Přes deset procent plochy ČR pokrývá beton a asfalt

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) varuje před pokračujícím záborem zemědělské půdy. V současné době je zastavěno již 10,6 procenta území celé České republiky, což je od roku 2000 nárůst o 3,5 procenta. Za toto období přibylo 28.700 ha zastavěných a ostatních ploch.

Rozvoj zástavby a dalších umělých ploch snižuje retenční schopnost krajiny, a tím zvyšuje ohroženost území povodněmi. Zastavování území rovněž ovlivňuje místní teplotní a vlhkostní podmínky zejména v letním období a má tak i vliv na zdraví obyvatelstva,“ uvádí ministerstvo ve Zprávě o stavu životního prostředí v ČR v roce 2013, kterou pro MŽP zpracovává organizace Cenia. Zpráva byla bez většího zájmu médií předložena vládě a schválena v listopadu.

Výsledek developerské činnosti. Cenná půda z rozparcelovaných pozemků, které roky leží ladem, mizí v nenávratnu.

Na problém se zástavbou území dlouhodobě upozorňuje i Český zahrádkářský svaz (ČZS). Naposledy o problému hovořil nový předseda svazu Stanislav Kozlík v rozhovoru pro deník Právo i týdeník Zemědělec. „Naše osady jsou zelené plíce měst, podporují biodiverzitu a plní i ochranou funkci v období bleskových povodní – na betonových a asfaltových plochách se voda nevsákne,“ řekl Kozlík krátce po svém listopadovém zvolení v rozhovoru pro Právo na dotaz, proč by měli mít zahrádkáři zákon na ochranu své činnosti. O ten ČZS usiluje již více než deset let a v současné době finalizuje jeho novou verzi. Původní návrh zahrádkářského zákona „smetl“ ze stolu předchozí prezident Václav Klaus.

Zákon by měl zahrádkářům přinést jistotu konkurenceschopnosti v získávání pozemků a zajistit jim ochranu proti developerům, jejichž cenovým nabídkám nemohou konkurovat. Právě poslední zpráva ministerstva životního prostředí, která přímo varuje před nepříznivými vlivy dalšího rozšiřování zastavěné půdy, ukazuje na potřebu zákona, který by zahrádkaření uznal za veřejně prospěšnou činnost a chránil by cenné zelené osady před zánikem. Zahrádky jsou totiž na řadě míst nárazníkovým pásmem mezi městem a volnou přírodou, a právě z tohoto důvodu jsou častou a zatím bohužel i snadnou obětí mocnějších skupin.

Úbytek zemědělské půdy ve prospěch antropogenních ploch je podle zprávy MŽP nepříznivý i pro národní hospodářství. „Degradace stabilizačních prvků v krajině (např. trvalých travních porostů v zemědělských oblastech) způsobuje úbytek významných biotopů a zvyšuje riziko eroze půdy,“ dodává ministerstvo ve své rozsáhlé zprávě. MŽP si všímá i negativního vlivu dopravních staveb. Živočichové mají stále menší možnost migrovat, přijímat potravu a rozmnožovat se. To má za následek ztrátu genetické pestrosti a sníženou životaschopnost populací.

Autoři zprávy o stavu ŽP rovněž konstatují, že v ČR je vodní erozí ohroženo 35,9 procenta a větrnou erozí 18,4 procenta zemědělské půdy. Na většině ploch erozí ohrožených půd se přitom neprovádí systematická ochrana, která by omezovala jejich ztráty.

-zj-

Celou zprávu najdete zde.