hlavička

 

Pozvánka na CVV Břeclav -

METODICKÝ POKYN RR ČZS

pro pořádání místních výstav vín v organizačních složkách ČZS.
(platný od 1. 1. 2012)


Čl. 1.
Výstavy vín

 

Místní výstavy vín jsou vyvrcholením činnosti drobných pěstitelů vinné révy sdružených v ČZS a jeho vinařských spolcích. Jsou výchovně vzdělávací akcí. Mají informovat veřejnost o činnosti vinařů, jejich odborném růstu, získávat další zájemce o pěstování révy vinné a výrobu místních kvalitních vín. Vystavovaná vína nejsou určena pro prodej na výstavě, výsledky jejich hodnocení nelze použít pro údaje na etiketách pro pozdější jejich prodej. Přehlídky vín, pořádané organizačními složkami ČZS nebo jinými organizacemi, jsou na rozdíl od místních výstav jen prezentací vín bez hodnocení. Na přehlídky vín se tyto metodické pokyny nevztahují.

Je možno požádat o spoluúčast podniky, zabývajícími se pěstováním révy vinné a zpracováním hroznů, aby bylo umožněno srovnání vín ostatních výrobců v místě. Vystavována musí být jen zdravá, kvalitní vína, vyrobená dle zákona č. 321/2004 Sb. a vyhlášky č. 323/2004 Sb. dalších navazujících předpisů Evropských společenství a příp. dalších novelizací těchto zákonů.

Vína, která nejsou vhodná pro výstavy, musí být vyřazena při hodnocení vín. Případné vyřazení vína musí být vystavovateli oznámeno výstavní komisí nejpozději do konání výstavy.

Pořadatelská organizace oznámí datum pořádání výstavy nejpozději do 31. prosince roku předcházející výstavě, jako nutný předpoklad pro organizační zabezpečení výstav.

 

 

Čl. 2.
Výstavní komise

 

Všechny práce spojené s výstavou provádí výstavní komise, jmenovaná výborem pořádající organizace. Výstavní komise je povinna zajistit celou výstavu po stránce odborné, administrativní, účetní a materiální. Skládá se z předsedy, tajemníka, pokladníka a dalších členů dle potřeby. Výstavní komise je pomocným orgánem výboru pořádající organizace a nemá vlastní právní subjektivitu.

S výborem pořádající organizace úzce spolupracuje a předkládá mu zásadní věci k rozhodnutí nebo schválení. Předseda výstavní komise a pokladník zajišťují, aby všechny podklady a doklady finančního rázu byly včas předloženy pokladníkovi pořádající organizace, aby mohly být včas a řádně zaúčtovány a proplaceny. Výstavní komisi může být v odůvodněných případech poskytnuta přiměřená záloha. Kompenzace příjmů a vydání není přípustná. Předseda výstavní komise ve spolupráci s pokladníkem jsou povinni do dvou měsíců po ukončení výstavy předat vyúčtování a ekonomické zhodnocení celé akce výboru ZO.

 

 

Čl. 3.
Delegáti výstavy

 

Pokud má ZO zájem o účast delegáta vyslaného ÚR ČZS, který provádí odborný dohled především při hodnocení vín, obrátí se se svým požadavkem na příslušnou ÚR a ta tímto úkolem pověří členy okresní vinařské komise. Pokud má však pořádající organizace dostatek vinařsky vzdělaných a zdatných odborníků, není delegace ÚR nutná.

 

 

Čl. 4.
Hodnocení vín

 

Hodnocení předchází místní výstavě zpravidla o jeden až dva týdny. Z hlediska zachování kvality vín je lepší kratší doba, ale vše je podmíněno kvalitnímu zpracování výsledků formou katalogu. Hodnocení probíhá v komisích. Práci komise řídí předseda a má zpravidla 3–5 členů. Každý člen komise hodnotí samostatně a konečnou známkou je průměr všech hodnocení po vzájemné konzultaci, kterou řídí předseda komise. Degustátory na hodnocení zve vinařská komise a jsou jimi odborníci z řad vinařů. Přednost mají hodnotitelé, kteří mají degustátorské zkoušky. Celou degustaci vede zkušený vinař nebo tzv. subkomise složená s více odborníků, kteří musí mít degustátorskou zkoušku. Jejich úkolem je řešit případné spory při hodnocení vína, ale zejména dodržování statutu výstavy. Sledují a upozorňují na rozdílnou výši hodnocení v jednotlivých komisích, dbají na dodržování anonymity vín.

Podmínky pro hodnocení vín:

  • Místnost světlá, dobře větratelná o teplotě 18–22 °C, zajištěná proti vedlejším vlivům.
  • Nalévání a podávání vína musí probíhat tak, aby byla zajištěna anonymita vína.
  • Degustátor má k dispozici seznam předkládaných vzorků s uvedením evidenčního čísla vzorku, ročníku a odrůdy nebo kategorie. Organizátor zajistí znemožnění identifikace vzorků v případě známkových vín, cuvée, atd..
  • Degustační sklenice odpovídají typu podle pravidel O.I.V., nebo podobné nebroušené a nepotištěné degustační sklenice na stopce o objemu minimálně 20 cl.
  • Komise pracují v době od 10.00 až 16.30 hodin, přestávky mezi hodnocením určují vedoucí komisí.
  • Pořadí vzorků musí odpovídat pravidlům hodnocení – vína jsou seřazena podle kategorie, odrůdy, dále podle ročníku (sestupně) a podle obsahu zbytkového cukru (pokud je znám a to vzestupně).
  • Vína se podávají v teplotách: bílé a růžové víno 10–12 °C, červené víno 14–16 °C, šumivé víno 6–8 °C.
  • Degustátor má k dispozici vodu na vypláchnutí skleničky případně na neutralizaci chuti, k tomuto účelu je také vhodné bílé pečivo. Nedoporučuje se podávání sýru. Obsahuje tuk, který ucpává chuťové pohárky.
  • Hodnotící lístky se archivují po dobu nejméně 3 let a je zaručena absolutní objektivita a nestrannost při zpracování výsledků. V případě sporů nebo protestů je potřeba hodnocení dohledat a objektivitu prokázat.

Členové hodnotících komisí musí být v dobré zdravotní kondici, odpočatí, před hodnocením nemají používat žádné voňavky, parfemovaná mýdla nebo krémy. Nemají též konzumovat výrazná jídla a nápoje, které otupují chuťové vjemy (cibule, česnek, ostrá paprika, pepř, kořeněná jídla, silně kyselá nebo sladká jídla, atd.). V jednom dnu je vhodné hodnotit maximálně 50 vzorků. Po ohodnocení 15-20 vzorků se doporučuje udělat přestávku s vycházkou na čerstvý vzduch a místnost řádně vyvětrat.

Nejprve se hodnotí vína suchá, pak s vyšším obsahem cukru. Je-li předloženo více odrůd, postupuje se od vín jemných k vínům buketním, červená se hodnotí po bílých. Jsou-li vína různého stáří, postupuje se od nejmladších po nejstarší. Je vhodné hodnotit soubor vzorků téže odrůdy jednou komisí.

Při zahájení vedoucí hodnocení společně se všemi degustátory ohodnotí nultý vzorek. Ten je vodítkem pro srovnání s ostatními podávanými víny a každý se jim musí řídit. Bodová stupnice hodnocení vzorků je vzestupná od nejhorších k nejlepším, tj. horší vína dostanou méně bodů, lepší více. Na výstavách se zpravidla používají systémy hodnocení, které jsou v dané době nejrozšířenější v souladu s okolními státy s rozvinutým vinařstvím. Tyto systémy musí být zveřejněny před podáním přihlášky do soutěže. V současné době je za nejvhodnější považován 100 bodový systém.

 

 

Čl. 5.
Propagace

 

Rozsah propagace je na organizátoru výstavy a měl by se řídit kapacitními možnostmi výstavních prostor. Provádí se plakáty vylepenými na veřejných místech a ve vývěskách svazu, dále oznámením ve sdělovacích prostředcích, webových stránkách, internetu, odborném a svazovém tisku, pozvánkami na organizace, podniky a osoby. Na plakátech je nutno uvádět jako hlavního pořadatele složku ČZS, pak ostatní účastníky.

 

 

Čl. 6.
Potřebné tiskoviny a materiály, Statut

 

Výstavní komise zajišťuje všechny technické potřeby pro pořádání výstavy, jako jsou tiskopisy, visačky, vstupenky, zpracování a tisk katalogu výstavy, atd. V případě zpracování výstavní evidence na počítači, jeho bezpečné uložení na flashdisk nebo CD.

Před uskutečněním výstavy výstavní výbor vypracuje Statut výstavy. V něm je uvedeno, kdo je organizátorem, kde a kdy je hodnocení a výstava, jaké je značení vzorků, kolik lahví vína je jeden vzorek a další důležité informace. Vzor Statutu výstavy je uveden v příloze metodického pokynu.

 

 

Čl. 7.
Přejímání vzorků

 

Místnost pro uskladnění vzorků musí být zabezpečena tak, aby znemožnila jakoukoliv manipulaci s uloženými vzorky mezi hodnocením a výstavou. Při přijímání vzorků je vhodné ihned vzorky třídit podle odrůd a pěstitelů, případně obcí. Ke třídění je vhodné využití PC. Usnadní to evidenci vín podle odrůd, rozdělení vín k jednotlivým komisím, sestavení katalogu, atd.

 

 

Čl. 8.
Sestavení katalogu

 

Sestavením katalogu je pověřeno zpravidla několik zkušených členů výstavního výboru, kteří zodpovídají za obsah, uspořádání a grafickou úpravu katalogu.

Katalog zpravidla obsahuje:

  • Na obálce je uvedeno: název výstavy, případně ročník, místo a datum konání.
  • Na vnitřní straně obálky je uveden program výstavy, pořadatelé výstavy (předseda a členové výstavního výboru, na dalších pak členové hodnotitelských komisí), dále pak úvodní článek s počtem vystavovaných vzorků a jejich rozdělení, nejvýše hodnocená vína v jednotlivých odrůdách, šampioni výstavy, poděkování vystavovatelům za dodání vzorků, atd. Vzorky s nejvyšším oceněním je vhodné v katalogu vhodně označit.
  • Doporučuje se při přijímání vzorků a sestavování katalogu uvádět cukernatost hroznů, ze kterých je víno vyrobeno.
  • Nelze u vystavovaných vzorků uvádět kategorie vín dle vinařského zákona, pokud vína nebyla řádně zatříděna SZPI.
  • Na vhodném místě v katalogu je potřeba uvést, že vystavovaná vína nejsou určena k dalšímu prodeji.

 

 

Čl. 9.
Hodnocení vystavovaných vín

 

Vzorky vín jsou hodnoceny v 100 bodovém, nebo jiném hodnotícím systému. Rozhodnutí, o tom, který systém bude při místní výstavě použit, je záležitostí vystavovatele. Každý systém je dobrý, pokud je správně používán.

S hodnotícím systémem musí být obeznámeni degustátoři, při případném přechodu na jiný bodovací systém, je nutné degustátory proškolit. Vzhledem k tomu, že často používaný 20 bodový systém nebyl využíván v plném rozsahu a hodnocení vín bylo v rozsahu 2 bodů, doporučujeme přechod na systém 100 bodový.

Nejlépe ohodnocená vína se zpravidla odměňují diplomem, medailí, nebo jiným předmětem trvalé hodnoty. Nejvýše hodnocená vína mohou být také odměněna věcnými cenami, předávanými při slavnostním zahájení výstavy nebo v jejím průběhu.

Žádné z udělených hodnocení nelze uvést na etiketě na výstavě ani pro pozdější prodej, pokud soutěž není uznána MZe.

 

 

Čl. 10.
Výstavní místnost

 

Výstavní místnost má mít denní osvětlení, má být vzdušná, prostorná, opatřená stoly a židlemi. Rozmístění vzorků má být přehledné a vkusné. Vína jsou podávána v  předepsané teplotě, doporučujeme využívat chladících zařízení. Občerstvení se podává v oddělené místnosti, zejména pokud je upravováno tepelným způsobem. Na čelní stěně se umísťuje emblém svazu. Při výstavě má být různými formami propagována práce svazu.

 

 

Čl. 11.
Zahájení výstavy

 

Výstavu zahajuje zpravidla předseda výstavního výboru, starosta obce, nebo funkcionář vyššího orgánu svazu. Při zahájení lze využít kulturního vystoupení. Současně s výstavou se doporučuje pořádat odbornou přednášku s vinařskou tématikou (například dopoledne).

Při zahájení výstavy se může uskutečnit slavnostní vyhlášení vítězů a předání cen. To může být i v jejím průběhu, nejpozději však do dvou hodin po zahájení. V pozdějším průběhu výstavy může nastat problém se zajištěním důstojnosti tohoto aktu. Nalévací systém „na lístečky“ se téměř nepoužívá. Většina organizátorů využívá systém jednotného vstupného, které obsahuje skleničku, katalog a volnou konzumaci. Víno nalévají členové spolku nebo například členky folklorních souborů (může být i v krojích), kteří jsou za tuto službu placeni.

 

 

Čl. 12.
Likvidace výstavy

 

Likvidaci výstavy provádí výstavní komise, která do dvou měsíců od pořádání výstavy, předloží zhodnocení a vyúčtování výstavy pořádající organizaci. Právní a finanční odpovědnost za výstavu má výbor pořádající organizace. Likvidace zbylých vzorků se provede v souladu s platnými předpisy.

 

 

Čl. 13.
Náhrady a odměny při zabezpečování výstavy

 

Náhrady a odměny vyplývají z § 8 stanov ČZS a příslušných směrnic ČZS, hradí pořádající organizace.

 

 

Čl. 14.
Konečné hodnocení

 

Důvodem pro přechod na 100 bodové hodnocení je dán malým využitím rozsahu 20 bodové stupnice a tím nemožnost odlišit některé vzorky.

Správné rozdělení vín při 20 bodovém hodnocení:

 

  • 17–20 bodů   vína výjimečných vlastností bez jakýchkoliv vad
  • 13–16 bodů   běžnější vína bez výjimečných vlastností, bez vad
  • 9–12 bodů     komerčně přijatelná vína se zřetelnými vadami
  • 5–8 bodů      komerčně nepřijatelná vína
  • 1–5 bodů      naprosto zkažená vína

Při současném hodnocení se 95 - 100 % vín na místních výstavách umístí v první kategorii, přitom by 80 % vín mělo být v kategorii druhé s hodnocením 13–16 bodů, případně v kategorii ještě nižší.



Komentář ke stobodové metodě hodnocení

Jak již název napovídá, hodnotitel má k dispozici stobodovou stupnici, která je pro hodnotitele přesnější, ale vyžaduje větší soustředění a také znalosti a zkušenosti degustátora. Zodpovědnost je dána tím, že je nutné vyplnit všechna bodová hodnocení v tabulce a nikoliv pouze celkové hodnocení. Tato skutečnost vyžaduje větší zamyšlení nad hodnoceným vzorkem, nutí degustátora několikrát se k vzorku vrátit a porovnávat s předchozím, respektive s nultým vzorkem.

 

Jak rozlišovat víno při stobodovém hodnocení

  • 90–100 bodů mimořádné víno, skvělé, ojedinělé, excelentní víno, výjimečné kvality i charakteru     
  • 85–89 bodů    výborné víno, vynikající, působivé, velmi povedené, zajímavé víno
  • 80–84 bodů    velmi dobré víno, harmonické víno, vyrovnané ve vůni i v chuti
  • 75–79 bodů    dobré víno, víno standardní kvality, bez závad
  • 70–74 bodů    průměrné víno, přijatelné víno, bez závažných závad

 

Vína nemocná nebo s hrubou vadou se při hodnocení vyřadí a nevystavují se. Vystavovatel musí být o důvodu vyřazení ústně nebo písemně vyrozuměn.

 

Ruší se metodický pokyn platný od 1. 1. 2005 uveřejněný na webových stránkách ČZS.

Tento pokyn nabývá platnosti dne 1. 1. 2012

Kyjov 26. 9. 2011

Zpracoval: Mgr. Pavel Navrátil,

(Komentáře a doporučení jsou uvedeny v textu  kurzívou)

 

Celkem:
Dnes:
On line:
3011704
910
10
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv. Přihlásit