hlavička

 

Pozvánka na CVV Břeclav -

METODICKÝ POKYN

k činnosti revizních orgánů Českého zahrádkářského svazu z.s.

(Zpracovali: JUDr. Ladislav Labuta, Monika Korbová, Ing. Josef Valenta)


Byl zrušen

I.

Působnost a postavení revizních orgánů v ČZS

  1. Působnost revizních orgánů upravují Stanovy Českého zahrádkářského svazu (dále jen "stanovy"), ze kterých plynou jejich základní úkoly
    1. kontrolovat hospodaření organizačních jednotek a orgánů svazu;
    2. kontrolovat jejich činnost vyplývající ze stanov, ostatních vnitrosvazových norem a obecně závazných právních předpisů;
    3. řešit sporné záležitosti ve svazu, jeho orgánech a organizačních jednotkách.
  2. Revizní orgány jsou zásadně volené, nezávislé a odpovědné pouze orgánu, který je zvolil. Ve své činnosti se řídí výhradně stanovami, vnitrosvazovými normami a obecně závaznými právními předpisy.
  3. Revizní orgány nejsou závislé na dalších orgánech - na výboru základní organizace ČZS (revizoři ZO), na představenstvu územní rady územního sdružení ČZS (revizní skupina ÚS) a představenstvu republikové rady ČZS (revizní skupina RR). Podílí se však na jejich rozhodování ve smyslu stanov tím, že jejich zástupci mají právo se zúčastňovat jejich jednání s hlasem poradním. Tyto orgány jsou povinny k jejich stanoviskům při svém rozhodování přihlížet.
  4. Vyšší revizní orgány nejsou nižším revizním orgánům nadřízeny. Jsou však oprávněny provádět ve smyslu stanov kontrolu hospodaření u nižších orgánů ve spolupráci s jejich revizními orgány. V takových případech jsou nižší revizní orgány vázány rozhodnutím vyšších revizních orgánů, které jsou však povinny přihlédnout ke stanovisku nižších revizních orgánů.

II.

Funkční kompetence revizních orgánů

  1. Soustavu revizních orgánů Českého zahrádkářského svazu tvoří:
    1. revizoři základní organizace a specializované základní organizace ČZS (dále jen "základní organizace");
    2. revizní skupina územního sdružení ČZS (dále jen "územní sdružení");
    3. revizní skupina republikové rady ČZS (dále jen "republiková rada").
  2. Revizoři základní organizace
    1. jsou revizním orgánem základní organizace a jsou voleni členskou schůzí. Jejich působnost při kontrole hospodaření základní organizace se vztahuje zejména na čerpání rozpočtu základní organizace a jeho jednotlivých položek z hlediska efektivnosti a souladu s usneseními členské schůze, na nakládání s nemovitým i movitým majetkem a finančními prostředky, na kontrolu správnosti účtů a jednotlivých položek v účetnictví a na účetní závěrku. Konkrétní zaměření činnosti revizního orgánu základní organizace při kontrole hospodaření je uvedeno v příloze č.1 tohoto metodického pokynu;
    2. působnost revizního orgánu základní organizace při kontrole činnosti základní organizace se vztahuje zejména na plnění úkolů základní organizace podle stanov, zejména z hlediska plnění poslání svazu podle ust. 2 stanov, plnění úkolů výboru organizace, dodržování zásad upravených jednacím a volebním řádem orgánů svazu a ostatními vnitrosvazovými předpisy, dodržování obecně závazných právních předpisů, plnění usnesení členské schůze, územní rady a republikových orgánů svazu. Základní přehled vnitrosvazových norem je uveden v příloze č. 2 tohoto metodického pokynu;
    3. řešení sporných záležitostí členů základní organizace, které rovněž náleží do působnosti revizních orgánů základní organizace. Ve smyslu ust. 4 odst. 1 písm. e) stanov se jimi rozumí zejména nesoulad mezi zájmy a právy člena a opatřeními ze strany základní organizace, vyplývajícími z opatření výboru základní organizace a usnesení členské schůze při plnění úkolů základní organizace.
  3. Revizní skupina územního sdružení
    1. je revizním orgánem organizační jednotky svazu charakteristické tím, že územní sdružení zahrnuje jako své členy základní organizace na daném území. S ohledem na svoji územní působnost a své postavení orgánu územního řízení se její kompetence vztahuje
      • na kontrolní činnost územního sdružení jako celku tzn. že kontroluje hospodaření a činnost jeho orgánů, tj. územní rady a jeho představenstva;
      • na organizační složky územního sdružení tzn. na základní organizace, které jsou členy daného územního sdružení; zde však s ohledem na vlastní právní subjektivitu základních organizací zpravidla nevykonává revizní a kontrolní činnost přímo, ale v součinnosti s jejich revizními orgány. Podle ust.  15 odst. 2 stanov jim poskytuje pomoc, respektive může provádět i revizi hospodaření základních organizací ve spolupráci s revizními orgány základní organizace.
    2. kontrolní činnost ve vztahu k základním organizacím vykonává revizní skupina územního sdružení buď na žádost či podnět orgánů základní organizace, eventuálně s jejich souhlasem; dále na žádost a podnět členů základní organizace, nebo z vlastní iniciativy, zejména v případech zřejmé nečinnost orgánů základní organizace v případech, kdy se jeví kontrola nezbytná;
    3. z hlediska věcné náplně plní revizní skupina obdobné úkoly jako revizní orgány základních organizací
      • pokud jde o kontrolu hospodaření, platí i pro revizní skupinu územního sdružení konkrétní zaměření uvedené v příloze č.1 tohoto metodického pokynu. Na rozdíl od časového rozmezí kontrol hospodaření základních organizací (nejméně 1x za rok) provádí ve smyslu ust. 15 stanov kontrolu hospodaření a činnosti územní rady (resp. záležitosti územního sdružení jako celku) nejméně 1x za půl roku. Kontrolní činnost v základních organizacích na podnět, z vlastní iniciativy či ve spolupráci s revizními orgány základní organizace provádí dle potřeby v souladu se závěry územní rady (představenstva územní rady);
      • kontrola činnosti územní rady směřuje po věcné stránce k plnění úkolů územního sdružení a územní rady dle ust. 12 stanov, tedy zejména k zajišťování úkolů vyplývajících z vnitrosvazových i obecně závazných právních předpisů, k plnění usnesení územní rady a republikových orgánů svazu. Zvláště se zaměřuje na kontrolu plnění plánu činnosti územní rady a jejího rozpočtu a plnění úkolů při realizaci základních řídících aktů při činnosti územní rady v organizačních a majetkových záležitostech územního sdružení. Speciální úlohu garanta plní revizní skupina územního sdružení při zajištění náležitostí při vzniku či zániku základních organizací;
      • stejně jako u ostatních revizních orgánů svazu spočívá působnost revizní skupiny územního sdružení i v řešení sporných záležitostí ve smyslu ust.  4 odst. 1 písm. e) stanov na základě podnětů orgánů a členů svazu. Vzhledem k působnosti revizních orgánů základní organizace však revizní skupina územního sdružení řeší sporné záležitosti členů základní organizace za předpokladu, že je nebylo možné řešit na úrovni základní organizace, eventuálně když členové základní organizace se svými podněty u orgánů své základní organizace neuspěli a požadují posouzení u vyšších revizních orgánů podle části III. tohoto metodického pokynu.
  4. Revizní skupina republikové rady
    1. má dvojí postavení - z hlediska postavení v soustavě orgánů svazu je republikovým orgánem kooperujícím na řízení svazu a z jeho působnosti podle ust. 20 odst. 1 stanov plyne i kompetence řešit vedle kontroly hospodaření a činnosti republikové rady i sporné záležitosti, s nimiž se na ni mohou podle ust. 4 odst. 1 písm. e) stanov obracet všechny orgány i členové svazu;
    2. funkční kompetence při kontrole hospodaření se vztahuje zejména na hospodaření svazu jako celku a konkrétně na působení republikové rady a jejích orgánů (představenstvo, komise), eventuálně Ústředí svazu v této oblasti; konkrétní zaměření se v přiměřeném rozsahu řídí opět podle přílohy č.1 tohoto metodického pokynu;
    3. zaměření revizní činnosti revizní komise republikové rady při kontrole činnosti republikových orgánů je vymezeno jejich působností podle ust. 18 až 21 stanov. Při řešení sporných záležitostí podle ust. 20 odst. 1 stanov spočívá její kompetence zejména v záležitostech, které mají celosvazový význam (zajištění fungování svazu jako celku, příp. funkčnost jeho územních orgánů, události s eventuálním následkem značných škod na majetku svazu či na nerušeném chodu jeho orgánů, dodržování zásadních ustanovení stanov a dalších celosvazových norem orgány svazu atp.). Řešení sporných záležitostí lokálního charakteru řeší revizní skupina republikové rady zejména v případech, kdy řešení na úrovni územních složek je nemožné či neefektivní.
III.

Postup při činnosti revizních orgánů

  1. Formální náležitosti činnosti a jednání revizních orgánů jsou upraveny jednacím a volebním řádem orgánů svazu zejm. v čl. 8, 12, 14, 17 a 18 a konkretizovány "Komentářem" k této vnitrosvazové normě (viz publikace Základní vnitrosvazové předpisy - komentáře k příslušným ustanovením).
  2. Záležitosti, k nimž jsou revizní orgány příslušné podle své funkční kompetence podle části II. tohoto metodického pokynu, řeší na svých jednáních v termínech podle stanov, ostatní záležitosti, zejména projednávání sporných záležitostí, podle potřeby, event. podle rozhodnutí ostatních příslušných orgánů svazu.
  3. Jednání revizních orgánů je zpravidla završeno návrhem na opatření, který předloží revizní orgán tomu orgánu svazu či jeho organizační jednotce, který je v rámci působnosti určené stanovami oprávněn přijmout příslušné rozhodnutí (u základní organizace členská schůze a výbor, u územního sdružení územní rada a její představenstvo, na republikové úrovni republiková rada a její představenstvo). Tento orgán projedná návrh řešení předložený revizním orgánem a vydá rozhodnutí, při němž je povinen přihlédnout k návrhu revizního orgánu, pokud není v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo vnitrosvazovými normami. Rozhodnutí, které by nebylo v souladu s návrhem revizního orgánu je příslušný orgán povinen zdůvodnit. Revizní orgán může v takových případech požádat o posouzení vyšší revizní orgán.
  4. Při řešení sporných záležitostí je nutné dodržovat princip instančního postupu, při kterém náleží do působnosti revizních orgánů řešit tyto záležitosti v rámci své organizační jednotky, případně orgánu svazu, tj. záležitosti v působnosti základní organizace řeší její orgány (výbor a členská schůze), záležitosti územního sdružení řeší územní rada a její představenstvo, záležitosti republikového charakteru řeší republiková rada a její představenstvo. Při postoupení řeší tyto záležitosti vyšší revizní orgán, pokud řešení v rámci své organizační jednotky, případně orgánu svazu není možné či efektivní. Pokud obdrží vyšší orgán podnět, který nepřísluší do jeho funkční působnosti, postoupí jej k řešení kompetentnímu reviznímu orgánu, který postupuje podle předchozích ustanovení. Postup mimo instanční princip je přípustný jen výjimečně v případech, které z hlediska své závažnosti nebo nebezpečí z prodlení nesnesou odkladu.
  5. Při kontrolní činnosti je třeba se vyvarovat následujících chyb
  6. a)absence kontroly - kontrola není prováděna nebo je prováděna jen v nepatrné míře (to může vést k preferování individuálních zájmů, k podvodům, zpronevěrám apod.);
    1. b)nadměrná kontrola - častá či příliš podrobná až detailní kontrola nemusí být efektivní;
    2. c)nepřesná kontrola - prováděna pouze okrajově nebo naopak při podrobně až detailní kontrole jsou její výsledky bezdůvodně zprůměrňovány;
    3. d)subjektivní kontrola - výsledek kontroly závisí převážně pouze na stanovisku kontrolujícího, neopírá se o program kontroly;
    4. e)nesrozumitelný závěr kontroly - zjištěné skutečnosti jsou nepřesně interpretovány, popis zjištěných nedostatků je nejasný, není uvedeno, co bylo porušeno (stanovy, obecně závazný právní předpis apod.);
    5. f)formálnost kontroly - kontrolovaný subjekt má dojem, že jde "o kontrolu pro kontrolu", důraz se klade pouze na formální aspekty apod.
    6. g)nedůslednost - nutná kontrola přijatých opatření.


V Praze dne 15.2.2011

Předseda ČZS

Ing. Jan Hinterholzinger, CSc. vr.

Příloha č. 1 k Metodickému pokynu k revizní činnosti


Kontrola účetnictví a hospodaření občanského sdružení a činnost revizních orgánů

Hospodaření a návazně účetnictví občanského sdružení je především pod kontrolou vlastní organizace:

  • členská základna, která projednává zásadní otázky a rozhoduje o nich,
  • výbor a jeho odpovědní funkcionáři pak zabezpečují průběžnou kontrolu plnění a provádění úkolů na úseku hospodaření v organizaci, případně v zařízeních provozovaných organizací (moštárny, palírny atd.),
  • hlavním článkem kontroly je ale revizní skupina (revizoři), volena členskou schůzí k zajištění kontroly hospodaření, a to i v  zařízeních, zaujímá stanoviska ke všem otázkám hospodaření, o své činnosti podává zprávu členské schůzi.


1.1. Práva revizní skupiny

Revizní skupina má právo:

  • vyžadovat zprávy, záznamy, podklady a informace vztahující se k hospodaření, a to především od funkcionářů zodpovědných za hospodaření, ale i od ostatních funkcionářů,
  • provádět průběžně kontrolu čerpání rozpočtu, při případných diferencích navrhovat opatření o případném přesunu jednotlivých položek rozpočtu apod.,
  • v případě zjištění nedostatku v hospodářsko-finanční agendě, popřípadě při zjištění pokladního schodku, vyvodit okamžitě důsledky tím, že věc s navrženými opatřeními bude předána výboru organizace k vyřešení a k nápravě, při hrubém porušení informovat členskou schůzi,
  • zúčastňovat se schůzí výboru.


1.2. Povinnosti revizní skupiny

Povinnosti revizní skupiny je:

  • podávat informace o provedených revizích,
    1. výboru,
    2. členské schůzi,
  • plnit úkoly vyplývající z plánu práce a přijatých usnesení,
  • prosazovat a obhajovat zásady hospodaření schválené členskou schůzí,
  • zachovat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech do doby přijetí závěrů, a to vždy směrem ven mimo organizaci tak, aby to nenarušilo činnost organizace nebo orgánu,
  • nebýt pouze represivním orgánem, ale i konzultantem výboru, například v oblasti závazků organizace vůči orgánům státní správy.


Z těchto důvodů si každá revizní skupina na začátku roku sestavuje roční plán práce, ve kterém by měly být zohledněny periodické kontroly a pravidelně porady. Určitá periodičnost kontrol má i preventivní charakter.

Proto se doporučuje, aby revizní skupina prováděla ve stanovených intervalech následující kontroly:

  • čtvrtletně:
    inventura pokladny, stav na účtech u peněžních ústavů a porovnání s účetními zápisy,
  • pololetně:
    • kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků, včetně převodu na nadřízený orgán,
    • čerpání rozpočtu a rozbor položek, u nichž došlo k překročení, současně navrhnout opatření na případné doplnění nebo změnu rozpočtu,
    • kontrola plnění povinností k orgánům státní správy, to znamená, zda hospodář odvedl daně tam, kde má tuto povinnost, zda byla provedena daňová registrace a zda bylo provedeno zúčtování se sociálním a zdravotním pojištěním, opět tam, kde tato povinnost vznikla,
    • kontrolu v zařízeních provozovaných organizací, jako jsou palírny, moštárny atd.
  • ročně:
    • kontrolu čerpání rozpočtu a příprava na výroční zprávu ve vztahu k celoročnímu hospodaření ZO,
    • projednání návrhu rozpočtu na následující rok,
    • účast na inventarizaci,
    • roční zúčtování daňových povinností
    • kontrola dokumentů a směrnic organizace a jejich dodržování.


Poznámka: Termíny pro kontroly jsou doporučené, záleží na vnitřních předpisech ZO a na možnostech příslušné revizní komise.


1.3. Technika provádění kontroly a vzory protokolů

(doporučené postupy)


Kontrola účetnictví

Revizní skupina kontroluje, v jakém rozsahu a jak je vedeno účetnictví ZO. Zda-li jsou dodrženy veškeré postupy v souladu se zákonem, příslušnou vyhláškou, popřípadě v souladu s opatřeními vydanými MF ČR.


Inventura pokladny

Kontrole je vždy přítomen hospodář nebo osoba, která má pokladnu na starost. Pokud se inventura provádí v nepřítomnosti zodpovědné osoby, je vždy přítomen předseda nebo pověřený člen výboru ZO. Jedná-li se o předání pokladny, například z důvodu nemoci hospodáře, jiné osobě, je tato vždy přítomna.

V přítomnosti všech se otevře pokladna a přepočítá se hotovost. Zjištěná skutečnost se porovná se zápisem v peněžním deníku. V případě inventárního schodku se tato skutečnost poznamená do protokolu se zdůvodněním a návrhem na opatření.


Kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků

Kontrola se provádí zjištěním z peněžního deníku, a to v příjmové části 100% přijatých členských příspěvků a v části výdajové příslušná částka podle stanov, statutu či usnesení ZO nebo nadřízeného orgánu.

Pokud jsou členské příspěvky vybírány prostřednictvím třetích osob, je nutné postupovat obdobně. V případech zjištění, že nebyl uskutečněn převod na příslušný účet organizace, je třeba požadovat okamžitou nápravu s přesným udáním termínu provedení převodu a opakovanou kontrolou zajistit, zda-li byla náprava sjednána.


Čerpání rozpočtu

Kontrola se provádí porovnáním rozpočtu s údaji z peněžního deníku, popřípadě z účetnictví. Revizní komise sleduje čerpání podle jednotlivých položek.


Kontrola v zařízeních provozovaných ZO, a to včetně inventury

Jedná-li se o zařízení (moštárny, palírny, povidlárny a jiné), které organizace sama provozuje, je nutné pravidelně provádět kontrolu i tohoto zařízení (z hlediska bezpečnosti práce, hygieny, atd.) a to jak prováděním inventur, tak kontrolou účetnictví a dokladů týkajících se tohoto zařízení. Případně inventurní rozdíly je třeba zapsat do protokolu, který podepíše revizní skupina a osoba, která má zařízení na starost. Protokol také musí obsahovat doporučení k řešení případných inventárních schodků.


Roční kontrola čerpání rozpočtu

Během roční kontroly čerpání rozpočtu se porovnává rozpočet schválený členskou schůzí se skutečným čerpáním za uvedené období. Vedle hodnocení jednotlivých položek se také sleduje pohyb v jednotlivých položkách tak, aby další rozpočet mohl být sestaven podle dané reality. To znamená například, je-li přečerpán rozpočet v položce mzdové náklady, že by bylo nutno čerpat značnou část rozpočtové rezervy, je nutné zvážit a doporučit ponížení jednotlivých plnění nebo navrhnout jiná úsporná opatření. Zde revizní skupina zpracovává stanovisko pro členskou schůzi.


Rozpočet na následný rok

V návaznosti na znalost čerpání rozpočtu posuzuje revizní skupina nově sestavený rozpočet. Rozpočet posuzuje opět podle jednotlivých položek a vypracovává své stanovisko pro členskou schůzi. V obou případech týkajících se rozpočtu a stanoviska pro členskou schůzi konzultuje svůj názor s výborem ZO tak, aby se předešlo případným nejasnostem.


1.4. Vzory protokolů, zprávy a zápisy z provedených kontrol (vzory ke stažení v podobě souboru .DOC)

Vzor č. 1 - Protokol z kontroly pokladny

Vzor č. 2 - Protokol z kontroly členských příspěvků

Vzor č. 3 - Protokol o vedení účetnictví

Vzor č. 4 - Protokol z kontroly provedené v zařízení ZO

Vzor č. 5 - Zpráva z průběžné (čtvrtletní, pololetní, roční) kontroly hospodaření

Vzor č. 6 - Protokol o podpisových vzorech v ZO

Vzor č. 7 - Kontrola právní dokumentace k majetku - protokol (pouze pro ty ZO, které vlastní pozemky, budovy)

Výše uvedené vzory jsou dostupné ke stažení v podobě dokumentu *.DOC pro další použití ve vašich ZO.


Příloha č. 2 k Metodickému pokynu k revizní činnosti


Vnitrosvazové normy, jejichž vedení, eventuálně plnění by mělo být předmětem kontrolní činnosti revizních orgánů


I. Normy s celosvazovou působností:

  1. Stanovy ČZS - viz Soubor základních vnitrosvazových předpisů (ke stažení na webových stránkách ČZS).
  2. Jednací a volební řád orgánů svazu - viz Soubor základních vnitrosvazových předpisů (ke stažení na webových stránkách ČZS).
  3. Metodický pokyn k evidenci organizačních jednotek svazu - viz Věstník ČZS č. 1/2011.

II. Normy s lokání působností (v příslušných organizačních jednotkách - ZO ČZS a ÚS ČZS):

  1. Osadní řády zahrádkových osad (vzorový osadní řád ke stažení na webových stránkách v Souboru základních vnitrosvazových předpisů).
  2. Vnitřní předpisy organizačních jednotek, jejichž obsah je uveden ve Věstníku č. 2/2004, str. 4 (Věstník je ke stažení na webových stránkách ČZS).
    • -Vnitřní předpis - Způsobu účtování a evidencí majetku,
    • -Vnitřní předpis - Odpisový plán,
    • -Vnitřní předpis - Vzory podpisových záznamů (viz vzor č. 6 v příloze tohoto metodického pokynu).
    • -Vnitřní předpis - Archivace účetních záznamů.

(Pozn.: Vnitřní předpisy o způsobu účtování a evidencí majetku a odpisový plán vedou ZO za předpokladu, že vlastní hmotný majetek, vnitřní předpis o archivaci účetních záznamů vedou v rozsahu odpovídajícím jejich evidencím.)


III. Další dokumenty:

  1. Další řídící akty, pokud se vztahují k činnosti konkrétní organizační jednotky nebo orgánu svazu (např. vlastní usnesení a rozhodnutí orgánů organizačních jednotek nebo orgánů svazu).
  2. Akty, jejichž závaznost je uložena příslušnými obecně závaznými nebo vnitrosvazovými předpisy (např. požární a bezpečnostní předpisy apod.; stanovami uložená povinnost uzavírat s nečleny ZO ČZS smlouvy o užívání společných zařízení v zahrádkových osadách - viz 7a Stanov ČZS a jejich vzor podle Souboru základních předpisů, atp.)

Metodické akty (metodické pokyny nebo vzory) upravují zpravidla postup při plnění závazných úkolů a mají charakter doporučení; kontrolují se proto zejména z hlediska jejich konečného efektu - vlivu na splnění těchto závazných úkolů.

Celkem:
Dnes:
On line:
3011704
910
10
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv. Přihlásit