

Lonicera - zimolez, jednotlivé květy pro lisování.

Lupinus - vlčí bob, trvalka, květy ušit chemicky, nebo lisovat.

Luzula silvatica - bika lesní, hojná domácí travina, hustá latovitá hnědá květenství, jsou velmi trvanlivá.

Lychnis chalcedonica - kohoutek chalcedonský, souplodí po dozrání.

Lysimachia - vrbina, trvalka, lisování květů.

Magnolia - magnolie, šácholan, dřevina s krásnými květy, které lze sušit chemicky. Listy uchovat glycerinem. Plodenství možno také sušit.

Mahonia - mahonie, dřevina, větvičky pro uchování glycerinem.

Malus - jabloň, větvičky drobnoplodých odrůd sušit odpařovací metodou, květy lisovat.

Mathiola incana - fiala, jednoduché i plné formy se sklízejí nakvetlé ze dvou třetin, sušit co nejrychleji a v temnu pro uchování barvy. Využívaná do směsí ´pot-pouri´. Možno i chemicky.

Marrubium vulgare - jablečník obecný, k použití do suché vazby shluky suchých semeníků na konci léta.

Matteucia struthiopteris - pérovník pštrosí, vytrvalá kapradina jejíž plodové listy vyrůstající na podzim z listové růžice lze použít do vazby. Řežou se při dosažení sytě hnědého zbarvení a tvar si zachovávají i bez sušení. Jedná se o výjimečně krásný materiál.

Molinia coerulea - bezkolenec modrý, dlouhá stébla (až 80 cm) vhodná hlavně pro výrobu malých vánočních ozdob - nemá kolénka.

Monarda citrodora, M. didima, M. fistulosa, M. punctata - zavinutka, plně nakvetlá přeslenitá květenství, nebo po odkvětu strbouly plodenství.

Muscari - modřenec, cibulovina, chemické sušení.

Myosotis - poměnka, květy lisováním.

Narcissus - narcis, sušení květů chemicky nebo lisování.

Nepeta - šanta, sušení květu v závěsu.

Nerine - neríne, podzimní cibulovina, květy možno sušit chemicky.

Nicandra physaloides - lilík mochyňovitý, sklizeň po dozrání křídlatých kalichů (trochu připomínají lampionky mochyně - židovské třešně). Po usušení jsou pevné a nedrolivé, mohou se sušit i na světle. Celá rostlina je jedovatá!

Nicotiana - tabák, sušení květů chemicky.

Oenothera missouriensis - pupalka missourská, čtyřkřídlé semeníky řežeme s celými poléhavými stonky a pouze dosušíme.

Onopordum nervosum - ostropes žilnatý, mohutný dvouletý bodlák s plstnatou lodyhou (výšky přes 2 m), nádherné bílostříbrné úbory s modrofialovým květem. Řeže se v poupatech a suší pozvolna v závěsu.

Origanum vulgare - dobromysl obecná, rozkvetlé stonky.

Ornithogalum - snědek, cibulovina, květy chemicky nebo lisováním.

Paeonia - pivoňka, pro suché aranžmá se využívá plodenství a to zelené i sklizené později. Krásná semena černé nebo kovově modré barvy, můžeme použít pro koláže nebo jiná aranžmá. Květy pivoňky lze usušit v silikagelu, písku, ale i zavěšené na vzduchu. Jednotlivé korunní lístky pro lisování.

Pelargonium - pelargonie, listy i jednotlivé květy lisovat.

Panicum capillare - proso vláskovité, P. virgatum - p. prutnaté, P. miliaceum - p. seté. Všechna sklízíme před dozráním semen, ale můžeme i později, pokud se jedná o odrůdy jež vybarvují. Suší se v temnu zavěšené nebo nastojato (ty jež mají malebné překlonění lat) a navíc tím i podpoříme načeření celého květenství.

Pennisetum villosum - dochan huňatý, na počátku metání, jinak se po usušení rozpadávají. Proto je doporučená preparace glycerinem a následné sušení v závěsu. Sušit se mohou i listy u nichž se tím zvýrazní malebné spirálovité zakroucení.

Penstemon - dračík, trvalka, květy lisovat nebo sušit chemicky.

Pernettya - pernetye, nízké vždyzelené keříky, větvičky s drobnými zvonkovitými květy sušit chemicky.

Peucedanum - smldník, ploché okolíky květů sušit zavěšené, plodenství uchovat glycerinem.

Phaenocema prolifera - rudovláska prorostlá. Květy intenzívní růžové barvy podobné smilkům, hezky kontrastují se stříbřitým nádechem listů. Suší se vzduchem v závěsu.

Phalaris arundinacea - lesknice rákosovitá, sklizeň hnědopurpurových květenství hned po odkvětu. P. canariensis - l. kanárská, svou velikostí a tvarem klásků připomíná zaječí ocásek, nemá však jeho jemnost, složen je z jednotlivých lístků. Řez krátce před dozráním. Při sklizni zazelena si podrží hezkou zelenou barvu. Možno sklízet i po vybarvení do slámově žluta, klásky se nerozpadávají. Možné bělit i barvit.

Phaseolus vulgaris - fazol, P. coccineus - f. šarlatový, zralé lusky nebo plody.

Philadelphus - pustoryl, keř, jednotlivé květy pro lisování nebo chemické sušení.

Phlomis russeliana - sápa, květy se sklízejí jakmile se poupata začnou otevírat, nebo i po odkvětu. Cení se zajímavý tvar patrovitých květenství. Sušení vzduchem zavěšené.

Phragmites communis - rákos obecný, v přírodě řozšířený na vlhkých místech, sušit květenství ještě před nakvétáním - má hnědofialové zabarvení, nebo po odkvětu.

Pithocarpa - pithocarpa, drobné bílé květy působí téměř stejným nadýchaným dojmem jako šáter, kvítky jsou sedmikráskovité. Sušení vzduchem zavěšené.

Pittosporum - slizoplod, vždyzelené keře s krásnými lesklými listy, existují i odrůdy s listy panašovanými a fialovými. Pro vazbu uchovat glycerinem.

Platycodon - platykodon, boubelka, trvalka s balónkovitými poupaty otevírajícími se do širokých zvonků. Květy lisovat, nebo sušit chemicky.

Polemonium - jirnice, trvalka jejíž květy i listy k lisování.

Polianthes - nocovka, cibulovina s bílými květy pro chemické sušení.

Polygonatum - kokořík, trvalka kterou lze chemicky sušit nebo uchovat glycerinem.

Polygonum affine - rdesno, sušená květenství si dobře uchovávají barvu.

Polypogon monspeliensis - vousatec středomořský (klasnatý), po odkvětu v zeleném stadiu zralosti (při pozdější sklizni rezaví) . Bělení nebo barvení.

Primula - prvosenka, primule, květy možno sušit chemicky.

Protea - protea, keře s velkými výjimečnými květy. Sušit lze poupata ještě ne zcela otevřená, při vlastním sušení je dobré jejich zajištění měkkou gumičkou proti otevření. Suší se vzduchem, zavěšené.

Prunus spinosa - trnka, hezké matně černé větvičky nezvykle malebné krásy. Do krátkodobých aranžmá je mohou navíc ozdobit i plody.

Rod Prunus - zahrnuje švestky, slivoně, mandloně, broskvoně a třešně, některé kvetou velmi brzy a jsou mezi nimi i plnokvěté. Květy lze sušit chemicky, nebo lisovat.

Ptelea trifoliata - křídlatec trojlistý, keř, ploché křídlaté plody okrouhlého tvaru.

Pulmonaria - plicník, květy k lisování.

Pulsatilla pratensis - koniklec luční, v přírodě chráněný, P. vulgaris - k. obecný, ochmýřené plodenství řežeme ještě zazelena, aby se po usušení nerozpadalo.

Pyrethrum roseum - kopretina řimbaba, trvalka zahrádek našich babiček, podobná kopretinám v pastelových barvách. Květy pro lisování, nebo sušit chemicky.

Quercus - dub, koncem srpna řez zelených letorostů pro uchování glycerinem. Je více druhů s různými listy, které se mohou skeletovat, lisovat svěže zelené jarní listy, nebo naopak podzimně zbarvené. Plody - žaludy v číškách, pro koláže a vánoční ozdoby.

Ranunculus - pryskyřník, květy sušit vzduchem, zavěšené, nebo chemicky. Lisování.

Raphanus - ředkev, ohnice - použití plodných stonků, bělených i jen sluníčkem, nebo mořených na hnědo.

Rhododendron - pěnišník, listy uchováme glycerinem, květy sušit chemicky nebo lisovat.

Rhus typhina - škumpa, do podzimní vazby husté kuželovité, tmavě červené plodenství, této dřeviny. Je jedovaté.

Ricinus communis - skočec, výrazné souplodí nebo semena. Jedovatý.

Rosmarinus - rozmarýna, větvičky vzduchem v závěsu nebo uchovat glycerinem.

Rumex acetosa - šťovík kyselý, v poslední době se stal úporným plevelem na všech ladem ležících pozemcích, využít nejlépe pozdě na podzim řezaná plodenství vybarvená do tmavě hnědé barvy.

Ruta graveolens - routa vonná, patří mezi bylinky, pěstování ale spíše pro zvláštní (pižmovou) vůni. Stonky s okolíky plodů sklizené zazelena, nebo po dozrání - hnědé, se dobře kombinují se smilkem.

Ruscus - listnatec, zvláštní keře, mající zploštělé větévky - fylokladia, které mají podobu špičatých eliptických listů. Sušení možné vzduchem, zavěšené, ale i uchování glycerinem.

Saintpaulia - africká fialka, patří mezi pokojovky, květy lisovat.

Salvia farinacea - šalvěj pomoučená, řez plně rozkvetlých stonků.

Sambucus - bez, existují i panašované odrůdy pěkné pro lisování listů, lisovat květy.

Santolina - svatolína, vždyzelené keře, k sušení S. neapolitana - vzduchem a v závěsu.

Scilla - ladoňka, drobná cibulovina jejíž květy lze sušit chemicky.

Selaginella - vraneček, drobná teplomilnější pokojová rostlinka, uchování glycerinem s přídavkem zeleného barviva.

Sedum spectabile - rozchodník nádherný, S. telephium, odkvetlé okolíky sbíráme při tmavěhnědém zbarvení.

Senecio bicolor - starček přímořský, výhonky s listy nebo samostatné listy. Zejména pro lisování. S. greyi se sklízí k sušení ještě před květem pro hezká poupata i listy.

Setaria italica - bér italský, S. macrostachya. Seřezávat ve všech stadiích zralosti huňatých klasů, protože se nerozpadávají a mění se u nich vyzráváním i barva. Sušení v závěsu i nastojato. Nejhezčí jsou v přirozeném stavu, ale mohou se i bělit nebo barvit.

Silene conica ´Balletje Balletje´ - silenka, stonky s nafouklými, odkvetlými kalichy.

Solidago canadensis - celík kanadský, S. speciosa, S. gigantea 1/3 květenství. Po odlistění sušíme v temnu zavěšené.

Sorgum bicolor (vulgare) - čirok obecný, plně vyvinuté laty se suší zavěšené v temnu.

Sphagnum - rašeliník, jako základ pro nejrůznější typy vazeb, suší se vzduchem.

Spirea - tavolník, opadavé keře s hezkými okolíky květů, které lze sušit chemicky.

Stachys byzantina - čistec vlnatý, v plném květu celé stonky nebo listy. Lisování.

Staphylea pinnata - klokoč zpeřený, keř mající plody - měchýřky. Ze semen se dříve navlékáním zhotovovali korále a růžence.

Stipa capillata - kavyl vláskovitý, S. pennata - k. péřovitý, S. gigantea - k. obrovský, S. tenuissima - chmýřité laty se suší v závěsu, nastojato a mohou i na světle. Rostoucí druhy ve volné přírodě jsou chráněné.

Sylybum marianum - ostropestřec mariánský, dnes již kulturně pěstovaná léčivka, suší se plodenství s hákovitě ohnutými, dlouze ostnitými zákrovními listeny.

Syringa - šeřík, suší se květenství chemicky. U velkých květenství dělení.

Tagetes erecta fl.plena - aksamitník vzpřímený (afrikán), T. patula - a. rozkladitý, plně rozkvetlé květy.

Tanacetum parthenium - vratič řimbaba, T. vulgare - vratič obecný, rozkvetlá květenství.

Thalictrum - žluťucha, vysoká trvalka s nadýchaným květenstvím, které se suší vzduchem nebo chemicky.

Thymus - mateřídouška, tymián, lze sušit vzduchem v závěsu.

Tilia - lípa, hezké měkké podzimní zbarvení větviček s listy i plody se může získat přidáním červené až rezavé barvy do nasávacího roztoku glycerinu.

Tillandsia - tilandsie, výjimečná, tropická epifytní rostlina mající po usušení vzhled chomáčku šedého sena. Dá se velmi dobře sušit na vzduchu.

Trollius - úpolín, trvalky připomínající plnokvěté blatouchy. Listy se lisují, květy pro chemické sušení.

Tropaeolum - lichořeřišnice, jednotlivé květy a listy pro lisování.

Tulipa - tulipán, drobné botanické druhy, květy je možné sušit chemicky, jednotlivé okvětní lístky lisovat. Do vazby též odkvetlé tobolky po prasknutí, které je možné i bělit.

Typha latifolia - orobinec širokolistý, T. minima - o. nejmenší, plodenství řežeme ihned po vybarvení, aby se předešlo rozpadávání. I tak je vhodné ošetření lakováním. Suší se v závěsu nebo nastojato.

Verbascum nigrum - divizna černá, řeže se celý stvol zazelena, nebo po dozrání a vypadání semen.

Verbena bonariensis - sporýš argentinský, plně nakvetlé stonky se suší pozvolna v temnu. U ostatních (jednoletých) a především truhlíkových sporýšů, hlavně květy pro lisování.

Verticordia speciosa - vertikordie nádherná, vyšší rostliny s bohatým žlutým květenstvím. Velmi dobře se suší vzduchem v závěsu.

Vinca minor - barvínek menší, V. major - b. větší, nízké vždyzelené domácí keříky, květy pro lisování nebo chemické sušení.

Viola - maceška, květy pro lisování.

Vitis - réva, podzimní listy se lisují, dřevité vyzrálé výhony pro proutěné věnce, které musíme vytvarovat před usušením.

Xerophyllum tenax - medvědí tráva, za růstu vzpřímené stonky se sušením nastojato hezky stáčejí do prstýnků.

Zea mays - kukuřice setá, plně vyzrálé palice i s obalovými listy, suší se rozložené na sítech (roštech). Nutné dosoušení teplem aby nezaplesnivěly. Využít se dají i jednotlivé listy a vyloupané středy palic. Semena ve škále barev, pro ornamentální výzdobu lepením na podklad.

Zinnia - ostálka, zejm. drobnokvětá Z. haageana v plném květu. Ostálky s většími květy je možné sušit pomocí chemických sušidel.

Ing. Ivana Kožešníková
(vloženo III. 2010)