hlavička

 

Pozvánka na CVV Břeclav -

STANOVY

Českého zahrádkářského svazu, z.s.

STANOVY ČESKÉHO ZAHRÁDKÁŘSKÉHO SVAZU, z.s.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

 

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

 

§ 1

Základní ustanovení

    (1)  Český zahrádkářský svaz je společenství, sdružující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost podle zvláštního právního předpisu1), působící jako samosprávný spolek s názvem Český zahrádkářský svaz, z.s.


    (2)  Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15.


    (3)  Český zahrádkářský svaz jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku (dále jen „svaz“).


    (4)  Svaz má právní postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a zvláštními právními předpisy. Svaz vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost.


    (5)  Svaz vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku2).


    (6)  Svaz působí na území České republiky.


    (7)  Organizační jednotka svazu má postavení pobočného spolku (dále jen „organizační jednotka“), kterou je

  1. Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (dále jen „územní sdružení“) s názvem sídelního místa,
  2. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“), s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení,
  3. Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“) s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení;

jejíž vznik je podmíněn zápisem do veřejného rejstříku2) a je vedena v evidenci svazu.


    (8)  Z právních jednání organizační jednotky, vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku, je svaz oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku ručí svaz za dluhy organizační jednotky pouze do výše hodnoty likvidačního zůstatku organizační jednotky po vypořádání všech závazků organizační jednotky.


    (9)  Organizační jednotka má postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Může nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a zvláštními právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost.


    (10) Nabyde-li svaz status veřejné prospěšnosti, nabývají tento status i organizační jednotky.


§ 2

Předmět činnosti svazu a jeho organizačních jednotek

    (1)  Hlavním předmětem činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

  1. organizovat, popularizovat a podporovat ve veřejnosti odbornou zahrádkářskou činnost,
  2. aktivně se podílet svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí a krajinného vzhledu,
  3. vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin, včetně jejich zpracovávání, úpravy a ochrany před škodlivými vlivy,
  4. hájit zájmy členů svazu, poskytovat jim organizační, právní a poradenskou pomoc.

    (2)  K hlavnímu předmětu činnosti svazu uvedenému v odstavci 1 svaz, zejména

  1. popularizuje výsledky vědy, odborné poznatky a praktické zkušenosti o přírodě, o pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin a o jejich ochraně před škodlivými vlivy,
  2. pořádá pro členy svazu a veřejnost přednášky, semináře, praktické instruktáže, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze a další formy vzdělávací činnosti se zaměřením na poznávání přírody, na pěstitelskou činnost, zpracování, konzervaci a další formy využití ovoce, zeleniny a dalších výpěstků,
  3. provádí poradenskou činnost o pěstování a ochraně rostlin, zřizuje k tomu účelu stálé poradny, provádí poradenskou činnost na výstavách a na webových stránkách svazu,
  4. zakládá a provozuje zahrádkové osady,
  5. zakládá zájmové kroužky pro mládež a dospělé osoby,
  6. organizuje soutěže pro mládež,
  7. uplatňuje zdravý životní styl,
  8. ovlivňuje mezilidské vztahy,
  9. usiluje o to, aby územní samosprávné celky stabilizovaly zahrádkové osady v územních plánech měst a obcí a aby Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu a územní samosprávný celek vymezily nevyužívanou nemovitou věc, která je pro stát trvale nepotřebná k zahrádkářské činnosti,
  10. spolupracuje s dalšími spolky a institucemi s obdobným odborným a zájmovým zaměřením,
  11. spolupracuje se zahrádkářským sdružením národních svazů a obdobnými organizacemi v Evropě.

    (3)  Vedlejším předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

  1. vydávat vlastními prostředky časopisy, odbornou a organizační literaturu a zřizovat své webové stránky,
  2. budovat a provozovat zpracovatelská zařízení na ovoce (moštárny, sušárny, povidlárny, palírny) pro členy svazu a veřejnost,
  3. organizovat služby a další hospodářskou činnost k podpoře zahrádkářské činnosti a k hospodárnému využití svazového majetku,
  4. vytvářet své finanční fondy na podporu činnosti organizačních jednotek.


HLAVA II

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SVAZU, HLASOVÁNÍ V ORGÁNECH SVAZU A SCHOPNOST USNÁŠET SE


§ 3

Orgány svazu a organizačních jednotek, další svazové instituce

       (1)  Orgány svazu a organizačních jednotek jsou

  A.  Republikové orgány svazu

  1. sněm Českého zahrádkářského svazu (dále jen „sněm“) – nejvyšší orgán svazu,
  2. republiková rada – nejvyšší orgán svazu mezi konáním sněmů,
  3. představenstvo svazu – kolektivní statutární orgán svazu,
  4. kontrolní komise svazu,
  5. rozhodčí komise svazu (dále jen „rozhodčí komise“).

  B.  Územní orgány svazu a orgány organizačních jednotek

  a)  územní sdružení

  1. konference územního sdružení Českého zahrádkářského svazu, (dále jen „územní konference“) – nejvyšší orgán územního sdružení,
  2. rada územního sdružení – nejvyšší orgán územního sdružení mezi jednáním územních konferencí, územní orgán svazu,
  3. představenstvo územního sdružení – kolektivní statutární orgán územního sdružení,
  4. kontrolní komise územního sdružení.

  b)  základní organizace

  1. členská schůze – nejvyšší orgán základní organizace,
  2. výbor základní organizace (dále jen „výbor“) – kolektivní statutární orgán základní organizace; u základní organizace s počtem do 10 členů svazu může být statutární orgán individuální (předseda základní organizace),
  3. kontrolní komise základní organizace.

        (2)  Další svazové instituce

  1. Ústředí svazu,
  2. odborné komise a pracovní komise,
  3. Krajská koordinační rada.


§ 4

Úprava funkčnosti orgánů svazu a organizační jednotky

    (1)  Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace.


    (2)  Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky může být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu a čestný člen svazu.


    (3)  Funkční období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro všechny volené orgány svazu a organizačních jednotek.


    (4)  Sněm

  1. svolává se jedenkrát za 5 let,
  2. delegáty sněmu volí zprostředkovaně cestou územní konference všichni členové svazu na členské schůzi základní organizace formou volby delegátů na územní konferenci, z níž jsou voleni delegáti na sněm,
  3. stanovený klíč pro počet delegátů sněmu – na každých započatých 2000 členů územního sdružení jeden delegát.

    (5)  Územní konference

  1. svolává se jedenkrát za 5 let v dostatečném předstihu před konáním sněmu,
  2. delegáty územní konference volí členská schůze všech základních organizací příslušného územního sdružení,
  3. stanovený klíč pro počet delegátů územní konference – na každých započatých 100 členů svazu základní organizace jeden delegát,
  4. územní sdružení, vzniklé v jiném časovém úseku, podřídí své volební období  vyhlášenému pětiletému období,

    (6)  Členská schůze

  1. svolává se nejméně jedenkrát za kalendářní rok,
  2. jedenkrát za 5 let volí delegáty územní konference v dostatečném časovém předstihu před konáním územní konference,
  3. základní organizace, vzniklá v jiném časovém úseku, podřídí své volební období  vyhlášenému pětiletému období.

    (7)  V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat  člena svazu do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.


    (8)  Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, poctivostí a péčí řádného hospodáře.


    (9)  Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 může před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě písemného oznámení doručeného příslušnému orgánu; účinnost odstoupení z funkce nastává dnem následujícím po projednání písemného oznámení ve schůzi orgánu, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému orgánu písemné oznámení doručeno, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem písemně dohodnuto jinak.


    (10) Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na témže organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na nižším stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu.


    (11) Členem kontrolní komise nemůže být osoba blízká3) k členovi statutárního orgánu.


    (12) Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu vydávají v rámci této působnosti v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy.


    (13) Členové svazu se sdružují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů.


    (14) Základní organizace jsou rozhodnutím nejvyššího orgánu svazu podle potřeby sdruženy v územním sdružení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy.


    (15) Členové svazu projednávají všechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromáždění delegátů; ve vyšších orgánech svazu prostřednictvím zvolených delegátů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b).


    (16) Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a v rozsahu, které není v rozporu se zvláštními právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyšších orgánů.


    (17) Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgánům při aplikaci stanov v praxi.


    (18) Jednání orgánů svazu a organizačních jednotek upravuje jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen „jednací a volební řád“).


§ 5

Účast člena svazu na zasedání orgánu svazu,

hlasování o usnesení a schopnost orgánu svazu usnášet se

    (1)  Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání příslušného orgánu svazu.


    (2)  Člen svazu může být zastoupen na zasedání orgánu svazu a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v  plné moci. Na zasedání členské schůze může být člen svazu rovněž zastoupen osobou blízkou v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci; zvláštní formou zastupování na zasedání členské schůze je zastupování člena svazu jeho manželem.


    (3)  Člen svazu v případě omluvené nepřítomnosti a neudělení plné moci jinému členovi svazu nebo osobě blízké může svůj hlas pro i proti při hlasování o usnesení oznámit nejpozději do doby hlasování písemně, e-mailem nebo jiným způsobem. Oznámení jeho hlasu se považuje za účast při hlasování.


    (4)  Každý člen svazu má jeden hlas.


    (5)  Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace je schopna se usnášet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu, vedených v seznamu členů základní organizace, pokud ve stanovách není upraveno jinak.


    (6)  K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů přítomných členů svazu v době usnášení, pokud ve stanovách není dále upraveno, že k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin hlasů jeho přítomných členů svazu nebo dvou třetin všech hlasů jeho členů svazu v době usnášení (kvalifikovaná většina).


HLAVA III

ČLENSTVÍ VE SVAZU

 

§ 6

Vznik členství ve svazu

    (1)  Členem svazu se může stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami.


    (2)  Členství ve svazu (dále jen „členství“) vzniká

  1. při založení základní organizace zakládajícími členy,
  2. přijetím fyzické osoby výborem na základě písemné přihlášky,
  3. přijetím právnické osoby na základě písemné smlouvy uzavřené mezi statutárním orgánem právnické osoby nebo jiným zástupcem a statutárním orgánem svazu nebo organizační jednotky,
  4. přechodem na právního nástupce člena svazu, jehož členství zaniklo, jestliže o členství právní nástupce projeví nepochybný zájem;

a zaplacením členského příspěvku.


    (3)  Je-li přijetí za člena svazu výborem odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.


    (4)  Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu svazu předá statutární orgán základní organizace.


    (5)  Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích. Pokud je člen svazu uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem základní organizace, při níž je zahrádková osada zřízena. Je-li uživatelem pozemku ve více zahrádkových osadách, je místo členství závislé na jeho dohodě s příslušnou základní organizací.


§ 7

Zánik členství ve svazu

    (1)  Členství zaniká

  1. vystoupením; členství zaniká dnem, ve kterém bylo písemné oznámení člena svazu o vystoupení doručeno statutárnímu orgánu základní organizace,
  2. zrušením členství pro neplacení členských a účelových příspěvků pokud člen svazu nezaplatí členský a účelový příspěvek ani v přiměřené lhůtě dodatečně určené výborem, přestože byl předem v písemné nebo jiné výzvě na tento následek prokazatelným způsobem upozorněn a na jednání výboru s ním byl prokazatelně seznámen; členství zaniká k poslednímu dnu v měsíci, ve kterém skončila lhůta dodatečně určená výborem k uhrazení členského a účelového příspěvku,
  3. vyloučením,
  4. úmrtím.

    (2)  Člen svazu může být vyloučen

  1. porušuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu, vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již písemně vyzván příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
  2. dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v základní organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu nebo organizační jednotky,
  3. způsobil-li svým jednáním svazu nebo organizační jednotce nikoliv nepatrnou hmotnou nebo jinou zvlášť závažnou újmu,
  4. byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin,
  5. podal-li v písemné formě návrh na vyloučení kterýkoliv člen svazu;

v návrhu uvede okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení.


    (3)  O zrušení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor. O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje členská schůze.


    (4)  Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b), c) a e) má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.


    (5)  Vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise svazu.


    (6)  Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruší na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v  rozporu se zvláštními právními předpisy, stanovami nebo byly zjištěny jiné důvody hodné zvláštního zřetele.


    (7)  Vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká.


    (8)  Vyloučený člen svazu se může znovu ucházet o členství po uplynutí 1 roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení.


    (9)  Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k níž byly účelové prostředky použity.


    (10) Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.


§ 8

Pořádková opatření

    (1)  Jestliže člen svazu poruší zvláštní právní předpisy, stanovy a ostatní vnitrosvazové normy, může příslušný orgán svazu uložit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové opatření.


    (2)  Návrh k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření.


    (3)  Pořádková opatření jsou

  1. napomenutí,
  2. přerušení dodávky pitné a užitkové vody ze společných rozvodů ve vlastnictví nebo držbě základní organizace, odpojení podružného elektroměru na dodávku elektrické energie, omezení parkování soukromým vozidlem člena svazu na pozemcích ve vlastnictví základní organizace apod.,
  3. ukončení nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo pachtovní smlouvy na zemědělský pacht,
  4. odvolání z funkce člena orgánu svazu.

    (4)  K přijetí rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na jednání příslušného orgánu svazu.


    (5)  Dopustí-li se člen svazu méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo příslušné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2.


    (6)  Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2.


    (7)  Dopustí-li se člen svazu závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru.


    (8)  Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2

  1. na úrovni republikových orgánů sněm nebo podle § 14 odst. 1 těchto stanov republiková rada,
  2. na úrovni územního sdružení územní konference nebo podle § 20 odst. 2 těchto stanov rada územního sdružení,
  3. na úrovni základní organizace členská schůze.

    (9)  O pořádkovém opatření může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uložení pořádkového opatření.


    (10) Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření, má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení, doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.


    (11) Člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí příslušného orgánu svazu o uložení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí příslušného orgánu svazu přezkoumala rozhodčí komise svazu.


    (12) Člen svazu, kterému bylo uloženo pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uložení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká.


    (13) Smluvní pokuta4) a úrok z prodlení4) není pořádkové opatření a lze je uložit pouze v souladu se zvláštními právními předpisy.


§ 9

Vedení seznamu členů svazu

    (1)  Svaz a organizační jednotka vede seznam členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu se zvláštním právním předpisem5) a to pouze pro účely správy a zajištění činnosti svazu a organizační jednotky.


    (2)  Statutární orgán zpracovává tyto osobní údaje

  1. jméno, příjmení, titul před a za jménem a příjmením,
  2. datum narození,
  3. adresu trvalého pobytu,
  4. kontaktní spojení (telefonní číslo, případně e-mailovou adresu).

    (3)  Členové statutárního orgánu jsou povinni osobní údaje členů svazu zpracovávat výhradně v rámci svých kompetencí.


    (4)  Osobní údaje jsou uvedeny na originálních písemnostech, kterými jsou zejména: seznam členů, přihláška za člena svazu, účetní doklady, dohody o provedení práce, nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, korespondence se členy svazu apod.


    (5)  V seznamu členů svazu se vedou pouze aktivní členové svazu. V příloze se vede po dobu 10 let pro archivní účely seznam členů svazu, kterým členství zaniklo.


    (6)  Požádá-li člen svazu, a to i bývalý, o potvrzení s výpisem údajů vedených v seznamu členů svazu, je statutární orgán povinen mu je na jeho náklady poskytnout.


    (7)  Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu aktivních členů svazu. Pokud byly údaje o členovi svazu ze seznamu členů svazu vymazány, vydá se mu na jeho žádost a náklady potvrzení o vymazání údajů.


    (8)  Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejněny pouze se souhlasem každého člena svazu a to pouze ke konkrétním účelům.


§ 10

Práva a povinnosti člena svazu

    (1)  Člen svazu má právo zejména

  1. účastnit se veškeré činnosti svazu a organizační jednotky, jíž je členem,
  2. předkládat dotazy, návrhy a podněty ke zlepšení činnosti svazu a organizační jednotky, s právem být informován o způsobu jejich vyřízení,
  3. podílet se stanoveným způsobem na rozhodování orgánů svazu a organizační jednotky,
  4. volit a být volen do orgánů svazu a organizační jednotky, splňuje-li podmínky uvedené v § 4 odst. 1 a 2 těchto stanov,
  5. každoročně být seznámen s  hospodařením základní organizace za předcházející kalendářní rok a s plánovanými výdaji na následující období,
  6. nahlížet do všech podkladů, týkajících se činnosti základní organizace a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto podkladů,
  7. obrátit se při sporných záležitostech na kontrolní komisi základní organizace, územního sdružení nebo svazu, případně na rozhodčí komisi svazu,
  8. požádat soud do 30 dnů, nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že je rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky v rozporu se zvláštními právními předpisy nebo odporuje stanovám, o jeho přezkoumání.

    (2)  Člen svazu je povinen zejména

  1. dodržovat stanovy a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami,
  2. plnit usnesení orgánů svazu a organizační jednotky, jíž je členem,
  3. plnit rozhodnutí svazu a organizační jednotky přijatá podle těchto stanov a ostatních vnitrosvazových norem orgány svazu a plnit smluvní závazky z nich vyplývající,
  4. účastnit se aktivně práce ve svazu a v organizační jednotce, jíž je členem,
  5. platit řádně členské a účelové příspěvky,
  6. chránit majetek svazu a organizační jednotky a přispívat k účelnému hospodaření s ním,
  7. neprodleně upozorňovat výbor na závady vzniklé na společných částech a zařízeních zahrádkové osady, jakož i na jednání jiných osob a na další skutečnosti, které společné části poškozují; podle svých schopností a možností působit proti takovému poškozování, včetně činnosti směřující k předcházení škod,
  8. zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a organizační jednotky, dodržovat vůči ostatním členům svazu ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití; zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práv ostatních členů svazu a podstatně omezoval nebo neumožňoval výkon jejich práv,
  9. umožnit po předchozí výzvě vstup na pozemek v nájmu, v pachtu, ve výpůjčce nebo ve vlastnictví člena svazu osobám pověřeným kontrolou, prováděním oprav a úprav souvisejících s opravami společných částí a zařízení zahrádkové osady,
  10. odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na pozemcích, společných částech a zařízeních zahrádkové osady způsobil sám nebo ti, kteří s ním pozemek užívají nebo nájemci či podnájemci, pachtýři a jejich rodinní příslušníci,
  11. při propachtování nebo pronajmutí pozemku v zahrádkové osadě oznámit bez zbytečného odkladu výboru kontaktní adresu, telefonní spojení nebo e-mail, na kterém se lze s uživatelem pozemku v zahrádkové osadě spojit při řešení zásadních otázek, týkajících se správy zahrádkové osady,
  12. při prodeji pozemku v zahrádkové osadě oznámit bez zbytečného odkladu výboru jeho prodej a údaje o novém vlastníkovi pozemku v zahrádkové osadě,
  13. podílet se na ochraně přírody.



HLAVA IV

SVAZOVÉ OCENĚNÍ A ČESTNÉ ČLENSTVÍ

 

§ 11

Svazové ocenění

    Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i  jiným fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.


§ 12

Čestné členství

    Čestné členství může být uděleno zvlášť zasloužilým členům svazu. Čestné členství opravňuje podílet se na všech právech člena svazu v rozsahu, který určí v rámci své místní a věcné příslušnosti orgán svazu nebo organizační jednotky, který čestné členství udělil.




ČÁST DRUHÁ

SVAZ, ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY

A DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE

 

HLAVA I

SVAZ

 

§ 13

Sněm

    (1)  Sněm je shromáždění delegátů všech členů svazu volených na územní konferenci z delegátů územní konference zvolených na členské schůzi základní organizace.


    (2)  Sněm rozhoduje o koncepčním a hlavním zaměření svazu.


    (3)  Do působnosti sněmu zejména náleží

  1. určit hlavní zaměření činnosti a programovou orientaci svazu pro příští volební období,
  2. schvalovat stanovy, jednací a volební řád a rozhodovat o jejich změnách,
  3. schvalovat výsledky hospodaření svazu za uplynulé volební období a stanovit zásady hospodaření pro příští volební období,
  4. volit a odvolávat členy
1.  republikové rady,
2.  představenstva svazu,
3.  kontrolní komise svazu,
4.  rozhodčí komise,
  1. hodnotit činnost orgánů svazu a určovat hlavní zaměření jejich činnosti pro příští volební období,
  2. rozhodovat o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně.

    (4)  K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných delegátů sněmu, k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. f) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech delegátů sněmu.


§ 14

Republiková rada

    (1)  Republiková rada realizuje působnost nejvyššího orgánu svazu na svých zasedáních v mezidobí mezi zasedáním sněmu. Je složena ze zástupců všech územních sdružení zvolených sněmem.


    (2)  Republiková rada zasedá nejméně jednou ročně.


    (3)  Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů republikové rady nebo předseda kontrolní komise.


    (4)  Nesvolá-li představenstvo mimořádné zasedání republikové rady do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 3, svolat zasedání republikové rady na náklady republikové rady sám.


    (5)  Zasedání republikové rady svolává představenstvo svazu 21 dnů před dnem jeho konání.


    (6)  Do působnosti republikové rady náleží, zejména

  1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených sněmem,
  2. stanovit počátek a konec funkčního období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek,
  3. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem ve věcech náležejících do jeho působnosti a schvalovat jeho neodkladná opatření činěná v rámci působnosti republikové rady,
  4. projednat a schvalovat rozpočet republikových orgánů svazu, účetní závěrku a zprávy o hospodaření v jednotlivých rocích svého funkčního období,
  5. projednat a schvalovat svazové vnitřní normy a operativní opatření svazu v oblasti organizace, činnosti a hospodaření svazu a jeho organizačních jednotek a jejich změny v návaznosti na změny ve zvláštních právních předpisech,
  6. zřizovat odborné a pracovní komise svazu,
  7. jednat a usnášet se o návrzích územních orgánů svazu, odborných a pracovních komisí,
  8. rozhodovat o opatřeních kontrolní komise svazu s výjimkou věcí náležejících do výlučné působnosti sněmu,
  9. kooptovat podle § 4 odst. 7 těchto stanov člena republikové rady, představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise,
  10. stanovit výši a splatnost členského příspěvku,
  11. stanovit způsob rozdělování členského příspěvku mezi svaz a organizační jednotky,
  12. jednat a rozhodovat ve věcech vzniku, zániku a přeměny územních sdružení,
  13. uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost,
  14. projednat a schvalovat plán činnosti a zahraničních styků,
  15. zřizovat svépomocný fond a další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,
  16. zřizovat Ústředí svazu a schvalovat jeho statut.

    (7)  K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. d), j) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů republikové rady; k rozhodnutí podle odst. 6 písm. m) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů republikové rady.


    (8) Dosavadní republiková rada vykonává své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejího funkčního období, do zvolení nové republikové rady nebo do dne, kdy sněm v případě jejího nezvolení rozhodl o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení republikové rady nebo o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


§ 15

Představenstvo svazu

    (1)  Představenstvo svazu je statutárním orgánem svazu a je složeno z

  1. předsedy svazu,
  2. 3 až 4 místopředsedů svazu, z nichž 1 může být zvolen prvním místopředsedou,
  3. tajemníka svazu,
  4. případně dalších členů představenstva v počtu stanoveném sněmem.

    (2)  Předseda svazu je představitelem svazu, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem.


    (3)  Místopředsedové svazu zastupují na základě pověření předsedu svazu při výkonu jeho pravomocí a svaz v oblastech své působnosti

  1. místopředseda svazu pro finance a ekonomiku,
  2. místopředseda svazu pro odbornou činnost,
  3. místopředseda svazu pro propagaci, tisk a práci s mládeží,
  4. místopředseda svazu pro organizační a právní záležitosti.

    (4)  Představenstvo svazu koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila.


    (5)  Do působnosti představenstva svazu náleží, zejména

  1. zastupovat svaz navenek a jednat jeho jménem,
  2. svolat a organizovat jednání sněmu a republikové rady a připravit podklady k jejich zasedání; připravit kandidátku pro volby do představenstva svazu a kontrolní komise svazu,
  3. organizovat opatření k plnění úkolů uložených sněmem a republikovou radou při působnosti nejvyššího orgánu svazu v mezidobí konání sněmu,
  4. připravit podklady k činnosti republikové rady při plnění její působnosti jako nejvyššího orgánu svazu mezi konáním sněmu,
  5. připravit rozpočet republikových orgánů svazu a podklady pro jeho hodnocení,
  6. připravit návrhy řídících aktů a vnitrosvazových norem celosvazového charakteru a zajistit jejich realizaci,
  7. organizovat a řídit činnost odborných a pracovních komisí v oblastech vymezené působnosti a připravit realizaci jejich závěrů, rozhodovat o závěrech a doporučeních komisí v oblastech vymezené působnosti,
  8. zajistit řízení Ústředí svazu a jeho činnost,
  9. operativně řešit záležitosti náležející do působnosti republikové rady v období mezi jejími zasedáními, pokud nesnesou odkladu; tato řešení podléhají dodatečnému schválení republikovou radou,
  10. organizovat pravidelná oblastní shromáždění zástupců územních sdružení k řešení aktuálních problémů a zajištění informovanosti v mezidobí zasedání republikové rady,
  11. schvalovat návrhy komise pro finance a ekonomiku na poskytnutí příspěvků z fondů svazu organizačním jednotkám podle zásad, schválených republikovou radou.

    (6)  Představenstvo svazu se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát měsíčně. Za svou činnost odpovídá republikové radě v mezidobí mezi zasedáním sněmu.


    (7)  Zasedání představenstva svazu svolává předseda svazu nejméně 7 dnů před dnem jeho konáním.


    (8)  Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva svazu nebo republikové rady může řešit předseda, místopředsedové a tajemník svazu. Přijatá opatření předkládají představenstvu svazu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.


    (9)  Tajemník svazu plní zejména tyto hlavní úkoly

  1. a.  zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí předsedy svazu a místopředsedů svazu,
  2. připravuje zasedání republikové rady a představenstva svazu,
  3. zpracovává zápisy ze zasedání republikové rady a představenstva svazu do 30 dnů od jeho ukončení,
  4. kontroluje plnění přijatých usnesení.

    (10) Dosavadní předseda svazu, místopředsedové svazu a tajemník svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy svazu, místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo do dne, kdy sněm v případě jejich nezvolení rozhodl o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení předsedy svazu, místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


§ 16

Kontrolní komise svazu

    (1)  Kontrolní komise svazu je nejvyšším kontrolním orgánem svazu.


    (2)  Kontrolní komise svazu je na ostatních republikových orgánech nezávislá a je odpovědná pouze sněmu.


    (3)  Kontrolní komise svazu má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda kontrolní komise svazu.


    (4)  Kontrolní komise svazu dohlíží, zda jsou řádně vedeny záležitosti svazu v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a dalšími vnitřními svazovými předpisy, zejména

  1. kontroluje plnění závěrů sněmu orgány svazu při realizaci zaměření činnosti svazu po dobu funkčního období mezi zasedáními sněmu,
  2. předkládá sněmu a v  období mezi konáním sněmu republikové radě návrhy na opatření k odstranění příčin nedostatků při určení hlavního zaměření na další funkční období,
  3. provádí průběžně kontrolu hospodaření republikových orgánů svazu a nejméně jednou za půl roku hodnotí jejich činnost v této oblasti,
  4. hodnotí účinnost a efektivitu opatření republikových orgánů při plnění úkolů v jejich působnosti,
  5. v období mezi konáním sněmu předkládá své závěry a návrhy na řešení nedostatků, zjištěných při své činnosti, představenstvu svazu jako statutárnímu orgánu svazu a republikové radě jako nejvyššímu orgánu svazu mezi konáním sněmu,
  6. metodicky usměrňuje a koordinuje činnost kontrolních komisí organizačních jednotek,
  7. na základě žádosti nebo podnětu orgánů svazu, organizačních jednotek svazu a stížností členů svazu o porušení stanov a zvláštních právních předpisů zvlášť závažným způsobem provádí šetření na příslušných organizačních stupních svazu a upozorňuje příslušné orgány svazu a organizačních jednotek na nedostatky s návrhy na přijetí nezbytných opatření,
  8. na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu provádí kontrolní činnost ve věcech využívání dotací ze svazových fondů, ze státního rozpočtu a od jiných veřejných institucí,
  9. na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyššího orgánu svazu provádí kontrolní činnost ve věcech zrušení a zániku svazu, územního sdružení a základní organizace,
  10. při nečinnosti kontrolních orgánů organizačních jednotek ve zvlášť závažných případech vykonává dle vlastního rozhodnutí nebo žádosti územních orgánů svazu kontrolní činnost na této úrovni; její doporučení jsou pro činnost územních orgánů svazu závazná.

    (5)  Členové kontrolní komise svazu mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.


    (6)  Předseda kontrolní komise svazu nebo předsedou kontrolní komise svazu delegovaní členové kontrolní komise svazu jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů svazu s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.


    (7)  Všechny orgány svazu jsou povinny poskytovat členům kontrolní komise svazu potřebnou součinnost.


    (8)  Závěry kontrolních zjištění členů kontrolní komise svazu tvoří závazný podklad pro rozhodnutí příslušných orgánů svazu a organizačních jednotek k odstranění nedostatků a jejich příčin.


    (9)  Kontrolní komise svazu zasedá dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.


    (10) Zasedání kontrolní komise svazu svolává její předseda 21 dnů před dnem jeho konání.


    (11) Dosavadní předseda kontrolní komise svazu a členové kontrolní komise svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu. O zvolení předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


§ 17

Rozhodčí komise svazu

    (1)  Členem rozhodčí komise, může být jen bezúhonná, zletilá a plně svéprávná osoba, která ve svazu nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise svazu.


    (2)  Rozhodčí komise má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda rozhodčí komise.


    (3)  Do působnosti rozhodčí komise náleží, zejména

  1. přezkoumat na návrh dotčených orgánů nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi orgány svazu a organizačních jednotek s  účastí republikových orgánů, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole svazu a jeho organizačních jednotek,
  2. přezkoumat sporné záležitosti ve věcech voleb do republikových orgánů svazu a odvolání jejich členů z funkcí,
  3. přezkoumat rozhodnutí o zrušení organizační jednotky svazu,
  4. přezkoumat rozhodnutí výboru ve sporu mezi členem svazu a základní organizací o placení členského příspěvku,
  5. přezkoumat rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena ze svazu,
  6. přezkoumat rozhodnutí příslušného orgánu svazu o uložení pořádkového opatření.
  7. rozhodovat ve věcech náležejících do její působnosti; jejich rozhodnutí jsou pro strany sporu a pro orgány příslušné činit opatření k realizaci rozhodnutí závazná,

    (4)  Postup rozhodčího řízení upravuje ve smyslu zákona o rozhodčím řízení /18/ Směrnice o rozhodčím řízení před rozhodčí komisí Českého zahrádkářského svazu, z.s.


    (5)  Rozhodčí komise je odvolacím orgánem proti rozhodnutí územních orgánů, zejména řeší 

  1. sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov v rámci územního sdružení,
  2. sporné záležitosti mezi územním sdružením a základní organizací, vztahujících se k jejich působnosti při řízení a kontrole,
  3. sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů územního sdružení a základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí.

    (6)  Členové rozhodčí komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.


    (7)  Předseda rozhodčí komise nebo předsedou rozhodčí komise delegovaní členové rozhodčí komise mají právo se účastnit zasedání republikových orgánů svazu týkajících se věcí, na něž se vztahuje působnost rozhodčí komise a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.


    (8)  Rozhodčí komise zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.


    (9)  Zasedání rozhodčí komise svolává její předseda 21 dnů před dnem jeho konání.


    (10) Dosavadní předseda rozhodčí komise a členové rozhodčí komise vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise. O zvolení předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.



HLAVA II

ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ


§ 18

Založení územního sdružení a jeho úkoly

    (1)  Územní sdružení zakládá svým rozhodnutím nejvyšší orgán svazu, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací v tomto území.


    (2)  Hlavním posláním územního sdružení je koordinace činnosti členů územního sdružení – základních organizací.


    (3)  Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení republikových orgánů a vlastních usnesení.


    (4)  Územní sdružení prosazuje zabezpečení zájmů sdružených základních organizací ve vztahu k dalším spolkům a  k  mimosvazovým institucím na daném území a k republikovým orgánům svazu.


§ 19

Konference územního sdružení

    Do působnosti konference územního sdružení (dále jen „územní konference“) náleží, zejména

  1. volit delegáty na sněm podle stanoveného klíče dle § 4 odst. 4 písm. c) těchto stanov,
  2. připravit podklady pro delegáty na sněm, zejména projednáním připravovaných sněmovních dokumentů a jejich pověřením jednat k zásadním problémům svazu,
  3. vyhodnotit činnost územního sdružení za uplynulé volební období a stanovit hlavní úkoly podle návrhu programové orientace na další období,
  4. projednat výsledky hospodaření územního sdružení za uplynulé období a stanovit zásady činnosti v této oblasti,
  5. hodnotit činnost orgánů územního sdružení a určovat její hlavní zaměření,
  6. stanovit počet členů rady územního sdružení jako nejvyššího orgánu územního sdružení v době mezi konáním územní konference,
  7. volit a odvolávat členy rady územního sdružení,
  8. stanovit počet a působnost členů představenstva územního sdružení jako statutárního orgánu územního sdružení,
  9. volit a odvolávat představenstvo územního sdružení ve složení
  1. předseda územního sdružení,
  2. stanovený počet místopředsedů územního sdružení,
  3. tajemníka územního sdružení,
  4. případně další členy územního sdružení v počtu stanoveném konferencí územního sdružení,
  1. stanovit počet členů kontrolní komise územního sdružení,
  2. volit a odvolávat předsedu kontrolní komise územního sdružení a její členy.


§ 20

Rada územního sdružení

    (1)  Rada územního sdružení je nejvyšším výkonným a řídícím orgánem územního sdružení mezi jednáním územní konference. Je složena ze zástupců nejméně jedné třetiny základních organizací zvolených územní konferencí.


    (2)  Rada územního sdružení, vedle svého postavení nejvyššího orgánu územního sdružení, realizuje působnost nejvyššího orgánu územního sdružení v mezidobí mezi zasedáním územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených republikovými orgány svazu.


    (3)  Do působnosti rady územního sdružení náleží, zejména

  1. rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uložených územní konferencí a sněmem,
  2. usnášet se o návrzích a opatřeních organizačního a personálního charakteru v územním sdružení pro jednání územní konference,
  3. jednat a usnášet se o plnění opatření předkládaných představenstvem územního sdružení ve věcech náležejících do jeho působnosti a o opatřeních a závěrech kontrolní komise územního sdružení,
  4. projednat a schvalovat rozpočet a hospodaření územního sdružení v jednotlivých letech svého funkčního období,
  5. projednat a schvalovat operativní opatření v oblasti organizace, činnosti a hospodaření územního sdružení v návaznosti na řídící akty republikových orgánů,
  6. rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolní komise územního sdružení,
  7. jednat a usnášet se o návrzích a podnětech základních organizací; projednat návrhy a podněty základních organizací přednesených na zasedání zástupců všech základních organizací,
  8. zřizovat odborné a pracovní komise územního sdružení a jednat o jejich závěrech,
  9. rozhodovat v působnosti územního sdružení o zrušení základní organizace s likvidací podle § 34 odst. 2 nebo podle § 34 odst. 6 těchto stanov,
  10. rozhodovat o účasti územního sdružení v krajské koordinační radě, volit do ní své zástupce a hodnotit jejich činnost; rozhodovat o záležitostech k projednání v krajské koordinační radě,
  11. přijímat právnické osoby za členy svazu a organizovat jejich činnost v rámci svazu,
  12. kooptovat podle § 4 odst. 7 těchto stanov člena rady územního sdružení, představenstva územního sdružení a kontrolní komise územního sdružení.

    (4)  Rada územního sdružení zasedá nejméně jedenkrát do roka.


    (5)  Zasedání rady územního sdružení svolává představenstvo územního sdružení 14 dnů před dnem jeho konání.


    (6)  Mimořádné zasedání rady územního sdružení musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina sdružených základních organizací nebo předseda kontrolní komise.


    (7)  Nesvolá-li představenstvo územního sdružení mimořádné zasedání rady územního sdružení do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 6, svolat zasedání rady územního sdružení na náklady rady územního sdružení sám.


    (8)  K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. d) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdružení; k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. i) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů rady územního sdružení.


    (9)  Není-li možné u územního sdružení, které má 20 a méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise územního sdružení radu územního sdružení s počtem delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územního sdružení se nevolí a její působnost vykonává představenstvo územního sdružení.


    (10) Dosavadní rada územního sdružení vykonává své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejího funkčního období, do zvolení nové rady územního sdružení nebo do dne, kdy územní konference v případě jejího nezvolení rozhodla o zrušení územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení rady územního sdružení nebo o zrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


§ 21

Představenstvo územního sdružení

    (1)  Představenstvo územního sdružení jako statutární orgán územního sdružení zastupuje územní sdružení navenek.


    (2)  Představenstvo územního sdružení je podle usnesení územní konference složeno z

  1. předsedy územního sdružení,
  2. 1 až 3 místopředsedů územního sdružení,
  3. tajemníka územního sdružení,
  4. dalších zvolených členů územního sdružení.

    (3)  Předseda územního sdružení je představitelem územního sdružení, zastupuje územní sdružení navenek a jedná jeho jménem.


    (4)  Místopředsedové územního sdružení zastupují na základě pověření předsedu územního sdružení při výkonu jeho pravomocí a územní sdružení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference, zejména

  1. místopředseda územního sdružení pro finance a ekonomiku,
  2. místopředseda územního sdružení pro odbornou činnost,
  3. místopředseda územního sdružení pro základní organizace a organizační záležitosti.

    (5)  Tajemník územního sdružení zejména

  1. zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí členů představenstva územního sdružení,
  2. připravuje zasedání rady územního sdružení a představenstva územního sdružení,
  3. zpracovává zápisy ze zasedání rady územního sdružení a představenstva územního sdružení do 30 dnů od jeho ukončení,
  4. kontroluje plnění přijatých usnesení.

    (6)  Představenstvo územního sdružení se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně.


    (7)  Zasedání představenstva územního sdružení svolává předseda územního sdružení nejméně 7 dnů před dnem jeho konání.


    (8)  Představenstvo územního sdružení koordinuje činnost územního sdružení mezi zasedáními rady územního sdružení, zejména

  1. projednává a předkládá návrhy pro zasedání rady územního sdružení,
  2. připravuje k projednání plán činnosti a rozpočet rady územního sdružení,
  3. hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu rady územního sdružení,
  4. rozhoduje v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti rady územního sdružení; s rozhodnutím musí seznámit radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,
  5. připravuje kandidátku pro volby do představenstva územního sdružení a kontrolní komise územního sdružení na zasedání konference územního sdružení,
  6. po předchozím projednání s příslušnými základními organizacemi navrhuje jejich členy radě územního sdružení jako zástupce základní organizace ke kooptaci do rady územního sdružení,
  7. zajistí prostřednictvím svazu, po doručení usnesení zakladatele o založení základní organizace, zápis základní organizace ve veřejném rejstříku; s usnesením zakladatele o založení základní organizace seznámí radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,
  8. zajistí prostřednictvím svazu, po doručení rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace, výmaz základní organizace ve veřejném rejstříku; s rozhodnutím členské schůze o zrušení nebo rozdělení základní organizace seznámí radu územního sdružení na jejím nejbližším zasedání,

    (9)  Nejsou-li v orgánech územního sdružení zastoupeny všechny základní organizace, svolá představenstvo územního sdružení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání rady územního sdružení zasedání zástupců všech základních organizací územního sdružení, kde je zejména informuje o

  1. činnosti rady územního sdružení od posledního zasedání zástupců všech základních organizací,
  2. rozpočtu územního sdružení,
  3. hospodaření územního sdružení,
  4. způsobu projednání návrhů a podnětů základních organizací přednesených na zasedání zástupců všech základních organizací.

    (10) V případech, kdy podle § 20 odst. 9 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdružení, vykonává představenstvo územního sdružení její působnost.


    (11) Představenstvo územního sdružení volí hospodáře (pokladníka), je-li při představenstvu územního sdružení tato funkce ustanovena a  zastává-li tuto funkci člen svazu, pak je rovněž členem představenstva územního sdružení; pokud funkci zastává zaměstnanec, pak mu funkce v představenstvu územního sdružení nepřísluší.


    (12) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda územního sdružení, případně pověřený člen představenstva územního sdružení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.


    (13) Rozhodnutí představenstva územního sdružení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdružení závazná.


    (14) Dosavadní předseda územního sdružení, zvolení místopředsedové územního sdružení a tajemník územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a tajemníka územního sdružení nebo do dne, kdy rada územního sdružení v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a tajemníka územního sdružení nebo o zrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


§ 22

Kontrolní komise územního sdružení

    (1)  Kontrolní komise územního sdružení má nejméně 3 členy, z  nichž 1 je předseda kontrolní komise územního sdružení.


    (2)  Kontrolní komise územního sdružení odpovídá za svou činnost konferenci územního sdružení, jíž předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.


    (3)  Kontrolní komise územního sdružení dohlíží, zda jsou záležitosti územního sdružení řádně vedeny a vykonává-li územní sdružení činnost v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými předpisy, zejména

  1. kontroluje plnění závěrů územní konference,
  2. předkládá územní konferenci a v mezidobí jejího zasedání radě územního sdružení návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole plnění přijatých závěrů územní konference,
  3. průběžně, nejméně však jedenkrát za půl roku, provádí revizi hospodaření orgánů územního sdružení a hodnocení jejich činnost v této oblasti,
  4. hodnotí účinnost a efektivitu opatření orgánů územního sdružení při plnění úkolů v jejich působnosti,
  5. v období mezi konáním územní konference předkládá své závěry a návrhy na řešení zjištěných nedostatků zjištěných při své činnosti představenstvu územního sdružení,
  6. přezkoumává na návrh dotčených orgánů nebo na základě vlastního zjištění sporné záležitosti mezi územním sdružením a základní organizací, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole,
  7. přezkoumává sporné záležitosti ve věcech voleb do orgánů územního sdružení a základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí,
  8. přezkoumává rozhodnutí o zrušení základní organizace v územním sdružení,
  9. řeší sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov v rámci věcné a místní příslušnosti územního sdružení,
  10. spolupracuje s kontrolní komisí svazu při šetření ve věcech konaných tímto orgánem podle § 16 odst. 4 písm. g) až j) těchto stanov,
  11. poskytuje pomoc kontrolní komisí základní organizace,
  12. v případech, kdy kontrolní komise není podle § 28 odst. 8 u základní organizace zřízena, přebírá její působnost (kromě revize účtů) podle § 28 odst. 8 těchto stanov; její opatření jsou pro činnost orgánů základních organizací závazná,
  13. při nečinnosti kontrolního orgánu základní organizace, vykonává dle vlastního rozhodnutí nebo dle žádosti orgánů základní organizace a jejich členů kontrolní činnost na této úrovni; její opatření jsou pro činnost orgánů základní organizace závazná.

    (4)  Členové kontrolní komise územního sdružení mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva územního sdružení, výboru a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.


    (5)  Předseda kontrolní komise územního sdružení nebo předsedou kontrolní komise územního sdružení delegovaní členové kontrolní komise územního sdružení jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů územního sdružení s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.


    (6)  Kontrolní komise územního sdružení může provádět revizi hospodaření základní organizace ve spolupráci s kontrolní komisí základní organizace nebo s revizorem účtů základní organizace.


    (7)  Kontrolní komise územního sdružení zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.


    (8)  Zasedání kontrolní komise svolává její předseda 14 dnů před dnem jeho konání.


    (9) Dosavadní předseda kontrolní komise územního sdružení a členové kontrolní komise územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise územního sdružení a členů kontrolní komise územního sdružení. O zvolení předsedy kontrolní komise územního sdružení a členů kontrolní komise územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.




HLAVA III

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

 

§ 23

Založení základní organizace

    (1)  Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba mohou založit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost.


    (2)  Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti mohou založit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základní organizace.


    (3)  Založení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavce 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov.


    (4)  Ustavující schůze přijme usnesení o založení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zašle zakladatel sám nebo prostřednictvím výboru statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení, který zajistí registraci založené základní organizace jako organizační jednotky svazu a její zápis do veřejného rejstříku.


    (5)  Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost.


    (6)  Základní organizace může založit zájmový kroužek pro nezletilé6) (děti a mladiství) zájemce o zahrádkářskou činnost. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídající jejich věku.


§ 24

Zahrádková osada

    (1)  V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně příslušná základní organizace podle platných vnitrosvazových předpisů zahrádkovou osadu.


    (2)  Vnitřní režim a správu zahrádkové osady, včetně užívání společných zařízení zřízených základní organizací k zajištění provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro všechny její členy.


    (3)  Základní organizace upraví písemnou smlouvou režim užívání společných částí a společných zařízení, které jsou v  majetku nebo užívání základní organizace v zahrádkové osadě, tj. cest, vody, elektřiny a dalšího majetku s vlastníky a uživateli nemovitostí v zahrádkové osadě. Ve smlouvě upraví i povinnost a způsob úhrady za poskytované služby, odpovědnost za škodu způsobenou na majetku základní organizace a dodržování zásad ohleduplnosti, vzájemného respektu a dobrého soužití se členy základní organizace ve smyslu osadního řádu.


    (4)  V zahrádkové osadě není povolen žádný předmět živnostenského podnikání s výjimkou živnosti volné pěstitelské pálení, moštování a sušení ovoce a vaření povidel7).


    (5)  Živnostenské podnikání lze v zahrádkové osadě provozovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech určených výborem.


§ 25

Členská schůze

    (1)  Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka.


    (2)  Zasedání členské schůze svolá výbor 14 dnů před dnem jeho konání.


    (3)  Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace.


    (4)  Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám.


    (5)  Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, může svolat zasedání členské schůze představenstvo územního sdružení.


    (6)  V základní organizaci s větším počtem členů svazu může být zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů, jejichž volbu upraví jednací a volební řád. Shromáždění delegátů nemůže rozhodovat ve věcech, kde se pro rozhodnutí vyžadují dvě třetiny hlasů všech členů základní organizace.


    (7)  Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména

  1. plní usnesení sněmu republikové rady, konference územního sdružení a rady územního sdružení,
  2. stanoví počet členů výboru a volí předsedu základní organizace, tajemníka a další členy výboru, stanoví počet členů kontrolní komise základní organizace a volí předsedu kontrolní komise a členy kontrolní komise základní organizace; u základní organizace s počtem do 10 členů svazu volí nejméně předsedu základní organizace, tajemníka a revizora účtů,
  3. rozhoduje o odvolání předsedy základní organizace, tajemníka a dalších členů výboru, předsedy kontrolní komise a členů kontrolní komise základní organizace,
  4. z členů základní organizace volí delegáty na zasedání konference územního sdružení podle § 4 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. b) těchto stanov,
  5. rozhoduje o konání doplňovací volby v případě, že na uvolněné místo člena výboru nebo člena kontrolní komise základní organizace výbor či kontrolní komise základní organizace neprovedly doplnění kooptací podle § 4 odst. 7 těchto stanov,
  6. schvaluje plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnáší se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,
  7. projednává a schvaluje čerpání rozpočtu a jeho změny, zprávu výboru o činnosti, účetní závěrku a zprávu kontrolní komise základní organizace,
  8. jedná o návrzích předložených výborem, kontrolní komisí základní organizace a členů svazu,
  9. stanoví výši zápisného, účelového příspěvku a jejich splatnost,
  10. schvaluje osadní řád, smlouvy, dohody a jiné vnitřní akty upravující chod organizace,
  11. rozhoduje o živnostenském podnikání v zahrádkové osadě podle § 24 odst. 5 těchto stanov,
  12. schvaluje rozsah a druh pracovní povinnosti,
  13. rozhoduje o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 3 těchto stanov,
  14. rozhoduje s konečnou platností o odvolání proti nepřijetí za člena svazu,
  15. rozhoduje o dobrovolném zrušení základní organizace podle § 34 odst. 3 těchto stanov,
  16. rozhoduje o přeměně základní organizace podle § 34 odst. 4 těchto stanov,
  17. rozhoduje o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 10 000 Kč.

    (8)  Dosavadní předseda základní organizace a členové výboru vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy základní organizace a členů výboru nebo do dne, kdy členská schůze v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení základní organizace s likvidací nebo o zrušení základní organizace bez likvidace. O zvolení předsedy základní organizace a členů výboru nebo o zrušení základní organizace musí být rozhodnuto do 90 dnů ode dne voleb.


    (9)  K rozhodnutí podle odstavce 7 písm. l), m) a n) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 7 písm. o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů základní organizace.


    (10) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. n), o) a p) nepřísluší shromáždění delegátů.


§ 26

Náhradní zasedání členské schůze

    (1)  Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle § 5 odst. 2, 3, 5 a 6 těchto stanov usnášet se, může výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze.


    (2)  Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze.


    (3)  Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedání členské schůze svoláno.


    (4)  Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o záležitostech zařazených v programu předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů základní organizace, nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů základní organizace.


§ 27

Výbor

    (1)  Výbor je statutárním orgánem základní organizace.


    (2)  Výbor zajišťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalšími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá členské schůzi.


    (3)  Výbor se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením účelu jednání.


    (4)  Zasedání výboru svolává předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru nejméně 7 dnů před dnem jeho konání.


    (5)  Výbor koordinuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami členské schůzi, nebo jejichž rozhodnutí si členská schůze vyhradila, zejména

  1. projednává a předkládá návrhy pro zasedání členské schůze,
  2. připravuje a projednává plán činnosti a rozpočet základní organizace,
  3. hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu základní organizace, v souladu se zvláštními právními předpisy,
  4. rozhoduje v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti členské schůze; s rozhodnutím musí seznámit členskou schůzi na jejím nejbližším zasedání,
  5. připravuje kandidátku pro volby do výboru, kontrolní komise základní organizace a delegáta na zasedání konference územního sdružení,
  6. rozhoduje o doplnění výboru kooptací podle § 4 odst. 7 těchto stanov,
  7. rozhoduje o přijetí člena svazu,
  8. rozhoduje o zrušení členství podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 těchto stanov a připravuje návrh členské schůzi pro rozhodnutí o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) těchto stanov,
  9. vybírá členské příspěvky a účelové příspěvky a jejich neuhrazení v termínu stanoveném členskou schůzí projednává s členem svazu,
  10. přiděluje zahrádkové dílce členům základní organizace na základě smlouvy o výpůjčce8) nebo zemědělského pachtu9) do užívání, pokud je základní organizace vlastníkem nebo pachtýřem zemědělských pozemků,
  11. zajišťuje zájmy základní organizace ve vztahu k vlastníkům pozemků,
  12. ustavuje podle potřeby pracovní a odborné komise,
  13. zřizuje kroužky pro nezletilé a pověřuje odborně vyspělé členy svazu jejich vedením podle § 23 odst. 6 těchto stanov,
  14. zajišťuje odbornou výchovu členů svazu,
  15. vede seznam členů podle § 9 těchto stanov,
  16. vede předepsané evidence o majetku základní organizace,
  17. vede předepsané agendy podle vnitrosvazových norem, zvláštních právních předpisů a dle pokynů vyšších orgánů svazu,
  18. připravuje návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizuje a připravuje k projednání na zasedání členské schůze,
  19. organizuje osobní, věcná a finanční plnění vyplývající ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení základní organizace,
  20. zpracovává v souladu s vnitrosvazovými normami interní normativní akty upravující fungování základní organizace, zejména osadní řád, působnost funkcionářů orgánů základní organizace, podpisová práva, odpisový plán apod.

    (6)  Tajemník, zejména

  1. zabezpečuje činnosti pro výkon funkce předsedy základní organizace,
  2. připravuje podklady pro zasedání výboru a členské schůze,
  3. zpracovává zápisy ze zasedání členské schůze a výboru do 15 dnů od jeho ukončení,
  4. vede dokumentaci základní organizace,
  5. kontroluje plnění přijatých usnesení ze zasedání členské schůze a výboru,
  6. aktualizuje seznam členů svazu,
  7. vyřizuje poštu výboru.

    (7)  Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi.


    (8)  V případě, kdy je podle § 25 odst. 7 písm. b) těchto stanov volen u organizace do 10 členů pouze předseda základní organizace s tajemníkem a revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu.


    (9)  Výbor zašle statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení usnesení zakladatele o založení základní organizace podle § 23 odst. 1 a 2 těchto stanov a rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace podle § 34 těchto stanov.


    (10) Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zrušení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní osobnosti organizační jednotky svazu nastávají po registraci základní organizace, které zajistí představenstvo příslušného územního sdružení.


§ 28

Kontrolní komise základní organizace

    (1)  Kontrolní komise základní organizace má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise.


    (2)  Kontrolní komise základní organizace dohlíží, jsou-li záležitosti základní organizace řádně vedeny a vykonávají-li orgány základní organizace činnost v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými normami.


    (3)  Členové kontrolní komise základní organizace mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů základní organizace a požadovat od členů výboru a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.


    (4)  Kontrolní komise základní organizace provádí nejméně jedenkrát za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace a řeší sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov. O výsledku kontroly informuje členskou schůzi na jejím zasedání a mezi zasedáními členské schůze výbor.


    (5)  Kontrolní komise základní organizace odpovídá za svou činnost členské schůzi, jíž předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.


    (6)  Předseda kontrolní komise základní organizace nebo předsedou kontrolní komise základní organizace delegovaní členové kontrolní komise základní organizace jsou oprávněni účastnit se jednání výboru s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.


    (7)  Zasedání kontrolní komise základní organizace svolává předseda kontrolní komise 7 dnů před dnem jeho konání.


    (8)  Pokud není kontrolní komise základní organizace u základní organizace s počtem do 10 členů zřízena, přebírá její působnost (kromě kontroly účetnictví) podle § 22 odst. 3 písm. l) těchto stanov kontrolní komise územního sdružení.


    (9)  V případě, kdy kontrolní komise základní organizace není u zá­kladní organizace s počtem do 10 členů zřízena, kontrolu účetnictví základní organizace provádí revizor účtů základní organizace, který má právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním.


    (10) Dosavadní předseda kontrolní komise základní organizace a členové kontrolní komise základní organizace vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace. O zvolení předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.




HLAVA IV

DALŠÍ SVAZOVÉ INSTITUCE

 

§ 29

Ústředí svazu

    (1)  Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.


    (2)  Činnost Ústředí svazu se řídí Statutem, který schvaluje republiková rada.


    (3)  Řízení a činnost Ústředí svazu zabezpečuje představenstvo svazu prostřednictvím určeného funkcionáře představenstva svazu nebo pověřeného pracovníka Ústředí svazu.


§ 30

Odborné komise a pracovní komise

    (1)  Odborné a pracovní komise jsou poradními orgány svazu a jeho organizačních jednotek.


    (2)  Odborné a pracovní komise zřizují republiková rada, rada územního sdružení a výbor, kterým jsou odpovědny.


    (3)  Odborné a pracovní komise jsou převážně složeny z členů rady územního sdružení, republikové rady a dalších odborníků.


    (4)  Odborné a pracovní komise, zejména

  1. navrhují vhodnou orientaci svazu v rámci svěřené problematiky,
  2. zpracovávají vzorové postupy pro členy svazu,
  3. zjišťují nedostatky v činnosti a navrhují nápravná opatření,
  4. ve vymezených případech zastupují a hájí zájmy svazu navenek,
  5. pořádají odborné akce a další akce.

    (5)  Jsou-li závěry odborných a pracovních komisí schváleny příslušnými statutárními orgány, jsou pro všechny orgány a instituce, jejichž činnosti se týkají, závazné.


§ 31

Krajská koordinační rada

    (1)  Krajská koordinační rada není pobočným spolkem a nemá vlastní právní osobnost.


    (2)  Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření radou územního sdružení k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi.


    (3)  Krajská koordinační rada volí ze svých členů předsedu, který svolává zasedání, připravuje návrh činnosti a pořizuje zápisy z jednání.


    (4)  Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby nebo požádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů.


    (5)  Zasedání krajské koordinační rady svolává předseda 14 dnů před dnem jeho konání.


    (6)  Do působnosti Krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby územních sdružení a základních organizací v kraji navenek. Za tímto účelem vystupuje jménem územních sdružení a základních organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a dalšími institucemi v kraji a s kraji jako vyššími územními samosprávnými celky.



ČÁST TŘETÍ

ZRUŠENÍ A ZÁNIK SVAZU A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK

 

§ 32

Zrušení a zánik svazu

    (1)  Soud zruší svaz s likvidací v souladu se zvláštním právním předpisem10).


    (2)  Sněm zruší svaz s likvidací rozhodnutím, jestliže zaniknou všechny organizační jednotky svazu z jejich vlastního rozhodnutí.


    (3)  Zrušení svazu s likvidací podle odstavce 1 a 2 se provede pouze v případě, že svaz vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení svazu bez likvidace.


    (4)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušují se i organizační jednotky svazu a další svazové instituce.


    (5)  Svaz nezanikne do té doby, než zaniknou všechny jeho organizační jednotky.


    (6)  Svaz zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.


§ 33

Zrušení a zánik územního sdružení

    (1)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušuje se i územní sdružení jako pobočný spolek.


    (2)  Republiková rada zruší svým rozhodnutím územní sdružení s likvidací, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo.


    (3)  Rada územního sdružení zruší svým rozhodnutím územní sdružení s likvidací na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdružených.


    (4)  Zrušení územního sdružení s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, že územní sdružení vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení územního sdružení bez likvidace.


    (5)  Územní sdružení zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.


§ 34

Zrušení, přeměna a zánik základní organizace

    (1)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušuje se i základní organizace jako pobočný spolek.


    (2)  Rada územního sdružení může rozhodnout o zrušení základní organizace s likvidací, je-li základní organizace

  1. nefunkční a po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou činnost,
  2. nezapojuje-li se do činnosti územního sdružení,
  3. vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami nebo zvláštními právními předpisy.

    (3)  Základní organizace může být zrušena s likvidací dobrovolným zrušením11) rozhodnutím členské schůze.


    (4)  Základní organizace může být zrušena přeměnou12) rozhodnutím členské schůze; při přeměně se zrušuje bez likvidace dnem účinnosti přeměny.


    (5)  Přeměnou základní organizace je

a.  fúze13)

  1. sloučení – nejméně jedna ze základních organizací zaniká; práva a povinnosti zanikajících základních organizací přecházejí na jedinou z nich jako na nástupnickou základní organizaci,
  2. splynutí – zanikají všechny základní organizace a vzniká nová základní organizace, jako základní organizace nástupnická,

b.  rozdělení14)

  1. sloučením – při rozdělení sloučením uzavírají zúčastněné základní organizace smlouvu o rozdělení,
  2. založením nových základních organizací – při rozdělení se založením nových základních organizací vyhotoví rozdělovaná základní organizace projekt rozdělení.

    (6)  Zrušení základní organizace s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, že základní organizace vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení základní organizace bez likvidace.


    (7)  Základní organizace zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jejím zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.




ČÁST ČTVRTÁ

HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SVAZU

A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK

 

§ 35

Hospodaření s majetkem svazu a jeho organizačních jednotek

    (1)  Svaz a organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem, který je v jejich vlastnictví, v souladu se  zvláštními právními předpisy a podle zásad vydaných republikovou radou.


    (2)  Majetek svazu a organizačních jednotek tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva.


    (3)  Ve vlastnictví svazu je majetek, který svaz vlastní, nebo který získal jménem svazu pro potřeby svazu.


    (4)  Ve vlastnictví organizačních jednotek je majetek vytvořený nebo získaný základní organizací nebo územním sdružením jejich jménem pro vlastní potřebu.


    (5)  Základní organizace, územní sdružení a svaz jako celek hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní osobnosti a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.


    (6)  Představenstvo svazu jako statutární orgán svazu spravuje finanční fondy svazu na základě „Statutu fondů“ svazu.


    (7)  Zdrojem majetku základní organizace, územního sdružení a svazu je

  1. hmotný majetek a majetková práva,
  2. podíl z členských příspěvků,
  3. účelové příspěvky a zápisné,
  4. výnosy z akcí svazu a organizačních jednotek organizovaných v souladu s posláním svazu,
  5. dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, územních samosprávných celků a dalších organizací,
  6. výnosy z kapitálových vkladů a úroky.


§ 36

Likvidace majetku svazu a jeho organizačních jednotek

    (1)  Likvidace majetku svazu a organizačních jednotek se provádí vždy při zrušení svazu s likvidací15).


    (2)  Účelem likvidace16) je vypořádat majetek zrušeného svazu nebo organizační jednotky, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek).


    (3)  Likvidátora povolá statutární orgán zanikajícího svazu nebo organizační jednotky. Nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu.


    (4)  Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního orgánu.


    (5)  Likvidátor nabídne likvidační zůstatek základní organizace právním subjektům v tomto pořadí

  1. členům svazu zrušené základní organizace v rozsahu jakým se podíleli na pořízení majetku,
  2. nástupnické základní organizaci,
  3. územnímu sdružení,
  4. svazu jako celku.

    (6)  Likvidátor nabídne likvidační zůstatek územního sdružení právním subjektům v tomto pořadí

  1. základním organizacím, které jsou členy územního sdružení,
  2. svazu jako celku.

    (7)  Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle odstavce 5 a 6, nabídne likvidátor likvidační zůstatek

  1. spolku s účelem obdobným, není-li to možné
  2. obci, na jejímž teritoriu má organizační jednotka svazu sídlo;
  3. nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož teritoriu má organizační jednotka sídlo17).

    (8)
  Zjistí-li se po zrušení základní organizace neznámý majetek, k němuž neproběhla likvidace, přechází na územní sdružení, v němž byla základní organizace před svým zánikem sdružena. Při zániku územního sdružení přechází takový majetek na svaz jako celek. 


§ 37

Nakládání s majetkem při fúzi a rozdělení základní organizace

    (1)  Při fúzi základní organizace se současně se smlouvou o fúzi zpracovává výkaz majetku a závazků všech zúčastněných základních organizací, ne starší než 6 měsíců, k seznámení všech členů svazu ještě před zasedáním členské schůze, která bude smlouvu o fúzi schvalovat.


    (2)  Při rozdělení sloučením obsahuje smlouva o rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.


    (3)  Při rozdělení se založením nových základních organizací obsahuje projekt rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.



ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 38

Zastupování svazu a organizační jednotky

    (1)  Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předseda základní organizace spolu s dalším pověřeným členem výboru jako statutární zástupci; u základní organizace, kde je v postavení statutárního orgánu jen předseda základní organizace, zastupuje organizaci sám.


    (2)  Svaz jako celek a územní sdružení zastupují navenek předseda a jeden místopředseda jako statutární zástupci, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou koordinační radu zastupují navenek zvolený předseda a další člen krajské koordinační rady.


    (3)  Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců svazu nebo organizační jednotky.


    (4)  Jednotlivé orgány svazu a organizačních jednotek mohou zmocnit k zastupování, na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v písemné plné moci, jiné členy svazu nebo organizační jednotky, pracovníky svazu nebo další fyzické nebo právnické osoby.


§ 39

Odpovědnost

    (1)  Orgán svazu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě.


    (2)  Hmotnou a právní odpovědnost za provedené právní úkony a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 38 odst. 1 a 2 těchto stanov.


    (3)  Zástupce podle § 38 odst. 4 těchto stanov zodpovídá za provedené právní úkony v rozsahu svého zmocnění; za případnou škodu způsobenou jednáním zástupcem orgány svazu odpovídají, pokud třetí osoba nemohla vědět, že zástupce koná nad rámec svého zmocnění. Náhradu vzniklé škody orgány svazu uplatní vůči zástupci.


    (4)  Zaměstnanci orgánů svazu a organizačních jednotek mají odpovědnost v rozsahu své funkční působnosti.


§ 40

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

    1.  Stanovy registrované Ministerstvem vnitra ČR dnem 11. 1. 2010 pod č. j.  VSP/1-2622/90-R.

    2.  Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu o.s. schválený republikovou radu dne 17. 4. 2010, včetně přílohy „Směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek ČZS“.


§ 41

Platnost a účinnost

    (1)  Tyto stanovy nabývají platnosti schválením republikovou radou Českého zahrádkářského svazu, o. s. ze dne 16. listopadu 2013.

    (2)  Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.


Změna Stanov ze dne 25. 3. 2017
Přeškrtnutým písmem je vyznačena změna § 4 a § 12, která byla schválena na V. zasedání Republikové rady ČZS, dne 25. 3. 2017. Úprava Stanov ČZS je platná ode dne schválení RR ČZS, avšak Stanovy v nové podobě nebyly ještě zaregistrovány u soudu a nejsou tak zatím zveřejněny ve Veřejném rejstříku.

1)  § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2)  § 120 a násl. občanského zákoníku.

3)  § 22 občanského zákoníku.

4)  § 2048 občanského zákoníku,

    § 1970 občanského zákoníku.

5)  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6)  § 30 a násl. občanského zákoníku.

7)  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8)  § 2193 a násl. občanského zákoníku.

9)  § 2345 a násl. občanského zákoníku.

10)  § 268 občanského zákoníku.

11)  § 168 občanského zákoníku.

12)  § 174 odst. 1 občanského zákoníku.

13)  § 274 až 287 občanského zákoníku.

14)  § 288 až 302 občanského zákoníku.

15)  § 269 až 273 občanského zákoníku.

16)  § 187 a násl. občanského zákoníku.

17)  § 272 odst. 2 občanského zákoníku.

18)  § 40 f odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Celkem:
Dnes:
On line:
3117268
1602
25
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv. Přihlásit