hlavička
placená inzerce reklama

Diskusní fórum

Diskusní fórum je otevřené - bez registrace a je částečně moderované. Na váš dotaz odpovídají přímo pracovníci ústředí, nebo zprostředkují názor odborníka v oboru, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Na některé dotazy však odpovědět nelze, buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální, že na ně ani my odpověď neznáme. V každém případě doporučujeme pomocí hledání ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.

Právní dotazy ve fóru zásadně neřešíme. Pro řešení právních sporů disponuje ČZS právní poradnou a to zdarma pokud se jedná o spor v ZO ČZS při zahrádkářské činnosti.

Dále pamatujte na slušnost - nevhodné dotazy, ale i odpovědi z fóra odstraňujeme.

Pokud sháníte či nabízíte zahrádku, použijte inzerci, inzertní příspěvky v diskusi budou odstraněny.

Totální a selektivní herbicidy a kompost

  <<< zpět na hlavní stranu
  < zpět

 

Autor: Hanka 2007-09-07 20:39:36452
Dobrý den, zajímalo by mě, jaké jsou zkušenosti s kompostováním trávy a plevele, na které byl použit totální nebo selektivní herbicid? Slyšela jsem názor, že kompost složený z takto ošetřených rostlin je špatný a nemůže se použit, protože pohnojené rostliny pak neprospívají a hynou.
Děkuji
Autor: Ivan Dvořák 2007-09-07 22:44:52453
Dobrý večer, při použití přípravků působících přes list to nebude nejspíše aktuální. Ty postupně smývá voda i rosa na zem, kde se nejspíše inaktivují. Používám Roundup, Lonthrel, Starane, Targa a nevím, že by něco takové hrozilo. Běžně se při obnově postříká, když herbicidy zaberou zrotavátoruje se nebo zorá, upraví a seje. Tam je vlastně přímo pod kořínky nových rostlin něco jako čerstvý kompost a trávníky či jiné porosty prospívají.
Při použití systémových nebo totálních herbicidů působících přes kořenový systém (obyčejně používané i na poli v řepě, mrkvi, kukuřici,...), by při ulpění přípravku na listové hmotě mohlo teoreticky k něčemu takovému dojít, ale jde tu o obrovské ředění a dlouhou dobu zrání kompostu. Pokud chcete mít jistotu, udělejte z vyzrálého kompostu vzorek a vysejte na něj řeřichu nebo salát. Pokud neporostou, porostou špatně, není něco v pořádku. Kompost by byl vhodný k trvalkám a okrasným stromům, keřům - tam nejspíše ničemu neuškodí. Pokud ho potom ještě jeden rok necháte a budete ho míchat do nové hmoty, za rok se už nic nestane.
Nechci uvádět jména jiných přípravků, pokud máte na mysli jiné, uveďte je. Pak se jistě ozvou lidé, kteří mají znalosti z chemie i biologického působení konkrétních přípravků.
Další věc je nezkušenost a používání nadměrných koncentrací přípravků. Potom může škodit i běžně relativně neškodný přípravek.
Autor: Miloš Kožešník, ČZS 2007-09-09 20:58:42459
Použití plevelů, nebo zbytků rostlin ošetřených herbicidem není příliš riskantní. Roundup se dokonce v zemi rozkládá a působí jen na zelené části rostlin (s výjimkou kmínků broskvoní ap.). Delší dobu rozkladu mají látky simazin, atrazin aj. Poměrně rychle se ztrácejí stimulátorové herbicidy typu 2,4,D MCPA a další. Daleko větší problém může nastat při ošetření samotného kompostu proti plevelům - jednou byl použit travex (NaClO3), a kompost byl pro pěstování zcela nepoužitelný, chorečnan se rozkládá opravdu velmi pomalu, podobné by to bylo s ošetřením kompostu Simazimen či atrazinem a jiným triazinovým herbicidem.
Autor: JaRo 2007-09-19 10:18:40484
Odpověď na tento dotaz není jednoduchá. Rezidua totálních herbicidů na bázi triazinů (Smazin, Atrazin, Zeazin) jsou velmi silná a dlouhodobá, avšak jen v půdě a ne v rostlinách. Tyto herbicidy se však již dlouho nyvyráběji a nesmějí používat. Totální herbicidy na bázi glyphosátu (Roundup a řada dalších) nenechávají rezidua vůbec. Trochu problematičtější jsou reidua selektivních herbicidů používaných do trávníků (Lontrel, Starane, Bofix, Agrofit kombi, Travin a snad i další). Kompost vyrobený z ošetřené trávy může být skutečně fytotoxický vůči některým plodinám, např. rajčatům.
Autor: Eva Holečková 2008-04-29 10:30:261082
Bydlím ve čtvrti,kde všichni chtějí mít anglický trávník,i když jim k tomu chybí 300 let angl.podnebí.Rádi mi dávají posečenou trávu,kterou mulčuji právě rajčata.Úroda je obrovská,zásobuji příbuzenstvo,známé i slepice.Nevím,čím trávu ošetřují,ale za rajské ode mne jsou rádi.Spoléhám na slepice,které jen tak něco nežerou,zbytky z kuchyně s konzervantama nechtějí.
Autor: Marek Lubomír 2008-05-02 09:36:071101
Dobrý den. Soused použil na zničení rostliny "Křídlatka"totální herbicid "Glyalka" asi před rokem ve velmi silné koncentraci, tyto rostliny přímo poléval z konve. Na tomto místě již rok neroste jediná rostlinka. Za 2 měsíce uschl smrk vzdálený 1 m. Nyní na jaře uschlo dalších 5 stromů ve vzdálenosti asi 3-8 m, mohutná třešeň, višeň,jabloně. Máme obavu, že se to rozšiřuje spodní vodou, mám nedaleko studnu asi 12m. Prosím poraďte co máme dělat, jak zabránit dalšímu rozšiřování této zkázy. Jak dloho může působit tento přípravek v půdě nebo dokonce ve studni.
Můžete mi poradit na lubomir.marek2@seznam.cz. Děkuji.
Autor: Ivan Dvořák 2008-05-03 13:21:461103
Glyalka by se měla v půdě vyvázat. Má stejný základ jako Roundup. Do studny by se (podle mne) dostal jedině splachem z povrchu. Na toto je odborník pan JaRo.
Možná verze je přesun aktivní látky z kořene do kořene -u různých rostlin, v místě, kde se kořeny stýkají. Druhá varianta je fumigace, kdy rostliny v okolí dostanou "ránu" od výparů (smrk). V úvahu přichází i rozstřikování kapek při větru a dešti (uschlá aktivní látka na rostlině se deštěm opět naředí a vítr "sprej" přenese i několik metrů. Stromy mohly dostat ránu od Glyalky klidně v létě, mohlo se to v nich tlouct a přes zimu to už nerozdejchaly. Možná vyrašily a pak zaschly.
Uvažovat můžete i o tom, jestli soused nepoužil na stromy to samé, ale tehdy, kdy jste se nekoukal. Pokud používá přípravek jiným než doporučeným způsobem, ve vyšších koncentracích, "nestandardní aplikační technikou", je možné všechno (pokud je to jinak, omlouvám se mu). Kdyby použil tento přípravek v době, kdy se chystá strom stáhnout vše potřebné z listů do kořenů, ani nepoznáte, opadal-li "podzimně" nebo po použití herbicidu.
Autor: Marek Lubomír 2008-05-05 13:43:231110
Děkuji za odpověď. Co se týče studny, má obava je kvůli podloží. Skládá se z 1,5m jíl a pak 0,5m jíl se štěrkem a hlouběji jen štěrk (kopal jsem do 4 m hloubky). Pokud tam nalil litry a litry velmi málo naředěného přípravku? Dva stromy nevyrašily vůbec, další jen asi 1 cm zelené poupě a dost, jedna se o višeň a jabloně, ale na každém stromě je jedna větvička, která se snaží přežít (tak se to zatím projevuje). Je zajímavé, že tráva kolem stromů i ostružiny, které rostou ještě blíže, nejsou viditelně poškozené, přenosem - větrem by měli uhynout také? Co se týče souseda je to "magor - mozek nepoužívá", jednal způsobem "Čím více tím lépe", jemu samému uschly taky stromy. Jak mám chápat, že se v půdě vyváže? Stromy nemohou kořenovým systémem nasát kontaminovanou vodu a tím pádem zahynout? Pokud na takovém místě vysadím nový strom, poroste bez problémů? Na sousedovi jsme si zatím vynutili kontrolu vody. Je tento přípravek zjistitelný při klasickém rozboru vody, nebo se musí provádět speciální rozbor se zaměřením na tento jed?? Chci mít jistotu, že budu zalévat zeleninu nekontaminovanou vodou. Ještě jeden dotaz, pokud maliny, ostružiny a další drobné ovoce si kořeny nasají kontaminovanou vodu je konzumace plodů nezávadná?!!Děkuji.
Autor: Ivan Dvořák 2008-05-08 21:07:171124
Ten soused je trochu janek. Jedna věc je cena přípravku, druhá to, že ho zeleň
Osobně bych zkusil řeřichový test. Řeřicha (tu, co se seje na vatu a sklízí po sedmi dnech), nebo salát se používá při zkoušce, nejsou-li v půdě rezidua nějakých jedů, herbicidů. Při zalévání "špatnou" vodou a vodou standartní, by se měl projevit rozdíl. Nevím jestli to bude fungovat i v tomto případě. Roundup je systémový, obyčejně se kontaktem se zemí inaktivuje. Pokud by ve vodě byl, rostliny by ho přijímaly, nejspíše by hůře rostly. Roundup se v menší koncentraci také používá na zastavení či zpomalení růstu trávníku.
Teď už budu tápat, ale mám pocit, že se váže na organiku v zemi, u Vás je jíl a štěrk, prostě nevím. Je tu na fóru člověk, který by to nejspíše věděl pan JaRo. Poprosil bych ho o účast. Nevím, má-li čas, ale pokud by to šlo prosím pane nebo paní Kožešníkovi, jestli by ho nesehnali, ať se k tomuto tématu přihlásí.
Autor: Miloš Kožešník, ústředí ČZS 2008-05-12 11:28:061151
Vážení, mám podezření, že podle projevů byl použit ještě jiný herbicid. Glialka se tímto způsobem těžko projeví až po roce. Uváděné maliny a tráva jsou na účinnou látku poměrně citlivé, nesrovnatelně více než dřeviny, proto bych očekával první příznaky na nich, ale ty podle vašeho sdělení rostou dobře. Jediné vysvětlení - herbicid se zasákl do hlubších vrstev a ovlivňuje jen hlouběji kořenící rostliny, to ho pak ale musela být opravdu velmi vysoká dávka, neboť obvyklé dávkování spolehlivě vyváže půda. Na informace o glialce se můžete podívat na: http://www.achp.cz/pest_inf/glialka_36.pdf.
Autor: JaRo 2008-05-12 12:50:411152
Pane Marku, váš soused sice asi má dost peněz, protože použil zbytečně moc přípravku, ale asi vůbec neumí číst. Glialka, podobně jako Basta 15, Glyfos, Totalex Glyfogan, Touchdown Quattro, Glyfo Klasik, MON 78273 Barclay Gallup HI-Aktiv, Barclay Gallup 360, Roundup Forte, Roundup Klasik, Roundup Expres, Roundup Biaktiv, Roundup, Aktiv, Roundup Ready, Roundup Rapid, Clinic, Taifun 360, Kapit Harvest, Kaput, Glyfogan 480 SL a Dominator jsou všechno herbicidy ze skupiny derivátů kyseliny fosforečné a mají zcela shodný princip účinku. Do rostliny se dostávají jedině přes části, které obsahují chlorofyl (nikdy ne z půdy přímo do kořenů) - proto se musí aplikovat na list postřikem nebo nátěrem a ne zálivkou. Všechno co padne mimo tuto "zeleň" je okamžitě inaktivováno (především vlivem UV paprsků) a rozloženo (konečným produktem je kyslík a fosfor). proto zde neexistují žádné ochranné lhůty - po postřiku je možné třeba okamžitě cokoliv zasadit nebo zasít. Z listů se účinná látka pomalu transportuje do podzemních částí a až zcela prostoupí kořeny, začnou se příznaky projevovat na nadzemních částech, což může být za týden ale i třeba za 2 roky (u stromů to nikdy není dříve než v příštím roce). Jestliže soused ale zalil rostliny ve velkém množství do půdy, je pravděpodoné, že zde k inaktivaci vlivem UV záření nedošlo v plné míře a osud přípravku v půdě nedokáži určit. V žádném případě ale tím není možné ohrozit zdravotní stav sousedních rostlin (včetě stromů). Něco jiného by bylo, kdyby provedl uvedeným herbicidem postřik jemně mlžící tryskou a vzniklou mlhou by byly zasaženy okolní rostliny. A toto je velmi častý problém. Co by to ale udělalo s lidským zdravím v případě proniknutí do studny nevím. V každém případě se soused , jestliže postupoval tak, jak uvádíte, se dopustil porušení zákona č. 326/2004 Sb., protože použil pesticid v rozporu se schválenou etiketou. V případě, že jste si jist tím, jak "ošetření" provedl, bych se asi obrátil s dotazem na hygieniky, protože osud herbicidu v pitné vodě nedokáži posoudit. Poradit by vám také mohli na: Státní rostlinolékařská služba, Zemědělská 1a, 613 00 Brno, kde se problematikou reziduí pesticidů zabývají profesionálně.
Autor: Marek Lubomír 2008-05-13 12:20:361156
Děkuji Vám všem, provedu řeřichový test, odeberu půdu jen z povrchu, kde by Glialka měla být díky UV záření inaktivována, pokud nic nevyroste bude tam použitý jiný herbicid. Pan JaRo píše, že(nikdy ne z půdy přímo do kořenů)to ukazuje taky na jiný herbicid, postřikem to 100% nebylo. Co když, ale byla koncentrace vysoká 20% i více, to asi nikdo neví co to udělá s kořeny stromů,protože toto nikdo netestoval.Tuto koncentraci může požít jen debil, bohužel, přinejmenším se toto stalo. Teď počkám, jak dopadne rozbor vody ve studni a co řekne hygienik.

připojený obrázek:
Autor: JaRo 2008-05-14 08:17:071158
Ještě doplnění. Včera jsem shodou okolností se setkal se špičkovým herbologem z VÚRV v Praze-Ruzyně. Podle něj by při velmi siné dávce vody a silné koncentraci přípravku mohl být přípravek přijímán i přímo přes kořeny. Byla by to prý sice "kuriozita", ale lidé jsou různí, takže nelze vyloučit nic. S problémem reziduí ve studni se také obraťte na Státní rostlinolékařskou správu v Brně, ti vám poradí, zda vůbec jdou zjistit, resp. která laboratoř je tyto rozbory schopna provést.
Autor: Otto 2008-06-01 18:43:511225
Dobrý den, řeším zrovna situaci jak vyřešit problém s prorůstajícím plevelem a vším možným podél plotu kdy soused se nestará zrovna precizně o tuto část pozemku a z trav a podlých plodu švestky zde vyrůstá malý prales a i ty dřeviny prorůstají pletivem a ten ničí .Po přečtení viz výše zase nechci aby to dopadlo až tak ničivě jak na fotografii , ale aspon pás pod plotem bych rád tohoto zbavil . Pokud mi můžete poradit co a jak použít k efektivnímu účinku budu velmi rád. Sice jsem prošel info o různých produktech ale jako laik se v nich ne zcela dobře orientuji. Děkuji za rady. Otto
Autor: Vlasta 2008-06-18 21:27:341309
Dobrý den,podle mne byl opravdu použit nějká přípravek jako simazin apod.Nejsou totiž vidět žádné znovu klíčící plevele,které v době postřiku nebyly vzešlé a tudíž zasažené.Po aplikaci kontaktního herbicidu na bázi glyfosátu je to po nějaké době normální,na fotografii to vypadá na silný reziduální účinek pesticidu na jiné bázi
Autor: Miloš Kožešník, ústředí ČZS 2008-06-19 16:05:421313
Pane Otto, i použití silného herbicidu znamená pravidelnou péči i několikrát ročně, kdy často zlikvidujete i to co má zůstat a ošetřená plocha bývá nepravidelná - různě okousaná a celkově to moc dobře nevypadá, když je všude kolem tráva a jen pod plotem je to vypálené.
Pokud chcete zamezit růstu plevelů pod plotem je asi nejlepší řešení volně na zem položit betonové, kamenné dlaždice nebo pásy ze silného plastu. Nejvíce se mi líbí použití krycích desek (stříšek) na zděné ploty - jsou to vlastně betonové dlaždice mírně do stříšky - i v různých barvách - písková, světle i tmavě hnědá, jsou vysoké cca 3-4 cm. Vím, že položením na zem se nevyhnete jejich občasnému urovnání zjara, kdy je trochu rozhodí mráz, ale pokud je podsypete trochou písku, není to tak zlé. Někdy prorůstá tráva spárami (pokud nemají zámek) ale dá se kolem nich dobře sekat i klasickou rotační sekačkou a pokud přeci jen překáží, dají se snadno sejmout a opět vrátit. Nahrazují vlastně podezdívku, která jinak musí být do nezámrazné hloubky a je pracovně mnohem náročnější. Investice se v porovnání s cenou roundupu a prací s postřikem jistě brzo vrátí.
Autor: Jan 2015-05-30 10:39:5310468
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli existuje nějaká možnost zachránit rostlinu, která byla zasažena přípravkem Roundup? Blízko zahrady mám velký keř zlatého deště (zlatice prostřední), ale bohužel tento keř je v blízkosti pole. Na podzim když dělali postřik přípravkem Roundup, tak mlha s postřikovače přešla i na můj zlatý déšť. Teď na jaře má zlatý déšť narašeno, ale nemůže stále vykvést.
Autor: Ivan Dvořák ČZS 2015-06-01 08:23:5010487
Forsythie už měla dávno odkvést. Zkuste keř přihnojit, pořádně zalít, proříznout, mohl by po těchto pobídkách obrazit, probudit se k růstu. Podprahové množství Roundupu zasažené keře nezničí, ale zarazí v růstu. Kroutí se listy, mění barvu, ale časem prorostou listy normální, probudí se spící očka, nezahynou. Někdy před 25-30 lety se používal ve větším ředění i na ošetření trávníků, aby moc nerostly. Po dvou-třech měsících to trávník rozdýchal a začal růst normálně.
Autor: Jan 2015-06-01 12:26:3410492
Děkuji mockrát za radu.
Autor: Prášilová 2017-07-06 20:04:1012947
Dobrý den, vidím, že jsou zde opravdu dobré rady, proto se vás taky potřebuji něco zeptat.
Stavíme dům pod lesem,máme pozemek cca 1200 m, zastavěná ploch asi 400 m, zbytek je bývalá pastvina o kterou se dlouhá léta nikdo nestaral, všude jsou kopřivy, náletové stromky,různé keře, ale co je horší, na každém kroku jsou pařízky větší cca 70 cm, ale i malé od uřízlích stromků, nevíme si s tím rady, po pozemku se díky tomu nedá ani pořádně chodit. Můžete nám poradit, jak se toho zbavit, aby jsme tam mohli zasadit půděpokryvné rostliny, nevím jestli výše zmiňovaná herbicidy na tento náš problém pomohou a jak je správně použít.
Děkuji všem za radu.
Autor: Ivan Dvořák ČZS 2017-07-20 07:27:2112986
I kdyý použijete herbicidy, budete nejspíše muset pařízky stejně vykopat. Pokud je nejprve vykopete a pak na obrůstající kořeny použijete herbicidy, budete na tom lépe. Ušetříte si jedno ošetření. Pokud totiž nejprve dáte herbicid a pak budete kopat, stejně část kořenů obrazí. Navrhl bych použít buď Garlon nebo přípravek obsahující glyfosát. Po Garlonu zůstanou jednoděložné rostliny (přečtěte si návod!!!), Roundup a ostatní přípravky s glyfosátem likvidují zeleň komplet, ale nemá reziduální účinek na nově vysazované, seté rostliny.

PŘIDAT ODPOVĚĎ
Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde prosím neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu.
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)

Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do INZERCE, z tohoto fóra budou odstraněny.

Jméno
Text
připojit obrázek    jen JPG!
(max. šířka 640 px - větší obrázky budou zmenšeny)
pro přidání příspěvku zadejte kód z obrázku vlevo:
Celkem:
Dnes:
On line:
3541555
575
17
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv.