 |
 |
Rokycanova 15 130 00 Praha 3 |
Trávník na zahrádce |
||
|
|||||
Trávník je bezpochyby neoddělitelnou součástí každé zahrádky, co se týká rozsahu je nejčastější zahradní kulturou a pokud na zahradě trávník není, pak to snad ani není zahrada, ale spíš pole, prostě trávník je základ zahrady.
Trávník je přirozenou složkou našeho životního prostřední i mimo zahrádky a proto jeho přítomnost bereme jako samozřejmost, přitom má pro životní prostředí několik důležitých funkcí. Vyznačuje se dobrou vododržností a umožňuje nám tak přirozený pohyb po zahradě i krátce po dešti, brání splavování půdy, zachytává značné množství prachu, tlumí hluk, odpařováním zadržené vody udržuje příjemné klima a během dne produkuje kyslík (k pokrytí potřeby kyslíku pro jednoho dospělého člověka by stačil trávník o ploše 1000 m2).
Trávníky rozdělujeme podle intenzity údržby od extenzivních - květnatých luk, které se sečou 1 - 3 x do roka, mnohdy poskytují píci pro krmení domácích zvířat a přihnojují se jen v intervalu několika let, v lepším případě každé jaro, až po intenzivně ošetřované a pravidelně sečené tzv. anglické trávníky.
U extenzivních trávníků a květnatých luk, většinou na prostorných zahradách, zpravidla nevadí mírné zaplevelení dvouděložnými rostlinami, pestré složení je naopak žádoucí pro svůj ozdobný efekt v období květu, jen u trávníků používaných pro produkci píce je nežádoucí obsah jedovatých rostlin. Zaváděním květnatých luk se zabývá v ČR firma Planta-naturalis, která dodává potřebné osivo i informace o postupu při založení. Vzhledem k tomu, že se jedná o směsi přírodních druhů rostlin je zavedení dobré květnaté louky několikaletý proces, na který je nutné se předem připravit.
Intenzivní trávníky bývají na menších nebo intenzivněji obhospodařovaných zahrádkách. Čím je trávníková plocha menší, tím více práce jí jsme ochotni věnovat, aby nám přinesla požadovaný efekt. Ošetřování nespočívá jen v sečení, které intenzívní trávníky vyžadují 10 - 25 x do roka, ale také v hnojení, závlaze, dosévání, provzdušňování a prořezávání a ochraně před pleveli. Zvláštní kategorii tvoří trávníky určené pro sportovní účely, (tenis a golf), které vyžadují speciální způsob založení i údržby.
Samostatnou kategorií jsou trávníkové náhrady používané v místech, kde se trávníku nedaří. K těmto účelům je dnes v sortimentu již mnoho různých půdopokryvných rostlin a dřevin snášející nejen stín, extrémní sucho, ale i sešlapávání.
Určující měrou se na kvalitě trávníku podílí jeho způsob založení, dá se přímo říct, že jak si trávník založíme takový ho budeme mít.
Trávník je zakládán jako dlouholetá kultura, nekvalitně provedená předseťová příprava půdy se mnohdy projeví až v dalších letech a její náprava je pracná. Nejdůležitější je svrchní vrstva půdy, která bývá u nových trávníků často stavebními pracemi předcházejí zakládání zahrady zcela zničena, rozježděna, znehodnocena zbytky stavebního materiálu a pod. V takovém případě je lépe navést povrchovou vrstvu v síle kolem 10-15 cm znovu, nebo před staveními pracemi provést skrývku povrchové vrstvy ornice. V každém případě je nutné do hloubky 15-20 cm zbavit pozemek stavebních zbytků, písku, suti, jinak později vzniknou ostrůvky různé kvality vlivem rozdílné propustnosti podloží a pH. Při přípravě povrchové vrstvy půdy odstraníme i oddenky vytrvalých plevelů, které by nám později jen přidělaly problémy.
Pro růst trávníku je vhodná středně těžká zemina s pH 5,5-6,5 a obsahem 5 % humusu. Propustnost lze upravit přídavkem písku, písčitou půdu můžeme upravit přídavkem dobrého kompostu. Nadměrnou kyselost upravíme vápencem, ale výsledné pH by nemělo překročit 6,5.
Trávník vyžaduje dostatek vláhy, ale pokud se na trávníkové ploše vyskytují trvale zamokřená místa, je nutné je před založením odvodnit, např. podzemním odvedením vody písčitou částí půdního profilu, nebo dokonce trubkovou drenáží, jinak se v budoucnu nevyhneme problémům s odumíráním trávníku, růstem mechu a jiných vlhkomilných plevelů.
Dalším podstatným faktorem ovlivňující kvalitu trávníku je jeho výživa. Na ní je nutno pamatovat již při zakládání. Do půdy zapravíme 30-60 g/m2 plného průmyslového hnojiva, např. Cererit nebo speciální hnojiva určená přímo pro trávníky.
Svrchní vrstvičku zeminy je nutné kultivovat zvláště pečlivě. Musí být bez hrud, dokonale rovná a nejlépe zbavená všech kamínků větších než 2 cm.
K setí přistupujeme až po částečném slehnutí povrchové vrstvy půdy, zhruba za 2-4 týdny, na to se velmi často zapomíná. Před setím je možné ještě hrabáním poopravit rovinu terénu, pokud se objeví drobné nerovnosti, ale půda pod 2 cm by již měla být slehlá, aby byla obnovena půdní kapilarita. Během slehnutí také dojde k vyklíčení některých plevelů, které lze plečkovacím rámečkem a hráběmi snadno odstranit. Do svrchní vrstvičky půdy po zničení plevele zapravíme startovací dávku plného hnojiva v dávce 10-20 g/m2.
Travní osivo bychom měli vybírat nejen podle způsobu využívání trávníku, ale především podle stanovištních podmínek. Univerzální směsi splňují svůj účel v průměrných podmínkách, pokud chceme pěstovat trávník v sušších, zastíněných nebo jinak nestandardních podmínkách je nutné vybrat speciální směs.
V dnešní době je možné nakoupit jednotlivé druhy trav samostatně a osivo si namíchat. To však vyžaduje trávníkářské zkušenosti, které jsou již promítnuty v nabízených standardních i speciálních směsích. U nich je podle označení zcela zřejmé do jakých podmínek jsou určeny. V celkové nabídce je mnoho různých směsí s konkrétním zaměřením jak podle stanovištních podmínek, tak podle intenzity údržby i stupně zatížení. Kromě toho si lze objednat směs sestavenou na přání. V každém případě pamatujte na krátkou životnost travního osiva, které bychom měli do roka spotřebovat a po třech letech je téměř nepoužitelné.
Jílek vytrvalý (Lolium perene)
Víceletá (2 - 6 let) volně trsnatá tráva nižšího vzrůstu. Je
vhodná především do zatěžovaných trávníků, které zapojí již v prvním roce po
vysetí. Její vytrvalost je podmíněna půdními vlastnostmi - na půdách lehkých se
zhruba do 5 let ztrácí na půdách těžších může být i vytrvalá.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Ahoj, Avenue, Barball, Barclay, Barrage, Gator, Jakub,
Leon, Mondial, Sport, Talgo.
Kostřava červená (Festuca rubra)
Vytrvalá nízká tráva. Má dvě formy - trsnatou (ssp. fallax)
a výběžkatou (ssp. genuina). Má malé nároky na stanoviště, je značně
plastická i k půdní reakci, dobře snáší zatěžování a časté sekání, je
běžnou složkou většiny travních směsí.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Barcrown, Bargreen, Barlotte, Barnica, Center, Darwin,
Dawson, Enjoy, Ferota, Herald, Koket, Olivia, Rosana, Rufilla, Samanta, Veverka.
Kostřava ovčí (Festuca ovina)
Vytrvalá velmi nízká hustě trsnatá tráva se štětinovitými
listy. Je vhodná do suchých stanovišť, kde se uplatní její velká konkurenční
schopnost. Nesnáší příliš zatěžování ani sekání.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Biljart, Jana, Pintor, Valda.
Lipnice luční (Poa pratensis)
Nižší výběžkatá velmi vytrvalá tráva. Je základním druhem v
travních směsích. Roste pomaleji a travní porost zapojuje až druhým i třetím
rokem. Dobře snáší sekání, rychle obrůstá a díky pevnému drnu snáší i
střední zátěž.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Asset, Bartitia, Bohemia, Julia, Krasa, Miracle,
Nimbus, Parade.
Lipnice hajní (Poa nemoralis)
Nižší, řidší vytrvalá trsnatá tráva, vhodná především do
sušších stinných podmínek. V trávníkářství jde o doplňkový druh. Vyvíjí se
pomalu snáší hůře sešlapávání a při častém sekání ustupuje z porostu.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Dekora.
Lipnice smáčknutá (Poa compressa)
Nižší vytrvalá, silně výběžkatá tráva snášející suché a
štěrkovité půdy. U nás se používá díky mohutnému kořenovému systému do
extrémních podmínek na zpevnění silničních náspů. V trávnících se příliš
neuplatňuje.
V ČR je povolena odrůda Razula.
Lipnice roční (Poa annua)
Velmi nízká trsnatá jednoletá plevelná tráva. Má velmi rychlý
růst a velmi brzo zapojuje porost. Je použitelná jako příměs do travních směsí od
nich vyžadujeme rychlý okrasný jednoletý efekt. Snáší sekání i zatěžování.
Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
Vytrvalá silně trsnatá tráva. Je velmi plastická k půdním i
klimatickým podmínkám. V trávnících se zatím příliš nepoužívá. Pro svou
nenáročnost a rychlou schopnost zapojit porost je vhodná do zatěžovaných
trávníků.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Kometa, Meta, Sibir.
Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
Nižší řidší trsnatá tráva snášející dobře suchá slunná
stanoviště. V porostu vytrvává asi 5 let, ve vlhkých podmínkách dobře odnožuje.
Roste pomalu a porost zapojuje až za 2 - 3 roky.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Rožnovská
Psineček tenký (Agrostis tenuis)
Nízká krátce výběžkatá vytrvalá tráva. Snáší chudá
stanoviště. Porost zapojuje později, ale má značnou konkurenční schopnost.
Trávník vytváří jemný se sklonem k plstnatěním.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Bardot, Golf, Teno.
Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
Vyšší výběžkatá vytrvalá tráva. Snáší i zastíněná suchá
stanoviště. Roste pomalu a porost zapojuje až po 2 - 3 letech.
Vhodná pro trávníky je odrůda: Rožnovský.
| Travní druh | Typ | Vytrvalost | Nároky na | ||
| vláhu | půdu | ||||
| Jílek vytrvalý Kostřava červená Kostřava ovčí Lipnice luční Lipnice hajní Lipnice smáčknutá Lipnice roční Metlice trsnatá Poháňka hřebenitá Psineček tenký Psineček výběžkatý |
Lolium perene Festuca rubra F. ovina Poa pratensis Poa nemoralis Poa compressa Poa annua Deschampsia caesp. Cynosurus cristatus Agrostis tenuis A. stolonifera |
t t/v t v t v t t t v v |
2-6 vyt. vyt. vyt. vyt. vyt. 1 vyr. 5 vyt. vyt. |
2-3 1-3 1-2 1-2 2-3 1 2 1-3 2-3 1-2 2-3 |
2-3 1-2 1-2 1-2 1-2 1 1-3 1-3 2-3 1-2 2-3 |
| Typ t = trsnatý, v = výběžkatý Vytrvalost v letech: vyt. = vytrvalý druh, Nároky na vláhu: 1 = sucho, 2 = střeně vlhko, 3 = mokro, Nároky na půdu: 1 = lehká, 2 = střední, 3 = těžká. |
V literatuře najdete mnoho sestav travních směsí pro různé stanovištní podmínky. Podle jejich složení můžete porovnat prodávanou směs, zda bude vyhovovat vašim požadavkům a případně ji můžete doplnit samostatným travním druhem. Při sestavování směsi hrají významnou úlohu i vyšlechtěné odrůdy, které se svými vlastnostmi často liší od původních druhů - odrůdy se zvýšeným odnožováním, odolné sešlapávání, nebo se sníženou intenzitou růstu a podobně. Jejich vhodné použití do směsí je lépe přenechat odborníkům.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace a v posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení.
| Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva - může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12 do 25 g/m2 jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi a měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. |  Po vysetí |
Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší.
Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně) ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy.
Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1-2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo pomocí nášlapných prkének připevněných na obuvi, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci.
U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme a povrch utužíme.
| Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzívní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak přehoustlé ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení dojde zpravidla k úplnému zničení porostu, a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, která chrání i před ptactvem. |  Klíčící trávník |
K okamžitému založení trávníku je možné použít předpěstované travní porosty. Travní drn je seříznut v síle asi 5 cm z pozemků určených k předpěstování ve tvaru kostek, sbalen do rolí a přepraven na místo výsadby, vždy jen v množství, které stačíme do druhého dne spotřebovat.
Výsadba spočívá v rozbalení a pečlivém sestavení jednotlivých kostek v pásech na povrch půdy. Půda přitom musí být připravena stejně pečlivě jako pro setí, povrch půdy musí být před pokládáním mírně zkypřen prohrabáním. Kladení travních kostek je poměrně náročné na přesnost, navíc se musíme při dopravě drnů pohybovat jen po položených drnech chráněných prkny. Na povrch půdy před položením nešlapeme, šlápoty by zabránily zakořenění. Vzniklé štěrbiny dosypeme zeminou a ihned osejeme vhodnou travní směsí. Po položení travního koberce povrch přiválíme a důkladně zalijeme. Pravidelná zálivka je nutná i v dalších dnech.
Mezi nejčastější činnost v rámci údržby patří kosení - sekání. První sekání u nově založeného trávníku by se mělo provádět sekačkou, ať rotační nebo vřetenovou s dobře nabroušenými noži, případně kosou, jinak hrozí vytrhání mladých, ne zcela zakořenělých, rostlinek z půdy. Výška strniště musí být vyšší, alespoň 5 - 6 cm, jinak hrozí větší nebezpečí přeschnutí či spálení trávníku sluncem.
S kosením začínáme podle počasí většinou od dubna a pokračujeme zhruba do října, přičemž v jarním období trávník roste nejrychleji. Pro intenzivně udržovaný trávník platí zásada, že je potřeba sekat pokaždé, když tráva povyroste o 1/3 až 1/2 výšky, na kterou je udržována. Tedy u 4 cm trávníku nejpozději při dosažení výšky 6 cm. Častější sekání umožňuje travám se rozprostřít, více odnožovat a jsou stejnoměrněji vybarveny snesou i větší zatěžování. Přerostlý trávník je po posečení žlutozelený a řidší, neboť trávy musely v porostu bojovat o světlo a táhnout se nahoru. Pokud posekáme přerostlý trávník v parném létě snadno se náhlým přístupem slunce popálí.
Hlavním parametrem při výběru sekačky je nejenom její cena, ale především výkon s ohledem na velikost sečeného pozemku.
Pro kosení extenzivních trávníků se s ohledem na výkon a využití pokosené píce používají spíše lištové travní sekačky.
| Pro intenzivní trávníky je dnes v nabídce nepřeberné množství rotačních srpových sekaček. Jejich výkon se zvyšuje s průměrem použitého nože. Při výběru můžete vycházet z uvedené tabulky. Princip srpových rotačních sekaček je sečení bez opory, k useknutí dochází vysokou nárazovou rychlostí nožů, u kterých se mylně mnoho majitelů sekaček domnívá, že se nemusí ostřit. Je pravda, že při běžných otáčkách 2880 za minutu a průměru nože 35 cm je obvodová - tedy nárazová rychlost 50 m/s a tak dojde k odseknutí trávy i tupým nožem, ale ukončení travního listu je roztřepené - chlupaté což vytváří nepěkný dojem přischlého trávníku, dále stoupá zbytečně spotřeba energie a snižuje se sběrací účinnost sekaček vybavených sběrným zařízením. |  |
Ostřit přitom stačí poměrně malá část nože, neboť např. při průměrné pojezdové rychlosti 5 km/hod je v záběru pouze 1,5 cm dlouhá obvodová část nože. Nůž se tupí především nárazy na drobné kamínky, větve a jiné mechanické příměsi v trávníku, ostří by mělo být broušeno směrem dolů, aby dobře odřezávalo trávu. Při ostření nože je nutné zkontrolovat i jeho vyvážení, aby sekačka nevibrovala. Vyvážení snadno zkontrolujeme položením nože přesně uprostřed na tenkou tyčku - těžší strana potřebuje odbrousit. Rotační sekačky jsou dnes již téměř standardně vybavovány sběracím košem na posečenou trávu, to velmi usnadňuje údržbu, především s ohledem na plstnatění trávníku.
U rotačních sekaček, i přes řadu bezbečnostních prvků, kterými jsou vybavovány, musíme dbát zvýšené opatrnosti, neboť kámen v trávníku může být vymrštěn až 200 km rychlostí.
Doporučený výkon sekačky s ohledem na ošetřovanou plochu
| Trávníková plocha (maximální) m2 |
do 250 | 250-400 | 400-700 | 700-1000 | 1000-1300 |
| Šířka záběru (délka nože) |
30 cm | 35 cm | 40 cm | 45 cm | 48 cm |
| Výkon motoru (minimální) |
600 W | 900 W | 1200 W | 1400 W | 1600 W |
| Vhodný objem sběrného koše |
25 l | 40 l | 50 l | 60 l | 70 l |
Kvalitnější sečení poskytují vřetenové sekačky, ale jejich nabídka zdaleka není tak široká, to především pro výrobní pracnost na přesnou konstrukci nožů.
Malé strunové sekačky s výkonem motoru do 300 W jsou určeny především pro začištění okrajů trávníku, či dosečení mís kolem stromů. Větší strunové sekačky volíme pro zahrady se složitě členěným terénem nebo prudkými svahy, z nabídky si raději vybereme typy s více automaticky se odvíjejícími strunami a možností nasazení křovinořezné růžice.
Samostatnou kategorií jsou sekačky na vzduchovém polštáři umožňující prakticky neomezený pohyb všemi směry, k sečení slouží opět vodorovně rotující nůž a složité uspořádání pohybu vzduchu, který navíc udržuje sekačku v požadované výšce nad terénem. Tyto sekačky jsou vhodné především pro rovné terény nebo pravidelné svahy. Pozor na možný úraz při jejich převrácení!
Teprve v počátcích jsou sekačky poháněné solárními bateriemi, které je možno ponechat na pozemku během vegetace trvale a díky vlastnímu programu sečou bez lidské obsluhy. Zajímavé výrobky této kategorie najdete na www.husqvarna.cz
U často sečených trávníků je sečením odstřihována jen velmi malá část travního listu, který nelze běžnými hráběmi vůbec vyhrabat, proto jsou na anglické trávníky již tradiční husté, kovové, prutové hrábě nebo košťata. Ani s jejich pomocí, však neodstraníme všechny posečené zbytky rostlin.
Na povrchu půdy se tak vytváří postupně vrstvička zaschlých pomalu tlejících zbytků, která brání pronikání vody, vzduchu a hnojiv ke kořenům rostlin, bývá napadána plísněmi, navíc rozkladem okyseluje povrchovou vrstvu půdy a podporuje růst mechu. Trávník tzv. plstnantí a povrchový mulč brání i odnožování trav a klíčení přisetého osiva. Proto je vhodné volit sekačky se sběracím zařízením, které odhazují posečenou trávu přímo při sečení do připojeného koše.
Zplstnatění je nutné odstraňovat intenzivním vyhraháváním ostrými hráběmi se současným narušením povrchu půdy. Na větších plochách použijeme z nabídky výrobců zahradní techniky různé vyhrabávače s elektrickým pohonem, které současně provzdušní povrchovou vrstvu půdy.
U méně využívaných trávníkových ploch je možné připustit malý podíl nízko rostoucích dvouděložných rostlin - sedmikrásky, jitrocele, jetel plazivý nebo štírovník růžkatý, jen bujně rostoucí plevele jako např. pampelišku, šťovíky odstraňujeme.
Zaplevelení intenzívních trávníků je však nežádoucí. Dnes jsou nabízeny různé přípravky, (TRASTAN, TRAVIN) které kombinují kvalitní herbicidní ochranu proti plevelům a zároveň obsahují i hnojiva na doplnění živin k regeneraci travního porostu.
Proti dvouděložným plevelům můžeme použít i selektivní postřikové herbicidy (STARANE 250 EC, STARANE 400 EW, LONTREL, BOFIX, AGROFIT COMBI a další), které aplikujeme v období intenzivního růstu trav.
Dalším plevelným druhem pro intenzivní trávník je mech. Jeho tvorba může být zapřičiněna klimatickými poměry, nadměrným zastíněním, trvalým zamokřením, vyšší kyselostí půdy, zhutněním povrchové její vrstvy nebo vyčerpáním živin pro růst. Pro odstranění mechu lze sice použít přípravky na bázi síranu železitého a amonného, (ANTIMECH, STOP-MECH) nejlépe v jarním období, ale pokud není odstraněna příčina, většinou jich je více v kombinaci, pak mech po určité době opět převládne. Při zjištění nízkého pH můžeme k jeho úpravě použít dolomitický vápenec AGROKARBON. Zvláštní ekologický přístup k mechu, především v místech s přirozeným výskytem, je jeho tolerování, jako náhrada trávníku, snáší sekání a částečně i sešlapávání a navíc je pro pohyb v zahradě velice příjemný.
Aktuální nabídku přípravků a prostředků najdete na firemních stranách uvedených v závěru této publikace.
Extenzivně využívané trávníky stačí hnojit jednou ročně zjara zpravidla existenční dávkou hnojiva.
Intenzívní trávníky svým růstem odebírají z půdy značné množství živin, které je nutné pravidelně doplňovat, jinak trávník začne řídnout a postupně je nahrazen jinými na výživu méně náročnými, většinou plevelnými rostlinami. Názor, že posekané zbytky ponechané v trávníku uvolní živiny zpět, jsou nesprávné, neboť rozklad je pozvolný a dřív dojde k zplstnatění trávníku než k uvolnění živin.
Při pokusech byla prokázána roční potřeba dusíku 30 g, fosforu 8 g, draslíku 24 g na jeden metr čtvereční v čistých živinách, u méně často sečených ploch postačí dávka zhruba poloviční. Hnojení je potřeba rozdělit do několika dávek během vegetace s větším podílem dusíku zjara, poslední dávka by neměla být aplikována později než počátkem září. Hnojivo aplikujeme rozhozem na suchý trávník, po rozhozu by měla následovat zálivka, nebo přehrabání porostu hustými hráběmi.
U některých typů půd je rovněž nutné doplnění vápence pro vyrovnání pH, to by však nemělo překročit 6,5.
Při současných stále vyšších cenách vody se mnohým majitelům zahrad zdá zálivka trávníku luxusem, ale v období letního sucha se nám může trávník, zvláště pokud je nízce posečen, snadno spálit, bez možnosti regenerace. Proto je zálivka v době déletrvajícího sucha nezbytná. Trávník má značnou spotřebu vody a navíc díky svému poměrně mělkému kořenovému systému je odkázán na pohotovou zásobu vláhy v půdě. Pokud zavlažujeme trávník, je lépe dodat větší dávku najednou, aby prosákla alespoň do hloubky 15 cm v intervalu 3-4 dny u pozemků s těžší zeminou stačí po 6-8 dnech. Denní zálivka malým množstvím vody trávník nezalije, jen sníží ztráty výparem a podpoří klíčení plevelů.
Většinou pro závlahu používáme rozstřikovací hlavice, ať kruhové nebo výkyvné, které přemísťujeme postupně po zavlažované ploše. I přes značnou úsporu času oproti tradiční zálivce hadicí, jsou vhodnější stabilní závlahové systémy zabudované přímo do trávníku, ještě před jeho založením. Jde o soustavu postřikovačů, které se tlakem vody při zálivce samy vysunou nad povrch porostu, ale ve vypnutém stavu nebrání provozu ani sekání.
Potřeba vláhy pro zdravý růst trávníku Celkem 370 mm za vegetaci
| Měsíc Srážky |
IV. 40 mm |
V. 50 mm |
VI. 60 mm |
VII. 60 mm |
VIII. 60 mm |
IX. 50 mm |
X. 50 mm |
Provzdušňování trávníku je nutné především u ploch více zatěžovaných naší činností. Soustavným sešlapáváním se půda utuží a provzdušnění nestačí obnovit ani přirození pomocníci - žížaly. U těžších půd je provádíme 2 x ročně, jinak jde o méně častou údržbovou operaci, při které se propichuje vrchní vrstva půdy do hloubky asi 10 cm. K propichování se používá dutý bodec, který vynáší část zeminy na povrch, tím se stává půda vzušnější, umožňuje vnikání vzduchu, vody a hnojiv. Vzniklé dutiny se mohou vyplnit lehkým vzdušným substrátem s přídavkem hnojiva. I přesto, že provzdušňování nepatří mezi časté údržbové operace, neměli bychom na něj zvláště u více zatěžovaných trávníků zapomínat. Pokud nemáme speciální nástroj můžeme provzdušnit trávník i rycími vidlemi, po jejich zabodnutí do hloubky asi 10 cm s nimi zakýváme do stran - tak vytvoříme otvory podobně jako erifikátorem. Podobného efektu docílíme i pomocí obuvi vybavené bodci.
Prořezávání trávníku je vlastně drastické narušení povrchu půdy a drnu svislým řezem, kdy dochází opět především ke zkypření a provzdušnění půdy a odstranění zbytků posečené travní hmoty - zdroje plstnatění. Je prováděno v době intenzivního růstu trávníku hráběmi s ostrými, dopředu zahnutými noži. Oproti běžnému hrabání dojde i k odříznutí nových výhonků odnožujících trav, tím se podpoří růst nových a omezí se růst dvouděložných plevelů zejména s listovou růžicí přisedlou k povrchu půdy.
Optimální je vertikutace prováděná 2x ročně nejlépe na jaře a pak koncem léta po prázdninové sezoně, většinou stačí do střední hloubky současně s prihnojením a dosetím. Před vertikutací je nutné nejprve trávník posekat na výšku 3 - 4 cm. Vhodný termín je asi dva dny po dešti, v případě sucha alespoň den předem intezivně zalíjeme a na záliku musíme pamatovat i po vertikutaci. Hluboká vertikutace připadá v úvahu jen při rekultivaci poškozeného trávníku, jinak zdravý trávník zbytečně poškodí.
Pro vertikutaci můžete na větších plochách použít stroje vyráběné např. formou WOLF-gardena.
Okraje trávníku jsou na údržbu náročnější, zvláště pokud trávník přechází do záhonu. Odnožující druhy trav prorůstají mimo trávníkovou plochu a záhony zaplevelují. Trávníkový okraj je nutno několikrát za vegetaci opatrně odříznout ostrým rovným rýčem a po sekání kraje dočistit buď strunovou sekačkou nebo travními nůžkami.
Vhodné je do půdy na rozhraní okraje trávníku svislé vložení silnější černé nebo tmavozelené fólie sahající do hloubky alespoň 15 cm, ta spolehlivě zabrání prorůstání trav a lze jí libovolně tvarovat. Fólie musí být o něco nižší než údržbová výška trávníku, aby nevadila při sekání a nebyla příliš vidět.
Pokud to není nezbytně nutné je lépe na trávník nevstupovat, tráva je zmrzlá a snadno se poškodí, přelámou se výběžky, poškodí trsy. Pokud na několik dnů vystoupí teplota na 0 oC můžeme trávník přehrabat drátěným koštětem a začít s odstraňováním mechu.
Po sejití sněhu trávník dosypeme dobrým kompostem s přídavkem plného hnojiva a vyrovnáme různé propadliny či jiné nerovnosti a odstraníme krtiny. Důkladně vyhrabeme listí a mech. Při větším podílu mechu aplikujeme přípravek na jeho likvidaci. Po nástupu jara trávník provzdušníme propichováním, vzniklé otvory doplníme písčitou zeminou.
Na prořídlá místa dosejeme vhodnou travní směs. V nepříznivých stanovištních podmínkách vyséváme náhradní porosty, nebo znovuzakládáme stávající. Začátkem dubna zpravidla poprvé trávník posečeme a v sekání pravidelně pokračujeme podle intenzity růstu. koncem května podruhé přihnojíme trávník větší dávkou plného hnojiva s převahou dusíku. Pokud přijde sucho začínáme se zálivkou. Při výskytu plevelů ošetříme trávník kombinovaným herbicidním přípravkem s přídavkem hnojiva, při větším výskytu použijeme postřik selektivním herbicidem. Na těžších půdách provzdušníme povrchovou vrstvu bodcem, nebo rycími vidlemi, nebo provedeme vertikutaci s dosevem vhodné regenerační směsi.
Při výskytu mechu a na více zatěžovaných místech prořežeme porost vertikutačními hráběmi. Při příchodu sucha trávník pravidelně zavlažujeme. Zmírníme intenzitu sečení a sekáme na větší výšku, aby se trávník sluncem příliš nespálil. Přidáme další menší dávku plného hnojiva s vyšším podílem draslíku. Začišťujeme okraje trávníku, Pokud vyklíčily další pozdnějarní plevele použijeme podruhé kombinovaný přípravek proti plevelům, nebo provedeme postřik selektivním přípravkem.
Opět můžeme začít častěji sekat a snížit výšku strniště na obvyklou výšku. S příchodem vlhčího období dosejeme a dosypeme kompostem místa, která během léta prořídly. Nezapomeneme na zálivku v době přísušků. Pokud jsou některá místa zralá na opravu drnováním, nastalo vhodné období. Do konce září přidáme poslední dávku plného hnojiva s větším podílem fosforu a draslíku. Pokud je trávník velmi poškozený přikročíme k chemickému způsobu rekultivace, v září na více utužených místech - vlivem sešlapávání povrch provzdušníme bodcem nebo rycími vidlemi, nebo provedeme vertikutaci s dosevem vhodné regenerační směsi.
Před příchodem mrazů trávník provzdušníme, a naposledy posečeme, nejlépe dosti nízko. Pečlivě odstraňujeme padající listí, pod kterým trávník snadno zahnívá a vyhrabeme zárodky rostlin mechu. Pokud má půda pH nižšší než 5,5 přidáme potřebnou základní dávku vápence, jinak můžeme počítat s vyšším růstem mechu. Pokud jsme nemuseli vápnit, můžeme přidat základní dávku fosforečného hnojiva na příští vegetační sezónu. Na vybraná místa sázíme ozdobné cibuloviny. Do nepříznivých stanovišť vysazujeme půdopokryvné dřeviny jako náhradu trávníků.
Renovace již nespadá do běžných údržbových operací, jde o hlubší zásah, který podstatnějším způsobem mění podmínky nebo opravuje vzniklá lokální poškození.
I přesto, že správně založený trávník by měl vydržet růst trvale, mění se časem jeho druhové složení. Některé druhy trav mají jen kratší životnost. Proto se při jarní přípravě trávníku časem nevyhneme přisetí ploch, které jsou více exponované ať zátěží či sluncem. Současně přidáme po mírné vertikutaci slabou vrstvičku kvalitní humusovité zeminy a trávník přihnojíme. Podobné opatření se doporučuje provést i na podzim. Tím udržíme trávník v dobré kvalitě i na místech, kde nemá zcela ideální podmínky, a kde jsme se dopustili drobných prohřešků v údržbě během letní sezóny.
Na horších stanovištních podmínkách nám trávník řídne pravidelně a je nutné jeho dosévání provádět každoročně zjara. Je to pracné a v některých podmínkách je nakonec výhodnější zvolit náhradní půdopokryvné rostliny.
Jde o renovaci menších ploch poškozených nadměrným zatěžováním, vypálením v době sucha, nebo vyrovnáním propadlin vzniklých po nedostatečně připraveném terénu před založením. Časté jsou i poškození rotační sekačkou - tzv. sklapováním porostu. Na uvedených plochách je nutné nejprve rozrušit povrchovou slehlou vrstvu půdy, nejlépe její vertikutací. Dále přidáme potřebné množství nové zeminy s obsahem hnojiva, do kterého zapravíme osivo a povrch řádně utužíme a zalijeme. Pro úspěšnou obnovu zajistíme pravidelnou zálivku opravených míst, alespoň do druhého sečení nového porostu.
V případě poškození trávníku chemickými látkami - benzínem ze sekačky, odkápnutím většího množství půdního herbicidu, nebo předávkováním hnojiva je nutné vyměnit celý drn i s poškozenou zeminou. Drn sloupneme rýčem do hloubky 10 - 15 cm, podle jeho tvaru vyřízneme přesně stejně velký drn z méně exponovaného místa, a přeneseme na místo poškozeného. Prázdné místo po vyřízlém drnu vyplníme zeminou a osejem.
Pro případnou opravu trávníku je vhodné mít v užitkové části zahrady založenou malou trávníkovou plochu osetou stejnou travní směsí a stejně udržovanou, jako trávník pro jehož opravu má sloužit.
Při rekultivaci stávajícího trávníku je také nutné věnovat péči povrchové vrstvě půdy. Odstranění stávajícího porostu lze provést i chemicky totálním herbicidem (ROUNDUP, TAUCHDOWN). Jedním z odzkoušených postupů je použití totálního listového herbicidu se systemickým účinkem, po odumření porostu následuje povrchová kultivace půdy - provzdušnění a prokypření do hloubky 15 cm, nejlépe rotavátorem, odstranění větších kamenů, případné doplnění kompostové zeminy, přihnojení a po slehnutí následuje setí. Tento postup je nejvhodnější začít v září a sít v dubnu - květnu.
I přesto, že se to mnohým nezdá trávník může onemocnět a má také řadu přirozených i umělých škůdců, se kterými často vedeme neustálý a nerovný boj.
Nejčastější chorobou trávníku je plíseň sněžná, která napadá travní porosty přes zimu a to především pokud napadne a leží sníh déle na teplé - nepromrzlé půdě. Napadený porost je pokryt bělavým povlakem a listy trav jsou žluté až hnědé a rozpadají se. Nejčastěji se objevuje na porostech s vysokým podílem jílku. Proti plísni sněžné nelze použít žádný přípravek. Poškozená místa musíme na jaře vyhrabat a opravit. V místech s častou pokrývkou sněhu použijeme raději směsi s kostřavou čevenou, která plísní sněžnou tolik netrpí.
Méně častou chorobou je rez travní, která se projevuje koncem léta rezavým zbarvením porostu. Jde o dvoubytnou rez, která potřebuje jako mezihostitele dříšťál nebo mahónii. V každém případě, pokud se rez travní objevuje na trávníku častěji, bude potřeba vyhledat a odstranit mezihostitelské rostliny.
| Okrajovou chorobou je napadení vyššími houbami, které se poznají podle plodnic, vytvářejí souvislé kruhy stimulovaného porostu. Proti uvedeným chorobám není v ČR povolen žádný přípravek i přesto, že na tytéž choroby u obilnin jich najdeme hned několik. |  |
Trávník poškozují i domácí zvířata, zvláště psi větších plemen svými exkrementy, které navíc intenzivně zahrabávají. Feny i svou močí, která je značně koncentrovaná. Nezřídka tak vznikají viditelné ostrůvky porostu odlišné barvy s vypáleným středem. Záleží pouze na Vás, zda psa necháte běhat po trávníku zcela volně. Poškození předejdeme důkladnou zálivkou v exponovaném místě.
| Z volně žijících zvířat patří mezi nejvážnějšího škůdce trávníku krtek. Jde o velmi pracovitého vetřelce, který svou činnost nepřeruší ani v zimě. Jeho likvidace je velmi obtížná. Kvalitní trávník s pravidelnou zálivkou a sečením je plný života - tedy vhodného zdroje potravy pro krtky. Ty se nám do trávníku rády přestěhují z okolí. Pro jejich vyhnání je možno použít akustické plašiče, nebo je odchytnout do pastí, vykouřit je dvoutaktním motorem, nebo tabletami naftalínu. Žádné z uvedených opatření není zcela spolehlivé. Navíc do vyprázdněných nor se rády stěhují myši, které sice tolik neryjí, zato mají větší množitelský potenciál. Myší se však zbavíme poměrně snadno pomocí návnadových jedů. |  Krtek je značně aktivní i přes zimu |
Menším zlem jsou mravenci, kteří osídlují travní drn na sušších místech často v návaznosti na zpevněnou plochu. Nad povrch pak budují svá hnízda. Zbavíme se jich snadno pomocí návnadových jedů nebo pomocí biologických přípravků.
Za škůdce se mylně v některé literatuře označují i žížaly. Jejich činnost je pro trávník naopak velmi prospěšná, provzdušňují půdu a zatahují tlející zbytky trávy do země.
Posekanou biomasu z porostu odstraňujeme, protože způsobuje žloutnutí a tvorbu plsti zabraňující přístupu vody, živin a vzduchu ke kořenům. Čerstvě posečená travní hmota se rozkládá obtížně, v kompostu rychle pouští vodu - slizovatí a zabraňuje tím přístupu vzduchu nutného k přirozenému rozkladu. Proto je vhodné travní hmotu nechat před kompostováním mírně naschnout, nebo použít biologický urychlovač zrání, jehož přírodní kmeny rozkladných mikroorganismů výrazně zrychlí a zefektivní kompostovací proces.
Posekanou trávu je též možné po krátkém zavadnutí použít k mulčování záhonů a mís kolem stromů a keřů (ve vrstvě vysoké minimálně 10 cm). Tím snížíme odpar vody a zároveň je travní hmota infikována mikroorganizmy urychlující její pozdější rozklad v kompostu, nesmíme však zapomenout mulč včas nahradit čerstvým, jinak se nám v něm usídlí různí škůdci a může se stát dokonce nevhodným a páchnoucím doplňkem zahrady.
Na místech s velmi nepříznivými stanovištními podmínkami pro růst trav si nepomůžeme ani použitím speciálních druhů. Buď musíme každoročně trávník zakládat znovu nebo zvolíme náhradní půdopokryvné rostliny vytvářející porost podobný trávníku. Na menší plochy volíme rostliny s drobnějšími lisy, u větších lze použít i vyšší porost s většími listy.
Jako náhrady za trávník se používají různé půdopokryvné rostliny snášející extrémní stín a vlhko nebo naopak extrémní sucho a sluneční úpal.
Do stinných stanovišť se jako náhrada používají nejčastěji břečťan, brčál barvínek nebo třezalka křovištní. Jde o plazivé či popínavé dřeviny dokonale pokrývající povrch půdy. K růstu jim stačí velmi málo světla a při údržbě je nesekáme, pouze začišťujeme okraje. Břečťan má k tomuto účelu již několik ozdobných variet, které svým většinou světlejším zbarvením působí veseleji, než původní druh. Např. novou odrůdou je HESTOR, který má světlejší zbarvení a vytváří hustý pokryvný koberec. Brčál barvínek je vhodný do zahrad pro svůj ozdobný květ, který je zbarven podle odrůdy od tmavě modré až po bílou.
Do vlhčích až zamokřených podmínek můžeme použít zběhovec, bergénie, hluchavku žlutou, ani tyto rostliny nevyžadují sekání.
Do slunečných a suchých podmínek můžeme použít aromatické náhrady trávníku - mateřídoušku obecnou nebo řebříček obecný. Osiva obou druhů jsou na trhu v prodeji. Jejich údržba spočívá v sečení 1 - 2 x ročně tak, aby stihly v létě zakvést. Výška sečení má být alespoň 8 - 10 cm. V podobných extrémních podmínkách se dají pěstovat i různé rozchodníky, čistce a rozrazily, které díky sukulentním vlastnostem snesou i intenzivní úpal na propustných půdách.
Pro půdopokryvné účely se v poslední době stále častěji používají i různé druhy růží, jalovců, vřesů, skalníků, brslenů, maónií a dalších dřevin, tato volba náhrady má i estetický důvod, a proto je lze použít i na místech, kde se daří trávníku.
Více informací se dozvíte v samostatné přednášce Půdopokryvné rostliny - náhrada trávníku, připravované jako pokračování této publikace.
Travních směsí je v současné době na trhu značná nabídka. Z firemních programů lze doporučit směsi dodávané firmami: OSEVA UNI a.s. Choceň (www.osevauni.cz), AROS osiva s.r.o. (www.aros.cz) nebo AGRO CS (www.agrocs.cz), která nyní nabízí ucelený program osiv, hnojiv, herbicidů a substrátu TRAVENA.
TRAVNÍ SMĚSI AROS-PRIM
VÝBĚROVÉ TRAVNÍ SMĚSI PRO NÁROČNÉHO ZÁKAZNÍKA
TRAVNÍ SMĚSI AROS-EKO
ZÁKLADNÍ TRAVNÍ SMĚSI PRO MALOSPOTŘEBITELE
TRAVNÍ SMĚSI AROS-EKO PLUS
ZÁKLADNÍ TRAVNÍ SMĚSI V EKONOMICKÉM BALENÍ
ZÁKLADNÍ NABÍDKA - PYTLE 25 KG
TRAVNÍ SMĚSI PRO PROFESIONÁLY
Travní směsi AROS-PROFI jsou určeny pro zakládání a obnovu travních ploch s rozličným využitím, často velmi speciálním. Receptury jsou sestaveny na základě výsledků mnohaletých výzkumů a ověřené praxí. Jsou základní podmínkou kvalitních travních ploch pěstovaných různých půdních a klimatických podmínkách. Nabídku travních směsí v řadě AROS-PROFI využijí především velkopěstitelé - např. zemědělci pro trvalé travní porosty různého charakteru, zahradnické firmy specializované na zakládání travních ploch okrasných, rekreačních, sportovních i technických s využíváním intenzivním i extenzivním, v půdních podmínkách normálních, extrémně vlhkých či suchých.
TRAVNÍ SMĚSI NA OBJEDNÁVKU
Travní směsi pro méně obvyklé pěstitelské účely, které jsou připravovány podle našich receptur.
Speciální směsi připravujeme dle receptury zákazníka nebo dle receptury sestavené našimi odborníky na základě zadaných podmínek, např. pro rekultivované plochy, letiště, fotbalová a golfová hřiště, tenisové kurty, hřiště pro baseball, sady, travní směsi na lyžařské svahy, sjezdovky apod.
Pro udržovaný okrasný trávník se snažíme používat jen certifikované travní směsi TRAVENA obsahující výkonné odrůdy kulturních druhů kvalitních trav. Tyto použité odrůdy rychle vzchází, vytváří rovnoměrný porost syté barvy a dostatečně snáší zatěžování. Při výběru travní směsi bereme v úvahu budoucí funkci trávníku, jeho využívání a možnosti naší péče.
Řada TRAVENA nabízí v zásadě dvě možnosti výběru travní směsi - vysoce kvalitní směsi v krabičce s označením Exklusiv a jejich levnější, avšak stále velice kvalitní alternativu v sáčku.
Potřebné množství osiva určíme dle plochy pozemku a počítáme s obvyklou dávkou pro zakládání 0,5 kg na 25 m2. V případě extrémních půdních podmínek a méně vhodného termínu pro setí (letní období a velmi pozdní podzim) můžeme dávku o 10 - 20 % zvýšit.
HNOJIVA PRO TRÁVNÍKY
HERBICIDNÍ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU TRÁVNÍKU
Přípravek na urychlení zrání kompostu
Pokud pěstujete trávník jen pro odiv sousedů, pak je to smutné, protože trávník by měl sloužit především Vám, aby jste se v zahradě cítili dobře, nebáli se na něj v létě v klidu lehnout, dovolili dětem na něm sportovat, nebo si dopřáli "snídani v trávě".
Do trávníkové plochy můžete vysadit skupinky jarně kvetoucích cibulovin - narcisy, krokusy, sněženky. Tato místa až do zatažení cibulovin při sečení vynecháme a trávu vystříháme opatrně nůžkami na trávu. Do trávníku je možné jako solitery přisadit i vyšší hustě trsnaté trávy nebo v poslední době módní nižší bambusy. V udržovaném trávníku příliš nevadí jejich rozpínavost, kterou snadno omezíme sekáním okolní plochy.
Pokud se přidržíte základních bodů zakládání a údržby měl by váš trávník na zahradě vždy vypadat svěže a poskytovat přitom požadovaný užitek.
|
Trávník na zahrádce Vydal Český zahrádkářský svaz, nakladatelství KVĚT, jako vzorovou přednášku pro své členy. Autor: Ing. Miloš Kožešník Vydání první v roce 2000 |
Autor i vydavatel dává tímto souhlas s volným šířením díla Trávník na zahrádce s podmínkou, že bude šířeno bezúplatně a v komletní podobě.
Informace o dalších publikacích najdete na www.zahradkari.cz
Registrace užívání hypertextové publikace
Pro užívání této hypertextové publikace není nutná registrce. Přestože
publikaci nabízíme bezplatně není její výroba úplně zadarmo. Abychom vynakládali
své úsilí účelně potřebujeme znát váš názor na obsah této publikace a také
případné přání, kterým tématům se máme přednostně věnovat.